Hned na druhý den, jsme měli jasno. Griffin měl celou noc a celý den telefon u ucha a vyjednával všecky věci. Docela mě to znervózňovalo. Bylo to dost narychlo, ale nám se krátil čas. Už jsme tu nemohli být. Byla jen otázka času, kdy by policie začala prohledávat lesy a domy na samotkách, jako je tento dům. Kor když to je taková obrovská vila. Každopádně Griffin s klukama všechno domluvili - snad. Bylo to všechno ze dne na den. Přišli jsme včera z rande a hned všechny svolali do pracovny, kde jsem všem řekla svůj plán. Všem se naštěstí líbil a všichni se mnou souhlasili. Hned jsme se pustili do plánování.
Nemohla jsem uvěřit, že bude konec. Policie po nás přestane jednou pro vždy pátrat a my budeme už opravdu svobodní.
„Jdeme na to?" zvolá Emmet. Stáli jsme na opuštěném poli mimo civilizaci.
„Jsi připravený?" zeptá se ho modrovlasý dlouhán.
„Ne," odpoví. Zapne si kombinézu. Má na sobě dva batohy s padákem.
„Však jen skočíš z letadla, co je na tom tak strašného?" ozve se Piper a protočí očima.
„Jasně, tak pojď ty, když jsi tak chytrá," odporuje jí Emmet. Všichni jsme se začali smát.
„Emmete, neblázni, vždyť Desmond tě to učil, co se může posrat?" ozvu se já.
„Učil mě to včera přes videohru, to je fakt hodně vyspělé," řekne Emmet.
„Naházeli jste tam všichni své osobní věci?" zeptá se Dylan.
„Doufám, že jsme na nic nezapomněli," ozve se Brooks.
Byli jsme tu všichni. Bylo slunečno a já byla trochu ve stresu, že se něco posere jako tomu bylo naposledy. Ale ne, dost. Žádné špatné myšlenky! Všecko se povede.
Náš plán byl docela extrémní. Ten slavný tryskáč právě stál naproti nás. Všichni jsme tam dali své osobní věci, ať to vypadá, že jsme chtěli utéct. Ačkoli si všichni myslíme, že to přes ten oheň a kouř, stejně nikdo nenajde, stejně jsme to radši udělali. A jelikož jsme se báli, že nikdo nebude vědět, že tam jsme my. Sage nás nafotil, jak nastupujeme do letadla. Pak fotky hodí do schránky na policejní stanici.
Plán zněl dobře, ne?
Brooks s Griffinem měli domluveného Taryka. Taryk je Turek, který už několik let převáží vajíčka ze spojených států na Aljašku. A taky pěkně dlouho nelegálně převáží uprchlíky. Je to pašerák. Griffin má snad všude známosti.
Piper s Dylanem mají taktéž domluveného pašeráka. Nejprve pojedou s nějakým Keremem, který je odveze do San Francisca a ze San Francisca poplují nákladní lodí s porcelánem do Austrálie.
A já s Desmondem?
Poletíme vojenským letadlem až do Afriky. Sami. Jen my dva.
„Prostě tady letíš nahoru a tady takhle letíš dolů. Jednoduché jako facka," vysvětluje Desmond Emmetovi, který se na ty všechny tlačítka dívá jako na ty nejtěžší chemické rovnice.
„Dobre, fajn, fajn, chápu. Stejně pak vyskočím," řekne Emmet.
A najednou po tolika dnech a měsících strávených pospolu tady bylo loučení. Nejprve jsem chtěla jít za Piper, ale do mého obzoru se dostal Emmet, Sage a Marvick.
„Willow, budeš nám všem moc chybět," řekne Marvick a všichni tři mě najednou obejmou.
„Taky mi budete chybět, kluci," řeknu se smíchem.
„Uhněte, vy tři nadrženci!" ozve se Brooks a všichni tři mě s protočením oči opustí.
„Neboj ta měsíc se zase uvidíme," pošeptá mi do ucha Emmet a já se tomu jen zasměju. Desmond stál vedle mě a propichoval Emmeta svým pohledem.
ČTEŠ
FRAMED
Romance[DOKONČENO] Potetovaný vězeň v přísně střeženém zařízení, Desmond McCoel, obviněný z vraždy. Je chladný, s nikým nesoucítí, jen málokdy a to s těmi, kteří si to opravdu zaslouží. Dokud nepotká nováčka. Malá, vystrašená, ale chytrá s pěkně prořízlou...
