Knihomolky vetřelec {Ch.L}

61.

Nobody

„Vítáme vás u dnešního živého přenosu třetího volného tréninku."
„Jako hlavní a největší informací je že se včera jezdec Ferrari, Charles Leclerc stal novopečeným tatínkem"
„Syn dostal jméno Christian a on i Charlesova partnerka Anette jsou v pořádku "
„Malej Leclerc se asi nemohl dočkat domácí ceny v Monaku"
„Asi... No přejeme do Leclercovo rodiny hodně štěstí a zdraví."

Anette

První dny s Christianem byly opravdu náročné. Většinu dne jsem z postele nevylezla. Charles okolo mě, nás, běhal a staral se. Jo už teď mi chybí můj spánek. I když má mateřství tyto stinné stránky furt se kochám svým malým chlapečkem.

Ale teď už je pátek a s ním začíná i závodní víkend v Monaku. Zůstala tu celá rodina a přátelé aby jsme podpořili Charlese. Největší poprask jsme vzbudili když jsme si to před prvním tréninkem nakráčeli i s kočárkem do paddocku. Než někdo začne něco namítat tak ano je to riskantní a ano je mi to jedno. Je to moje dítě a já vím co můžu a co ne. A i když jsem nemusela ale cítila jsem se dobře a to že mám dítě neznamená že i když mu je týden budu sedět doma na zadku. Celá stáj se hrnula k nám jako první kdo si mohl Chrise pochovat byl Fred. Něco mu našeptával do ouška. Pak si ho vzal jak se sám oslovil „Strejda Chilli" a pak ještě Alessandro. Mezitím co se Charles šel rozcvičit šla jsem malého uspat a při tom potkala Kiku, Kelly a další... Chvíli klábosení vyrušilo oznámení že už bude začínat první trénink. Vrátila jsem se zpět do Ferrari. Chrise v kočárku jsem nechala spát u Charlese v pokoji a s chůvičkou šla na své obvyklé místo.

Oba tréninky Charles zajel na čtvrtém a druhém místě.
Spokojená rodinka jsme se vrátili zpět domů. Jsem spokojená jak jsme dnešní den všichni výborně zvládli.
„Christian spí " vleze si pod deku Charles. Projíždím instagram. Chris se stal novým maskotem Ferrari. Souhlasili jsme s veřejnění a focení fotek. Charles mi sebere z ruk telefon a položí ho na svůj noční stolek. Kouknu na něj a on jen zakmitá obočím. Jo svádění po jedenácté večer už mu nejde. A nebo jde ale spíš já jsem tak mrtvá že to nepůsobí a stejně za dvě hodiny budu vzhůru.
…

V sobotu jsme zůstali s Christianem u Pascale s celou rodinou a sledovali a povzbuzovali Charlese skrz televizi a otevřené okno na terasu.
Třetí trénink opět druhý a kvalifikace na třetím místě. Uvidíme jak to zajede zítra při závodě. Při dojetí kvalifikace přišlo obvyklé zpovídání prvních třech jezdců. Začalo se odzadu.
„Charles Leclerc, novopečený tatínek." Uvede ho ten pán, kterého neznám. Charles se zářivě usměje.
„Teprve minulý týden se ti narodilo dítě, přišla nějaká změna?" Zeptal se. Charles se zasmál
„Nedostatek spánku mluví o všem ale ne spíš se k nám přidal do rodiny a už včera poprvé navštívil toto úžasné prostředí"
„Vidíte v něm budoucnost motorsportu?"
„Nebudu lhát byl bych rád kdyby šel v mých stopách ale nutit ho rozhodně k ničemu nebudeme "
„Všechny tréninky sis vedl dobře myslíš si na první místo na zítřejším závodě?"
„Jo auto jede dobře, jsem spokojený s nastavením které máme a budeme mířit co nejvýše " řekne Charles a tím končí jeho rozhovor. Následovalo už jen focení a za dvě hodiny už jsme byli spolu.

Večer jsme se vydali na procházku. Nečekala bych že pro mě bude nejhezčí pohled na Charlese s kočárkem, závodník formule 1 tu teď dělá ksichty na naše dítě které tlačí v kočárku. Až teď vidím že život má své poslání.

Na závod jsem byla já, Christian, Pascale a můj táta přímo v centru dění. Pro tátu to je i teď po třetí jako vzít dítě do zábavního parku.

Celý závod trnu. Nejen že Christian jakoby vycítil můj strach a stres, protože nespí a k nikomu jinému nechce než ke mně. Musím ho mít přes celý závod na ruce a pohupovat se ze strany na stranu. Největší vynechání úderu srdce nastalo když Charles bojoval kolo na kolo o první pozici s Maxem. Zbývají 3 kola do konce. A Charles má na svém kontě i nejrychlejší kolo. Na začátku předposledního kola povede se mu předjet Redbull a dostat se do vedení domácí velké ceny.

Vyhrál to on to vyhrál! Chrise jsem uložila do kočárku a nechala ho s tátou a šla s Pascale pod stupně vítězů.
Byl nadšený. Skočil do davu červené. Něco řešili a u toho schazoval rukavice, kuklu a přilbu. Objal se s Pascale a mě si přitáhne k sobě a dá mi svůj vytoužený vítězný polibek. Cvakání foťáku nevnímám.

Slyšet v Monaku monackou hymnu za vítěze závodu a k tomu i italskou hymnu je úžasné.