Forever and always II.

*11*

"Nesnáším, když nevím, co dělat." zabručela jsem.

"Tiff asi by ses měla uklidnit.." zašeptal Luke.

"Co? Proč?"

"No tak nějak ti září vlasy.."

Měl pravdu. Moje vlasy zářili jak nějaká lampička. Co jsem, ale nemohla pochopit bylo to, jak jsem to udělala. Nikdy se mi to nestalo.

"Jak to mám zastavit?!" zeptala jsem se vyděšeně.

"Hlavně klid lampione!" okřikl mě Cal. "už cítím to teplo!"

"Haha." zabručela jsem. Zavřela jsem oči a snažila se uklidnit. Myslela jsem na všechny ty krásné vzpomínky s Ashem. Na to, že bude všechno v pořádku.

"Už je to dobrý.." zašeptal Luke. Otevřela jsem oči. Měl pravdu, moje vlasy už byli zase normální.

"Co to bylo?" zeptala jsem se nechápavě. "Nikdy se mi to nestalo.. "

"Možná je to tím domem." pokrčil Mickey rameny. "Zajímalo by mě, kdy nás už hodlají jít zabít.."

Měl pravdu, od toho co tu byla Kim naposledy uběhla už asi hodina. A Ashův čas běžel.

"Musíme něco udělat." řekla jsem a koukla se dolů na řetěze. "Zkoušela jsem snad všechny kouzla, ale ty řetězy se nerozbili."

"Zkoušela jsi to pořádně?" zeptal se Mickey a já po něm hodila vražedný pohled.

"To je důvod proč jsem nechtěla, aby jste šli. Abych nemusela poslouchat ty kecy."

"Řekl jsem snad něco?"

"Jo řekl!"

"Klid vy dva!" okřikli nás Cal s Lukem zároveň.

"To poslední, co potřebujeme je to, že se pohádáme." řekl Cal.

"Máte pravdu," povzdechla jsem si. "Omlouvám se Mickey."

"To nic." pokrčil rameny. "Já bych se měl omluvit."

Najednou se otevřeli dveře a my všichni jsem se k nim koukli. Dovnitř vešel muž. Mohlo mu být tak 25. Měl černé havraní vlasy a modré oči, barvy oceánu. Rychle se rozhlídl po místnosti a když zjistil, že jsme tu sami rychlím krokem se vydal k nám. (Ano na scénu nastupuje Ian  Somerhalder :D) Nebo spíš ke mě.

"Jsi v pořádku?" klekl si přede mě. Přemýšlela jsem, jestli ho znám, protože on se na mě tak koukal.

"Uhm jo?"

Usmál se a já si řekla, že tenhle úsměv musí dostat každou dívku.

"Myslel jsem, že už tě neuvidím Tiff." řekl potichu. Všimla jsem si, že kluci po mě hodili nechápavý pohled.

Taky nevím kdo to je

Pomyslela jsem si, aby to Luke věděl. Muž položil ruku na řetěz a strhl ho. O to jsme se pokoušeli celou dobu a nešlo nám to. A to jsme upíři. Najednou přijde on a strhne řetěz.

"Je to andělské stříbro." vysvětlil jako by věděl o čem přemýšlím. "Dokáže ho zničit jen Nephilim."

"Aha." zašeptala jsem. Natáhl ke mě ruku a já se jí chytla. Pomohl mi na nohy. "Vím, že je to nevychované, ale nějak si nemůžu vzpomenout, kdo jsi." pousmála jsem se.

"Omlouvám se, mělo mi to dojít. Dominic." podal mi ruku a já si s ním potřásla. "My se totiž neznáme."

"Co?" zeptala jsem se nechápavě.

"Mám o tobě sny. Už 2 roky se mi zdá jenom o tobě. Věděl jsem, že se objevíš." usmál se. Tak to bylo šílené. Opravdu moc.

"Zdá..? O mě?"

"Ano." přikývl.

"Nechci vás rušit, ale my jsme pořád tady!" zabručel Mickey.

Luke mě odtáhl stranou. Stoupli jsme si do kouta, aby nás Dominic neslyšel.

"Kdo to je?" zeptal se.

"Nevím!" pokrčila jsem rameny. "Ale proč se mu o mě zdáli sny?" zeptala jsem se nechápavě.

"Já nevím Tiff." prohrábl si vlasy. "Zjistíme to až se dostaneme z tohoto domu, dobře? Musíme najít ten lék. Už nám nezbývá moc času."

"Já vím." přikývla jsem. "Bojím se Luku. Co když to nezvládneme?"

"My to zvládneme Tiff." pohladil mě po rameni. "Navíc Ash je velice otravný člověk,  takže by mi velmi chyběl." ušklíbl se. Bouchla jsem ho do hrudi.

"Ash není otravný." vyplázla jsem na něho jazyk. "Jenom možná trochu." naznačila jsem prsty. Luke se zasmál.

"Jdeme si hrát na superhrdiny?"

"Že váháš." usmála jsme se.

Taková kratší, ale chtěla jsem vám aspoň nějakou napsat :)

Dvoutýdenní pauza- Jako každý rok jedu na tábor. Budu se snažit přidat ještě nějaký díl, ale už se musím pomalu chystat. Odjíždím v sobotu :) Takže ahoj!