Skleněná princezna

128. Léto přináší překvapení

Lenka si užívala ničím nerušený čas s Petrem a taky už všichni napjatě čekali jak moc načas si dá Adélka s Láďou. Miminko by se mělo narodit už brzo a naštěstí se budoucí tatínek konečně uklidnil. Upřímně jim všem už z něj solidně hrabalo. Naštěstí pokojíček byl zařízený, taška do porodnice zabalená a všichni měli mobil v pohotovosti ve dne v noci, kdyby bylo potřeba pomoct. Sice zbývali ještě víc než dva týdny, ale příroda je mocná čarodějka a tak bylo potřeba se připravit. Teď leželi s Petrem u nich v ložnici a užívali si klidné ráno. Byl víkend a všichni měli volno včetně Sid. Lenka ucítila jak jí Petr jemně hladí po zádech a tak se zvedla na lokti, aby na něj viděla. "Mám ráda tahle rána, když nikam nemusíme a máme čas jen na sebe." "Souhlasím, ale i když bych tu moc rád zůstal asi bychom měli jít na snídani." "To zní dobře a pak si můžeme užít pohodlí na terase. Mimochodem nevíš co je s Adamem? Včera mi přišlo, že nás večer moc nevnímal." "Netuším, ale možná na něj taky dopadá to kolem Adélky. Láďa se už sice uklidnil, ale tak nějak to na nás stihnul přenést." "No jo to je fakt, ale všechno je připravené a jen se musí počkat. Léto přináší překvapení a první bude to jestli to bude kluk nebo holka." Petr se usmál a dal Lence pusu.

Sid byla v kuchyni a připravovala věci na snídani, kterou Adam dneska objednal. Nechtěl prostě, aby musela vařit. Dnešek byl dnem kdy se rozhodli už rodině říct tu úžasnou novinku. Tak nějak s Adamem doufali, že to všechny i dostatečně rozptýlí. Adélka si totiž v týdnu stěžovala, že pořád všichni píšou nebo volají jestli něco nepotřebuje. Takže se rozhodli to říct dneska rodině a pak to známí i přátelům. Adam jí teď ze zadu objal a dal jí pusu na tvář. "Takže jsi připravena?" Sid se otočila, vytáhla se na špičky a dala mu pusu. "Naprosto připravená a už se i těším, že jim to řekněme. Tak nějak bych se nedivila, kdyby se Lenka a Petr rozhodli nás následovat." Adam se na Sid usmál a nebyl vůbec překvapený. "Nemám vůbec nic proti tomu. Jsou spolu moc šťastní a tak proč čekat, nemají na co." Sid se podívala jak šel Adam připravit kávu a uvažovala co jí teď v Adamově pohledu uniklo. Věděla, že bude nadšený z těch dvou, ale jako by věděl něco co ona ne. Než to stihla zjistit tak se objevil Raul a za ním i jejich hrdličky. Byl čas si dát vydatnou snídani a pak bude čas na šťastné novinky. Sid se moc těšila jak hlavně Raul bude na novinku reagovat.

Lenka u snídaně pozorovala Sid a přišla jí trochu unavená. Možná toho měla v práci hodně a nebo taky ne. Pořád měla takový ten zvláštní pocit, ale nechtěla si dělat plané naděje. Teď jí pomohla poklidit nádobí a pak si všimla, že si Sid a Adam něco šeptaji. Pak se taky ozval strejda. "Hele vy dva je všechno v pořádku? Nemám nic proti objednávce snídaně, ale jen si dělám starosti." "Neboj se, všechno je v pořádku jen jsem chtěl, aby si Sid užila volný den se vším všudy." "To klidně mohla, protože jsem mohla uvařit já a to stačilo říct." "Zlatíčko to je v pořádku, mohla jsem klidně vařit, ale Adam je prostě Adam." Lenka si všimla jak se Sid usmála a její podezření okamžitě dostalo reálný podklad. "Sid prosím řekni, že jo." Petr zmateně stejně jako Raul sledoval jak Sid na Lenky otázku přikývla a ta jí pak okamžitě objala. "Co přesně nám teď s Raulem uniká?" "Nic vám neuniká, jen Lenka už asi podezření měla no. Sid a já čekáme minimnko." Petr se usmál a objal Adama zatímco Raul si přivlastnil Sid. "Holčičko mám velkou radost a moc vám to oběma přeju." Lenka nemohla být šťastnější a teď ještě objala bratra. "Jsem tak nadšená a vidím, že jste oba moc šťastní a to je to nejdůležitější." "Zatím jsem to řekla jen Adamovi a čekali jsme na vhodnou příležitost to říct vám. Než se taky někdo zeptá je mi úplně dobře a ta dnešní snídaně byla jen pozornost od Adama, abych odpočívala."

Lenka Sid poslouchala a usmívala se. "Tak dobře, ale jakmile bude potřeba tak mi řekneš ano?" "Samozřejmě a navíc jakoby mě Adam nechal dělat něco co bych neměla nebo nezvládla." Sid pak zůstala s Lenkou v kuchyni a měly čas si povídat jen spolu. "Opravdu je ti dobře?" "Jen bývám občas unavená, ale to je úplně normální. Adélka si na to v prvním trimestru taky hodně stěžovala. Jediná změna bude v práci, protože z bezpečnostních důvodů nebu moct manipulovat s jedovatými hady. Naštěstí se to nedělá často a dneska vím, že se na Boba můžu stoprocentně spolehnout." "To chápu a mám otázku, která s tímhle vším souvisí. Možná je na to čas, ale napadlo mě to už na Šumavě. Na zadní zahradě by to možná chtělo udělat taky pergolou. Je tam celodenní stín a to pak s miminkem příští rok oceníš." "Vlastně Adam a já jsme o tom mluvili, ale teď to necháme být a udělá se to někdy na podzim. Zatím budeme mít možnost to pořádně naplánovat." Lenka Sid objala a byla nadšená z toho jak to všechno bude úžasné. Příští rok přivítají na svět malý poklad. Úžasného prcka, který bude miláčkem každého v rodině. Skleněný král a skleněná královna se dočkají miminka a pokračování svojí pohádky. Malá skleněná princeznička nebo skleněné princátko bude vrcholem jejich lásky a štěstí. Což jí přivedlo na nápad, ale ten zrealizuje až mnohem později.