FRAMED

23. Klišé ne

W I L L O W

„Proč byl Griffin tak naštvaný?" zeptám se Piper. Griffin vypadal hodně naštvaně a já nechápala proč.

„Nemám nejmenší tušení," odpoví mi. Vyšly jsme směrem ke skladu, k něco jako naší základně.

„Tak jsme se vykousli. No a?" přemýšlím nahlas.

„Jak se k tomu schýlilo?" zajímalo Piper.

„Ukazoval mi tetování, jasné? Nechtěli jsme se spolu vyspat," objasním celou situaci. Protočím očima.

„No, jasně. Tomu absolutně vůbec nevěřím," pověděla Piper.

„Fakt. Myslím to vážně. Ukazoval mi svá tetování a pak jsme se prostě vykousli. Byla náhoda, že si to tričko ještě nedal zpátky na sebe," snažím se nás obhájit.

„On ti ukázal svá tetování?! Jak romantické," rozplývala se Piper.

„Přestaň, Piper. Jsme ve vězení. Není na tom nic romantické," zbourám její růžové sny.

„Není to o místě, ale o člověku," řekne mi Piper.

„Já nejsem na tyhle klišé věci, jasné?" řeknu.

„Fajn. Ale řekni mi pravdu. Byla bys ochotná se s ním aspoň vyspat? Vycítila jsem, že nejsi moc na vážné vztahy." Piper je romantický snílek. Nedá si říct. Všecko romantizuje. Má totiž dokonalý vztah, i když je ve vězení a já to chápu. Ale někdy to přehání. Měl by si uvědomit, že já nejsem jako ona. Ani zdaleka. Nikdy jsem neměla vážný vztah. A ani ho nechci.

„Kdybychom nebyli ve vězení, tak určitě jo," přiznám se a uchechtnu se. Piper zapiští, přičemž ji hned zacpu pusu svou dlaní. Poskakuje, přičemž jí její rovné černé vlasy lítaly sem a tam.

„Psst, Piper!" šeptem zařvu. Její modré oči jsou velké a vypadá strašně šťastně. A to všecko jen kvůli tomu, že jsem se vykousla s Desmondem. „Jsme ještě v oblasti, kde mají vězni přísný zákaz," upozorním ji. Rychle jdeme pryč. Míříme do kuchyně. Jakmile jsme se dostali do oblasti, kde můžeme být, trochu jsem si vydechla. Piper je strašně upištěná a hyperaktivní.

„Nemůžu uvěřit, že jste se fakt vykousli," řekne už po několikáté Piper. „Jaké to bylo?" zeptá se.

„Nebudu lhát. Bylo to dobré. Umí dobře líbat," řeknu a uchtechtnu se.

„Aaaa, já to věděla. Willow, to je neuvěřitelné. Ty a Desmond McCoel! Já to nechápu." Prohrábne si své černé vlasy, které jí sahají těsně nad ramena.

„Piper, nic to ani pro jednoho z nás neznamenalo," upozorňuju ji.

„Ale hodili byste se k sobě. A vaše děti? Ty by byly moc krásné," řekne Piper. Že já jí vůbec něco říkala.

„Piper, dost." Zasměju se. „Jen se fyzicky přitahujeme, nic vážného mezi námi nikdy nebude," řeknu. Ale sama jsem si nebyla svým výrokem jistá. Ten polibek ve mně probudil něco zvláštního, něco nového. Nikdy jsem se takhle asi necítila. A to jsem se líbala opravdu s hodně klukama.

„Uvidíme za pár dní. Nikdy nic nemluv dopředu. Protože budoucnost se může změnit," poví mi.

„Jak to myslíš?" Nechápala jsem ji. Mluví v otázkách a to já nechápu. Dostaly jsme se do kuchyně.

„Však uvidíš," řekne a záludně se usměje.

„Ale jak-" chci se na něco zeptat, ale Piper mě přeruší.