Jak se to mohlo stát?

7.

,,Co děláš vole" ne, že by mi to vadilo, ale tak víte jak

,,Děláš, jak kdyby ti to vadilo" ten kluk mi asi čte myšlenky dopici..

,,Možná jo" řeknu a cítím jak si lehá úplně ke mně a ruku mi dává pod tričko na břicho.

,,Petřee" povzdechnu si, co zkouší?

,,mhm?"

,,Nech mě spát"

,,Však spi, já chci taky spát, tak nevím proč by jsme nemohli spolu"

,,Já tak neusnu"

,,Jak?" nedělej blbyho vole už

,,S tvoji rukou na mám břiše a když ležíš tak blízko"

Okamžitě cítím jak jeho ruku přesouvá výš a to sice k mým prsům. Ne, že by se mi to nelíbilo... TEDA CO? Nelíbí!

Beru jeho ruku a dávám jí pryč

,,Přestaň" řeknu a natahuju se pro deku.

,,Vždyť nic nedělám" řekne nevinně.

,,To vidím" zasměju se a přikryju se.

,,To máme jednu deku? Petříkovi je taky zima" začnu se smát, ale smích mě přejde hned jak mi dojde, že mám jednu jednu deku.

,,Jestli nechceš někomu jít ukrást deku, tak bohužel jo" řeknu poměrně zoufale.

Bere deku a lehá si blíž ke mně, takže nás oba přikryje a dá ruku zase na můj bok.
Tentokrát už to neřeším a snažím se spát.

,,Takhle se mi to líbí, hodná holka" ušklíbne se a hladí mě.

Já už nic neřeknu a po chvíli usínám. On taky

Vůbec nevím co si o tom myslet, když tady na mě něco zkouší a to se známe pár hodin. Jako nevadí mi, že na mě sahá, ale zároveň jo. Nevím co dělat s tímhle pocitem.
Znám ho od dětství, ale zároveň jsme si tak cizí..