Skleněná princezna

112. Osobní zášť

Petr viděl jak vedou Krátkého do výslechovky a byl tak čas si jít poslechnout i jeho. Sedl si na stejné místo jako před tím a věděl, že tímhle to bude moct celé uzavřít. Důkazy proti němu byli zcela jasné a teď za ním přišel i Marek. "Mluvil jsem se Zdeňkem a jeho sestra už všechno ví. Teď chce okamžitý rozvod a snad to půjde hladce, po víkendu jí najde nějakého právníka." "Nemusí nikoho hledat, Adam to zařídí. Už jsme o tom mluvili a bude jí zastupovat stejný muž co pomáhal při rozvodu mě." Petr viděl jak se Marek usmál. "Tak tím líp a taky jsem teď po tiskovce mluvil s Blankou a jen chtěla vědět, že jsme všichni v pořádku." "No ta tiskovka byla dost síla. Zatím jsem rád, že mě z toho vynechali, neměl jsem chuť tam chodit." "Všichni to chápou a respektují, bylo tam dost novinářů co už hodně pamatují a i pro ně to byl šok. Jak ti jinak je?" "No je fakt, že tenhle případ otřese asi každým." Petr se na chvíli podíval na Krátkého, který teď se svým právníkem čekal na příchod vyšetřovatelů. Bylo tak těžké na tohle odpovědět i Adam se na to ptal a on nevěděl co říct. "Je toho moc a já nějak nevím co cítím. Jediné co vím je, že chci jet domů." Marek se usmál a doufal, že až skončí tenhle výslech tak Adam už bude zpátky.

Za sklem se odehrával souboj o to kolik toho na sebe Krátký řekne a Petr cítil, že se mu zvedá žaludek. Bylo mu jedno jaké důkazy proti němu předložili on pořád jen řval a urážel všechny kolem. Výslech se protahoval a už trval přes hodinu. Taky se jak všichni čekali zaměřil na to svést všechno na svoje parťáky. Petr si teď všiml příchodu Milana do výslechové místnosti a toho jak se nahnul k Honzovi. Ten se ihned usmál a pak už jen Petr v šoku poslouchal co se stalo. "Takže vy jste nic neudělal, tak to mám pro vás blbou zprávu. Při domovní prohlídce vaší chaty se našla ta vaše skrýš. Máme zbraň, kterou se střílelo tady v Praze na Petra. Jsou na ní jen vaše otisky a balistika sedí. Tímhle je to celé uzavřené." Petr se otočil na Marka a ten byl ve stejném šoku jako on. Teď ovšem Krátkému ruply nervy a rozhodně nedbal varování svého právníka. "To jste na mě nastražili, protože na mě nic nemáte. Tenhle důkaz nemůžete použít zvlášť, když se v tom angažují lidi které Hájek zná." Slovo si teď vzala Soňa. "Smůla, ale tohle jsme ošetřili ještě před zásahem a je to úplně čisté. Měli jsme týdny na to se připravit a byli jsme důkladní."

Petr viděl jak Pavel zbledl a teprve teď mu začalo docházet, že tahle operace se připravovala opravdu dlouho. Taky se nemohl zbavit pocitu, že je v tom osobní zášť, kterou k němu Pavel chová a další slova mu to potvrdila. "Měl umřít, neměl to přežít a všechno by bylo hned lepší. On dostal všechno co chtěl, lepší umístění na kriminálce, dostal metály a já ostrouhal. Nenávidím ho a klidně bych ho zabil kdybych měl příležitost." Marek teď vedle Petra jen zašeptal. "Boha jeho to je idiot, vždyť tohle všechno je o tom jak jsi dobrý a hlavně oddaný své práci." "Přišlo mi, že to bylo osobní, ale nevěděl jsem jak moc. Mimochodem kde je Adam slíbil, že tu bude a nějak jsem ho chvíli neviděl." Marek se snažil zamaskovat svoje pocity a nakonec se zmohl na malou milosrdnou lež. "Určitě tady někde je, ale víš kolik je tu lidí? Mohl se i někde zakecat s Břéťou." "Jo to je fakt jen bych ho tady teď rád měl." Než Petr řekl něco dalšího tak Adam akorát vešel do místnosti. "Už jsem si myslel, že jsi se někam ztratil." "Jen jsem si musel něco zařídit a taky jsem mluvil se Sid." "Fajn a jak se mají, jak se má Lenka?" "Má se skvěle a všichni doma se těší až se vrátíme. Jak to jde tady?" Adam nenápadně kývl na Marka a ten se usmál. Přijeli s Lenkou před pár minutami. Teď jí nechal v bezpečí kanceláře kde dřív Petr pracoval a byl tam s ní Břéťa.

Adam teď poslouchal co se tady stalo a jak moc je na tom Krátký teď bledě. Taky se zase ve výslechovce začal dožadovat jiného zacházení. "Nemůžete mě dát do vazební věznice to se u poldů nedělá chcete porušit předpisy." "Tak hele na to žádný předpis není jen doporučení, kterým se nikdo nemusí řídit a s vrahy žádné slitování mít nebudeme." "Soňa se docela rozjela, nějak si říkám, že jí je na inspekci škoda." "Honza to taky říkal a ani bych se nedivil kdyby jí nabídl místo tady. " Petr se na Marka podíval a přikývl. "Mluvil jsem s Milanem a ten Honzovu nabídku přijal a jeho šéf ho rád pustí." Z hovoru je vyrušil další záchvat Krátkého po tom co mu předložili další důkazy a nakonec sdělili, že soudce schválil jeho stíhání vazebně a bude odvezen tedy do vězení. "Já vás všechny zabiju já si na vás počkám a všichni chcípnete." Petr se díval jak ho eskorta zvedla a odvádí ho pryč. Bylo mu zle, do hloubi duše mu z toho bylo zle, ale zároveň věděl, že dnešek bude ještě dlouhý. Ještě pár výslechů bude probíhat a pak se taky bude muset sejít s pár lidmi. Pro něj den ještě dlouho neskončí. "Kéž by se to dalo uspíšit, protože já už chci jen být doma. Teď bych tak moc potřeboval obejmout Lenku a jen jí držet v náručí." "Což je naprosto v pořádku a není to pro mě žádné překvapení." Petr se na Adama při odchodu podíval a nechápal jak může mít tak dobrou náladu, protože on ji teď vážně neměl.