Down the Devil's Road (CZ/en) Bucky FF

20_(un)certainty

Jen co jsem vylezla z koupelny, slyšela jsem Sama probírat, že je dobře, že ty deky přinesl dvě. James seděl na opěrce gauče a v holých rukách držel hrnek, z něhož rezignovaně upíjel čaj. Už se ani nenamáhal Sama usměrňovat.

„You should buy a bed," zakončil Sam svůj monolog a vzhlédl, když jsem bosá nakráčela do místnosti. James se i přes opětovný pohled na moje modřiny trochu usmál, protože si všiml, že Sam marně hledá další slova.

„Hi, Sam," zašklebila jsem se a odložila špinavé oblečení a kanady k mému batohu, který mezitím někdo přesunul a opřel ho o zeď.

„Wait – a – minute," dával si to do kupy Sam skenující z dálky všechna moje zranění. „What is going on here?"

„What? All of sudden you have no own ideas, Sam?" zajímalo Jamese, který se konečně odhodlal Samovi jeho kousavost vrátit.

„One or two, but none of them seems to really fit the situation here," přiznal Sam nakloněný k Jamesovi. Bylo ale zřejmé, že má problém nezírat na můj obličej a krk.

„Enlighten us," pobídl ho James s předstíraným zájmem, zatímco já zaplula do kuchyně pro sklenici vody.

„Either you two really love S and M – and I don't mean me by that – or I indeed misunderstood all of it."

„I am not a sado-maso fan," přihlásila jsem se zpoza nízké zídky oddělující kuchyňský kout a obývák. Doufám, že to má James stejně, to by byl totiž trapas.

„Neither am I."

Uf.

„Okay. I lose, I get it," vzdal to Sam a raději zopakoval otázku: „So, what is going on?"

James si povzdechl, zatímco Sam těkal pohledem mezi ním a místem, kde tušil mou maličkost. „That I am going to find out, but she is constantly dodging my questions."

Okay. Fair enough. I did that.

„She required some booze for that and I don't have any here, so Sarah and I are going to get some and you," upřel pohled na Sama, „resist to lift your ass from my coach."

Bylo zvláštní vidět Sama, jak nemůže přijít na adekvátní odpověď. „I thought you visited a friend," oslovil mě Sam, když jsem se vrátila do obýváku.

„Eh – ex boyfriend actually," opravila jsem ho, když jsem rychle spolkla další hlt vody. Ano, bylo jednodušší odvádět pozornost sebejistejma kecama, než se nechat myšlenkama zavlíct zpět k té bitce.

„He didn't do this," dodala jsem spěšně, protože z Jamesova držení těla bylo znát napětí. „But right now I am not in the mood to tell you, Sam. Sorry," pokrčila jsem rameny.

Sam mě ještě chvíli skenoval tvrdým pohledem. Bude se chtít hádat? „Okay. Then I see this as my clue to go," zvedl se.

„Wonderful," přisadil si James, odložil prázdný hrnek na stolek a vstal, aby ho vyprovodil z bytu.

„Thank you, Sam!" zavolala jsem ještě přes půl bytu. Tak to bysme měli.

–

„He definitely didn't see that coming," konstatovala jsem, když se James vrátil do pokoje. A pak mi došlo, co Samův odchod znamená. Že jsme tu spolu zase osaměli.

Zatímco já jen těžko potlačovala vzrušení, Jamesův výraz zůstal nečitelný. Stáli jsme kousek od sebe jak dva trotlové, co se bojí udělat další krok. Je rozhozenej kvůli Samovi?