Jak se to mohlo stát?

6.

,,Kam jdeš kotě?" má na mě upřenej pohled

,,Tak podruhý a snad už naposledy, neříkej mi kotě a když tě to tak zajímá, jdu se převlíct"

,,Proč bys někam chodila, však normálně tu se převleč, se otočim" haha to určitě vole

,,nebudu se převlikat v jedny místnosti s tebou ani když se otočíš" odbidu ho jednoduše a odcházím.

Vracím se po pár minutách s oblečením, které jsem měla předtím na sobě a to dávám do skříně.

Skříň zavřu a jdu si zpátky lehnout.
Petr pro moje štěstí někam odešel, myslím že ven, protože jsem slyšela dveře.

Už pomalu upadám do říše snů, když se rozrazí dveře a vedle mě opět ulehá Petr.
On kouří? Táhne to z něj, že to nejde přečichnout ani kdybych chtěla a věřte, že chci.

,,Nechceš mi alespoň něco říct o tobě?" otáčí se směrem na mě a já neochotně otevírám oči a sedám si

,,Jako co?" jméno ví to stačí, ne?

,,Já nevím, cokoliv povídej" lehl si a kouká na mě.

,,Huh tak jsem Petra, je mi 16, bydlím celej život v Bratislavě, ale normálně mluvím česky, žiju s oběma rodiči a chodím do druháku na střední, co ty?" nevím co víc by chtěl vědět a tak se to snažím ukončit

,,Jsem Petr, je mi 18, chodím do třeťáku a tenhle rok končím školu, bydlím s mamou aj tatou a bydlím v Brně" leham si vedle něj

,,Jsi hezká" řekne a pousměje se

,,Děkuju" mírně se zacervenam, ale radši se otočím zády aby to neviděl.

,,Kotě já vím, že se červenáš" řekne pobaveně a já už radši nic neřeknu a snažím se spát z čehož mě ale vyruší jeho ruka na mém boku.