*3*

2.2K 167 5
                                    

Probudila jsem se, protože jsem slyšela bouchání talířů. Vylezla jsem z postele a oblíkla si na pyžamo župan. Potom jsem sešla do kuchyně. Musela jsem se pousmát nad pohledem Cat, jak se snaží něco uvařit.

"Sakra!" zaklela. Ucítila jsem spálenou slaninu. Nevydržela jsem to a musela se začít smát. Cat se otočila. "Ježiši promiň. Nechtěla jsem tě probudit." začala se omlouvat.

"To je dobrý." mávla jsem nad tím rukou. "Co to děláš?" ukázala jsem na pánvičku.

"Snažím se udělat snídani. Ale asi se mi nepovedla." pokrčila rameny.

"To vidím." přikývla jsem a došla k ní. "Ty si nikdy nevařila?" koukla jsem se na ní.

"Máme kuchařku." přiznala se.

"Posaď se." ukázala jsem na židli. "Udělám snídani rovnou Rosie." Cat si sedla ke stolu a já se dala do práce. Měla jsem to celkem rychle. Položila jsem před Cat talíř se slaninou a s vajíčky.

"Děkuju." usmála se.

"Nemáš zač. Jen zajdu vzbudit Rosie." Cat přikývla a dala se do jídla. Vyběhla jsem'nahoru a vešla do pokoje Rosie. Došla jsem k posteli a sedla si na kraj. Pohladila jsem toho malého andílka po vlasech.

"Vstávej broučku." zašeptala jsem. Rosie otevřela očka.

"Ještě pár minut." špitla.

"Máš školu." připomněla jsem. "A na stole už čeká snídaně."

"Tak dobře." zamumlala a vylezla z postele a společně jsem se vydali do kuchyně. Když jsme vešli, Rosie se zarazila. Koukla se na mě. "Kdo to je?" zeptala se potichu.

"Rosie, to je moje sestra Cat." Cat si stoupla a došla k nám. Klekla si k Rosie.

"Ahoj." usmála se na ní.

"Nevěděla jsem, že máš sestru." Rosie se koukla na mě. Zadívala jsem se na Cat.

"Já to taky nevěděla, zlatíčko. Ale teď se musíš najíst, abychom nepřišli pozdě do školy." Rosie přikývla, usmála se na Cat a sedla si ke stolu. Pustila se do své snídaně.


Odvezla jsem Rosie do školy a potom jsem jela s Cat do kavárny. Nabídla jsem jí, že mi může pomoct. A ona byla nadšená. Zaparkovala jsem na parkovišti. Obě jsme vystoupili a já odemkla kavárnu. Vešli jsme dovnitř.

"Za pultem jsou zástěry." řekla jsem Cat. "Jednu si vezmi."

"Dobře." přikývla Cat. Došla za pult a vzala si zástěru. Zavázala si jí. "Doufám, že nebudu dělat něco složitého." zasmála se.

"Ne." zakroutila jsem s úsměvem hlavou. "Jen budeš roznášet, dobře?"

"To zní fajn." pousmála se. Dala jsem péct muffiny a naskládala do vitríny čerstvé pečivo a dorty. Otočila jsem ceduli na  "Otevřeno". Po pár minutách se už začali hrnout lidi.


"Nechápu jak to můžeš zvládat." povzdechla si Cat a sedla si na židli. "Je toho tolik."

"Nezapomeň, že jsem upír." zasmála jsem se. "Mě nic jen tak nedostane."  Cat se smíchem přikývla. Potom se, ale zatvářila vážně. "Děje se něco?" sedla jsem si naproti ní.

"Právě teď mě asi hledají." zašeptala.

"Hledají?"

"Jo utekla jsem. Musela jsem. Nevíš, jaké to tam je."

"Cat já je nenechám, aby mi tě vzali. Právě jsem tě potkala." řekla jsem a pohladila jí po rameni.

"Děkuju." zašeptala.

"Za co?" zeptala jsem se nechápavě.

"Za to, že jsem poznala za jeden den, co to znamená rodina."

"To nic není." řekla jsem s úsměvem. "Jsem a už vždycky budu tvá rodina."


Vystřídala jsem se v kavárně s Mickeym. Cat chtěla zůstat tam, tak jsem odjela domů bez ní. Nikdo by tam v této době neměl být, tak jsem mohla aspoň uklidit.

Začala jsem u Rosie v pokoji. Potom jsem pokračovala dál a skončila u nás v ložnici. Poskládala jsem Ashovo oblečení a šla ho uklidit do šatny. Chtěla jsem ho položit na nejvyšší poličku, ale s mojí nešikovností jsem zchodila nějaké věci.

"Sakra." zamumlala jsem a sklonila se, abych to posbírala. Všimla jsem si nějaké krabice. Nechápavě jsem svraštila obočí a s krabicí odešla do ložnice. Posadila jsem se na postel a zvedla víko.

V krabici ležela fotka a nějaká látka. Asi triko. Zvedla jsem fotku a podívala jsem se na ní.

"Panebože." zašeptala jsem. Na fotce jsem byla já a Ash. Ale byla mi tak 15, což je nelogické, protože jsem poznala kluky později. Byli jsme v zábavném parku a měli červená trika s klaunem. Koukla jsem se na látku a zvedla jí. Bylo to stejné triko jako na fotce.

Vůbec, si na to nevzpomínám... Jak to? 

"Princezno jsem doma!" zakřičel Ash. Rychle jsem věci schovala a krabici schovala pod postel. Přesně ve chvíli, kdy do ložnice vstoupil Ash.

"Ahoj." usmála jsem se na něho a zvedla se. Ash ke mě došel a políbil mě na tvář.

"Kde máš Cat?" zeptal se a vyměnil si triko.

"Chtěla zůstat v kavárně." vysvětlila jsem a prohlížela si ho. Ash si toho všiml a koukl se na mě.

"Děje se něco?" zeptal se.

"Ne." zalhala jsem a usmála se. "Jen si říkám, že mám štěstí, že tě mám." Ash se usmál a omotal ruce okolo mých boků.

"Kdy má přijít Rosie?" kousl mě do ušního lalůčku. Uslyšeli jsem bouchnutí dveří a já se musela zasmát.

"Právě teď." odtáhla jsem se od něho. "Napadlo mě, že bychom si mohli zajít na lov."

"Jen my dva?" řekl.

"Jen my dva." přikývla jsem.. 



MLADŠÍ TIFF NA OBRÁZKU :3 :D



Forever and always II.Tempat cerita menjadi hidup. Temukan sekarang