Jak se to mohlo stát?

34.

Další víkend a další soutěž s mažoretkama. Jedem až k hranicím s Českem, kde soutěž je.
Poprvé mám sólo a taky skupinovou sestavu máme.
Těším se, ale nervózní jsem.

,,Asi mám všechno, jedem?" jdu s kufrem dolů za mamkou.
Otec zase neotcuje, celou noc byl v hospodě a nejspíš ani neví, že nějakou soutěž mám.

,,Jasně" usměje se a do chvilky už se obouváme a jdeme do auta.

Cesta probíhá v klidu, prostě chillujem a máme puštěný písničky.

,,Jsme tu" usměje se mamka a zaparkuje u velké tělocvičny.

Vezmu si kufr z kufru auta a jdu dovnitř, mamka jde hned zamnou.

Přivítáme se s ostatníma holkama ze skupiny a ty mi ukážou, kde máme šatnu a takový věci.

Mamka šla za holek mamkama a já do šatny, kde jsme se s holkama pozdravili a začali se bavit.

,,Za hodinu a půl to začíná, tak šup" řekne naše trenérka a my se začneme malovat.

Prostě malujeme jedna druhou a smějeme se u toho.

Jsem ráda, že máme zrovna takhle fajn holky ve skupině, protože se dokážeme navzájem podpořit a máme mezi sebou krásné vztahy.

,,Taaak hotovo" usměju se na mojí nejlepší kamarádku Ester, když ji domaluju.

Pak namaluje ona mě a jdeme se převlict na vystoupení.

Beru si typický šaty na mazoretky, k tomu silonky a jdu za ostatníma, kteří už čekají.

,,Máme dvacet minut ještě" řekne opět trenérka a my s holkama sedáme na zem a bavíme se.

,,Pojďte už" zavelí trenérka a my jdeme se postavit už do tělocvičny a čekáme až začne hrát hudba, kterou máme vybranou.

Je to velká tělocvična, kde jsou aj židle a všechno a taky porota, která pak bude vybírat, kdo je nejlepší.
Prostě tři místa, tři týmy a tři sóla.

Očima hledám mamku, kterou zpozoruju s nějakým klukem, že by si někoho našla? V podstatě všechno lepší než můj otec, takže proč by ne?

Zkoumám toho kluka až do chvíle než se otočí na nás a já spatřím Petra, který se usměje a zamává mi. Co tu dělá?
Zamávám mu zpět a holky už se řadí, že půjdem.

Zařadím se taky a když začne hrát hudba, tak nastupujeme.
Všichni se do toho snaží dát vše, to stejné i já.

Vystoupeni zakončujeme, když hudba končí a my si klekáme na zem.

Všichni začnou tleskat a když potlesk pomine, tak jdem zpět do šatny.

,,Byly jste úžasný!" chválí nás trenérka.

,,Takže teď jdou ještě další skupiny, za hodinu začínají sóla, takže můžete teď dělat co chcete, ale musíte stihnout sólo, kdo ho má" usměje se a já si přes sebe dávám mikinu a vydávám se za mámou a Petrem.

Když tam dojdu už je tam jen Petr, který je na telefonu, takže vůbec nevnímá.
Stoupnu si před něj a telefon mu beru z ruky a dávám si ho do kapsy.

,,Caaaau, ne?" zasměju se a sedám si vedle něj a on mě hned mačká v objetí, které mu oplatím.

,,Ahoooj" dá mi pusu na krk a dál mě objímá.

,,Co ty tady?" usměju se, když mě pustí a já mu dám zpátky telefon.

,,Jsem se přijel podívat na moji holčičku" usměje se a telefon si bere do kapsy.

Pak si ještě chvíli povídáme a chvilku před tím než začnou sóla jdu zpátky do šatny, kde je málo lidí, protože někdo nemá sólo nebo tu ještě není.

,,Pojďte už" řve na nás trenérka a my se zvedáme, berem hůlky a jdem se připravit.

Hned jak vyjdeme a jsme trošku vidět, vidím Petra jak po mně kouká a usmívá se, usměju se tedy taky a pak se bavím s holkama.

Holky jdou na sóla a pak jdu i já.

Dala jsem do toho všechno, jestli to teď poseru, tak konec fakt heh.

Po sólu máme volno až do vyhlášení, takže tak hodinu a půl volno, což znamená, že jdu za Petrem a mámou.

,,Úžasná jsi byla zlatíčko" usmívá se mamka a objímá mě. Petr se na nás jen culí.