Ona

~18~

AHOOOOJ! Tak tady je další část, byla bych ráda, kdyby jste mi do komentářů napsali co si o tomto příběhu myslíte a co by se vám líbilo aby se v budoucnu událo mezi Ell a Rosie :) opravdu by mi to pomohlo při psaní a když mi to napíšete bude vetší šance, že se vám bude příběh i nadále líbit :)
A teď už dost keců a užijte si čtení :)))

Celý týden jsem za Eli chodila a pozorovala jsem na ní jak se její zdravotní stav zlepšuje. Nosila jsem jí květiny a už při druhé květině se jí začali lehce červenat tváře. Vypadala mnohem lépe a už se blížil den kdy jí pustí domů.
Za ten týden co jsem za ní chodila jsem se usmířili a naplánovali jsme si zbytek prázdnin a tak trochu i zbytek našeho života.

***

"Tak a jdeš domů Ell." Sice ještě nevypadala nejlépe ale to bylo asi jen tím, že potřebovala trošku denního světla a čerstvý vzduch.
"Konečně." Usmála se. Vzala jsem její tašku a vyšly jsme z pokoje na chodbu. Stál tam doktor.
"Tak nám ještě pár dní odpočívejte a kdyby něco tak přijďte za námi." Rozloučil se s námi a mi jsme šly čekat na tátu před nemocnici.

"Strašně si mi chyběla." Chytila jsem jí za ruku.
"Ty mě taky. Jsem ráda že už můžu zase domů." Položila si hlavu na moje rameno. Druhou rukou, tou kterou jsem jí nedržela, jsem jí pohladila po obvazech které měla obvázané kolem zápěstí.
"Hele, táta je tady."

Nastoupily jsme do auta a táta beze slov nastartoval a vyjel domů.
"Tak, konečně co?" Promluvil až asi půl kilometru od nemocnice.
"Jooo, už jsem se na vás moc těšila."

***

Bylo tak krásné vědět, že už je moje zlatíčko, moje jediné štěstí v bezpečí. Náš dům byl i bez Grace plný. Teda aspoň mě to tak připadalo. Táta si myslel ale opak. Chyběla mu i přes to co mu udělala... Chyběla mu spíš Zoe... Všichni jsme se na ní těšili ale teď...

"Co teď budete dělat?" Zeptal se nás táta když jsme se rozvalili na gauči.
"Koukat na telku."
"Nee, já myslel jako co bude dělat dál."
"Uděláme spolek na podporu homosexuálů." Oznámila Ell s hrdostí v hlase. Ano, tohle byl náš plán do budoucna. Nechtěly jsme aby lidé jako my měli problémy. Nechtěly jsme aby lidé jako my trpěli kvůli tomu jací jsou.
"To zní hezky...a máte to už nějak vymyšlený?"
"Samozřejmně." Vysvětlily jsme tátovi naše plány. Měly jsme domluvené s majitelem jednoho domu kde se pořádají různé společenské akce, že každý čtvrtek a sobotu tam budeme mít volnou místnost kterou nám zatím pronajmuli na půl roku. Táta se rozhodl, že nás bude podporovat. Řekl také, že nám pomůže udělat reklamu a přispěl nám taky také nějaké peníze.

Rozhodly jsme se také, že si najdeme nějakou práci na plný úvazek. Musely jsme si nějak vydělat na nájem a na reklamu. Hledaly jsme asi čtyři dny a pak jsme našly práci McDonalds. Hledali dva nové zaměstnance na pozice prodavače. Pracovní doba byla sice trošku blbá ale musely jsme to zařídit kvůli škole. Budeme pracovat od tří s tím, že jsme si pak musíme domluvit rozvrhy ve škole. Nastoupit jsme měly poslední týden prázdnin. Zbývalo nám ještě čtrnáct dní. Ell sice ještě nebyla uplně v pohodě ale během těch dvou týdnů by se to mělo zlepšit.

Po týdnu co byla Eli doma jsem s ní šla na kontrolu k doktorovi a on jí jen předepsal nějaké prášky co by jí měli pomáhat s tlakem, který má po tom incidentu dost vysoký.
"Tak já bych řekl, že už jste v pořádku. Záleží jen na vás jestli se cítíte na to se začlenit zpět do vašeho normálního života. Ještě se ale moc nenamáhejte." Oznámil doktor a podal Eli předpis.
"Děkuji." Eli si vzala ten předpis a usmála se na doktora.
"Děkuji že jste jí zachránil život." Poděkovala jsem taky.
"To by měla spíš Elisabeth děkovat vám, bez vás by tu už dávno nebyla."
"Děkuju zlato." Beth se na mě usmála a její tváře zčervenali.

Od doktora jsme šly zpět domů a zašly jsme si do kavárny na nějaký koktejl. Byla to ta kavárna ve které jsme měly naší první schůzku. Ta kavárna kde začal náš příběh.
"Těším se, až budeme pomáhat ostatním."
"Taky. Bude to skvělý..."
"Proč ses tak odmlčela?" Zeptala se mě.
"Jsem prostě moc rádá že jsi zpět a chci si tě pořádně užít než budeme celý dny ve škole nebo v práci."
"Jak to myslíš?" Nechápavě se mi zadívala do očí.
"Uděláme si hezký večer. Prostě romantika." Usmála jsem se na ní.
"To zní moc dobře." Kousla se do rtu a natáhla přes stůl ruku a dala mi vlasy za ucho. "Miluju tě."