66. Čas pro všechny

47 4 0
                                    

Alena pomohla Lence přemluvit Adélku a Láďu, aby už šli nahoru. Zároveň už k sobě odešel i Raul, který se smíchem prohlásil, že skoro půlnoc je na něj už dost pozdě. Potom společně s Lenkou, Jitkou a Kristýnou uklidili zbylé jídlo do ledničky. "Jsem rád, že jsi myslela na zítřek a zbyl dort i koláčky a zákusky." "Všichni to máme rádi a tak jsem to tak počítala. Nádobí necháme na zítra a teď to tady jen trochu upravíme." Petr se Štefanem posunuli zpátky jídelní stůl a taky pohovka a stolek se vrátili na své místo. Jitka složila ubrusy a dala je do garáže do přepravek kam patřili. Výzdoba jako taková tu zůstane až do pondělí než si to firma všechno odveze. Zpátky dali taky všechny židle a už byl čas se taky odebrat každý do svého pokoje. Lenka ještě všechno zkontroloval a pak zůstala s Petrem ještě chvíli sama v obýváku. "Byl to tak úžasný den, jsem s tebou moc šťastný. Leni tak moc tě miluju." "Já tě taky miluju a kdysi jsem si myslela, že nic z toho co se za poslední měsíce stalo nebude možné a vidíš. Teď bych si ovšem moc ráda taky šla odpočinout." "No odpočinek má spoustu podob a já teď moc rád jednu vyzkouším." Lenka se ocitla v Petrově náručí a nechala se líbat.

Stáli spolu u pohovky a ona si užívala každý dotek jeho zkušených prstů. Teď jí jemně hladil po noze pod sukní a vyjel rukou až nahoru po vnitřní straně stehna. Zasténala a prohloubila polibek zatímco mu rozvázala kravatu a rozepla pár knoflíků. Petr se pokoušel trochu uklidnit a než úplně ztratí kontrolu a po miluje se s Lenkou přímo tady, tak jí vzal do náručí a odnesl jí do ložnice. Celou cestu ji nepřestával líbat a užíval si jak mu vycházela vstříc. V ložnici jí odnesl k posteli a postavil na zem. Lenka rozepnula Petrovi poslední knoflíčky košile a pak mu jí společně se sakem sundala. Petr jí opatrně rozepnul zip na šatech a stáhl je z ramen. "Jsi tak nádherná, pořád nemůžu uvěřit jaké mám štěstí." "Miluju tě a to já mám štěstí." Petr se na ní usmál a pak už se zbavili zbytku oblečení. Mnohem později mu Lenka spala v náručí a on jí jemně předjížděl rukou po boku. Byla tak úžasná, miloval toho na ní tolik a zároveň pořád ještě nacházel nové věci, proč ji milovat víc. Věděl jistě, že našel ženu s níž chce strávit zbytek života a musí jí ochránit za každou cenu. Teď byl, ale čas si ještě vychutnat dozvuky svatby a užít si tento čas pro všechny. Prostě tu jen být s přáteli a nemyslet na to co je čeká.

Brzo ráno se Sid probudila a opatrně se vyprostila z Adamova objetí. V noci jen sebrali oblečení ze země a zhasli svíčky, jinak tu pořád měli okvětní plátky růží. Šampaňské si taky ještě otevřeli a ona zjistila, že Adam si chtěl ještě užít zbytek noci. Byla to noc, kterou si bude pamatovat navždy. Teď došla do koupelny a pokusila se ve sprše dát dohromady vlasy. Oblékla si košilku a župan v krásné fialové barvě. Košilka byla krátká a ještě měla rozparek. Zaslechla otvírání dveří do koupelny a uviděla Adama jak se na ni dívá. "No musím říct, že to prádlo bylo krásné, ale tohle se mi taky moc líbí. Teď bych tě z toho moc rád svékl, ale nejdřív si dám taky sprchu." Sid se nechala políbit a pustila Adama do koupelny. Nakonec si vlasy vysušila a dokonce to stihla akorát než se Adam vrátil. Měl na sobě jen pyžamové kalhoty a jí se z něj pořád podlamovala kolena."Takže paní Hrušková jak se cítíte?" "Pořád si zvykám a myslím si, že mám docela hlad." Sid sledovala jak se Adam potutelně usmál. "Na jídlo, ty jeden." "No dobře tak tě půjdeme nakrmit, nebo třeba ještě chvilku ne." Sid se rozhodla spolupracovat a během chvilky už byli oba zpátky v posteli a užívali si vzájemnou blízkost. Nakonec se oblékli do pohodlného domácího oblečení a vydali se dolů. Dům byl zatím tichý a jakmile vešli do obýváku bylo jim jasné, že tady se svatební skřítci činili ještě v noci. "Nemůžu uvěřit, že to zvládli ještě večer poklidit." "No alespoň máme na dnešek méně práce."

Lenka si užívala ráno kdy jí Petr vzbudil drobnými polibky. Pak si dopřáli společnou sprchu a oblékli se. "Jsem zvědavá jestli už je někdo vzhůru." "Uvidíme, ale mám vážně hlad a potřebuju kafe." Lenka se zasmála a společně se vydali dolů, kde už našli Sid s Adamem jak snídaní. "Dobré ráno, tedy zrovna vás dva bych tu ještě nečekala." "Ahoj, no měli jsme hlad a taky koukám, že jste se v noci ještě činili." Lenka si sedla vedle Sid a nechala Petra, aby snídani přinesl on. "Jen trochu, aby se tu dalo ráno normálně fungovat." Lenka si všimla, že Adam má na tabletu zprávy a bylo jí jasné, že jsou plné jejich svatby. Taky jí Petr přinesl snídani a posadil se k ní. "Předpokládám, že jste drb číslo jedna." Adam se zasmál. "No tak nějak, ale hlavní je, že nám to všichni přejí. Taky všichni píšou jakou mám krásnou ženu." Lenka si všimla jak se Sid zamilovaně podívala na Adama a byla moc šťastná. Takhle to všechno mělo být. Petr se na ni usmál a dal jí pusu. Během chvilky se taky začali trousit ostatní v čele s Raulem, který si trošku ztěžoval, že už na tohle ponocovaní nemá věk. "Jasně strejdo, ale u rybníka celou noc klidně sedět budeš." "Tak dobře holčičko, to je šach mat." Sid se podívala kolem sebe a užívala si tuhle ničím nerušenou atmosféru.

Skleněná princezna Kde žijí příběhy. Začni objevovat