Down the Devil's Road (CZ/en) Bucky FF

15_talks and goodbyes

Seděla jsem na převráceném kmeni a sledovala klidnou hladinu jezera, jemnou mlhu povalující se pár centimetrů nad ním. Slunce teprve vstávalo a první jeho paprsky - opřené do vrcholků korun stromů - rozzařovaly listy jasnou zelenožlutou barvou.

Tohle byl ráj. Ideální místo pro život a snad ještě lepší pro poslední sbohem.

S koleny u brady jsem se choulila v černém vlněném svetru, který jsem měla přetažený i přes nohy. Rukama jsem obepínala lýtka. Bosé nohy - patami přiražené k zadní části stehen - si vychutnávaly masáž poskytnutou hrubou strukturou kůry.

Snad sis našla k odpočinku nějaký stejně dobrý místo, Nat. Snad jste všichni někde, kde je hezky. Snad -

# # #

James stál na terase dřevěného domu, v němž bylo pro velký počet hostů poněkud rušno, a hleděl do dálky. Sledoval Sáru krčící se ve svetru, Sáru lapenou v myšlenkách, zranitelnou Sáru.

She is a strong kid, připomněl si. I mean, woman. Or - shit - something like that. Geez... what are you thinking about, man!

„Here you are," ozval se Sam za Jamesovými zády, v pravé ruce nesl telefon. „I just talked to some people. They agreed that your attendance at this funeral is a good gesture from you. A sign that you are on your path of amends for whatever winter soldier had done."

What I had done, jelo v hlavě Jamesovi automaticky. I had done it. There is no ‚he'. Na venek ale nijak nereagoval a dál zíral mezi stromy podél břehu jezera.

Sam si stoupl vedle Jamese a zkoumavě si prohlížel jeho nečitelný výraz. „You're good?"

James se obrátil na Sama, jako by ho ta otázka překvapila. „Yeah, I'm fine," řekl tvrději, než měl původně v plánu.

„Look. I know this is hard for you."

„And there is coming the ‚but'," ušklíbl se James.

„But," nenechal se rozhodit Sam, „it is on a good way. You will have it - in the end of this red tape madness - you will be a free man. You just gotta get along with it."

Just like that, hm? pomyslel si James ironicky. Nic není tak jednoduchý - v jeho světě ne. „If you say so."

„For the next week, after Steve'll get the stones back to their realities, I arranged some informal meetings with people who could help to smooth the way for you."

James se neudržel a protočil oči. Right. It will be okay, but I need a patronage. That makes sense. Perfectly.

„No. Don't give me that face. I didn't make that up. If you have any complaints, you can take that to Steve."

„So, where is he? Did you see him?"

James Sama tou otázkou viditelně zaskočil. „Eh, yeah, I saw him upstairs. But soon they will project Tony's last message in the living room. Everybody should come there."

„Wonderful," procedil James mezi zuby a vydal se tím směrem.

„Maaan," ulevil si Sam, který na terase osamněl. What was he doing here anyway? napadlo ho a rozhlédl se po okolí. Musel uznat, že výhled tu Starkovi nemají špatnej.

Pak v dálce spatřil černé klubíčko - schoulenou Sáru, jejíž vlasy se třpytily v dopoledním slunci. Well, well -

-

James objevil Steva stát zamyšleně u okna nad schody. „So, Sam is who, now? My manager?"

„Something like that." - „He is a friend, Buck."