Co mi ale nebylo příjemné, byla moc velká pozornost upřená na mě a Daliho, když jsme vešli.

Nejvíc nám ji věnoval Tomáš a hned po něm Kuba.

Tom se netvářil zrovna dvakrát nadšeně. Vlastně byl vyloženě nasranej.

Snažila jsem si ho nevšímat, proto jsme ho s Dalim obešli velkým obloukem, nandali si jídlo a sedli si k volnému stolu.

Tom nás oba po celou dobu snídaně propaloval pohledem, proto jsem se do sebe hodila, co nejrychleji to šlo, celou snídani a následována Dali zmizela z Tomova zorného pole.

,,Už budu muset jít, Elí." ,,Dobře a děkuju moc za tvoji pomoc." Usmála jsem se na něj vděčně a objala ho. Dali mi obětí oplatil. ,,Jsem rád, že jsem ti pomohl a doufám, že se Tomáš vzpamatuje. Takovou holku by si neměl nechat utíct." Mrkl na mě, dal mi pusu do vlasů a odešel.

,,El? Co to mělo být?" Ozval se za mnou hlas, který bych poznala i mezi miliony dalších.

,,Co máš na mysli?" Dělala jsem, že nevím, o čem mluví i když jsem to věděla až moc dobře.

,,Dalibora?" řekl ironicky a pokračoval ,,on u tebe spal nebo..?" ,,Pokud se nemýlím, Julie zase spala u tebe nebo mám říct radši s tebou?" Řekla jsem taky ironicky a rozhodla se odejít.

,,Počkej!" Snažil se mě Tomáš zastavit, ale já šla prostě dál.
***
Jsem s klukama na stadionu, kde mají trénink před dnešním utkáním s Kanadou. Pokud si dobře pamatuju, minulý rok s ní prohráli, letos bych jim přála výhru, jenže Kanada je opravdu dobrá.

Trénink proběhl bez jakéhokoli problému a kluci hráli, tak jak jen můžou hrát po asi tak čtyřhodinovém spánku a někteří v sobě ještě určitě měli alkohol.

,,Tak končíme!" Zavelel trenér. ,,Doufám, že do odpoledne budete fit a předvedete lepší výkon než teď. Pokud ne, začněte si balit kufry." Rozčiloval se trenér. ,,Zajděte za Els, koho něco bolí a teď se už mazejte převléct, ať nezabíráme led ostatním." Popohnal trenér kluky a ti se jak poslušní beránci vydali do šatny.
***
Na hotelu jsme se všichni vydali do svých pokojů.

Neuběhlo ani deset minut a už se ozvalo ťukání.

Do pokoje jsem vypustila Edu.

,,Tak co tě bolí?" ,,Nic, jen si chci pokecat." ,,O čem?" ,,O tobě a Tomovi." Řekl naprosto vážně a já se začala bát. ,,Proč?" ,,Co se mezi váma stalo?" ,,Julie se stala, Edíčku. Včera jsem jí s Tomášem viděla před barem, kde se líbali." ,,Proto ten Dalibor dneska ráno." Došlo mu. Já jen kývla. ,,No a Dalibora máš ráda?" ,,Mám, Edí." Povzdychla jsem si. Edík chápavě kývl.

,,Vím, že Tom neměl dělat, to co udělal, ale strašně ho to mrzí a chce si s tebou promluvit a vysvětlit ti to." ,,Není co, Edí, zase jsem se zamilovala do špatného kluka." ,,Nezamilovala ses do špatného kluka, jen mu dej šanci ti to vysvětlit! Hrozně ho to mrzí." Řekl už zoufale.

Nic jsem nestihla odpovědět, protože se ozvalo další klepání.

,,Nech si to projít hlavou, Els, ale vážně tě miluje." Řekl Eda a zmizel. Spíš než co řekl, mě zarazilo, jak mě oslovil. Nikdy mi takhle neříkal. Dál jsem se tím už neměla čas zabývat, protože sem začali chodit kluci jeden za druhým.

Jakmile jsem kluky doošetřila, oddychla jsem si, že Tom nepřišel a zároveň jsem doufala, že už tak neudělá.

Na oběd jsem došla celá unavená a hned po něm si šla lehnout. Nastavila jsem si ještě budíka a usla.

Vzbudil mě zvuk nastaveného budíku. Měla jsem asi tak půl hodiny, kterou jsem využila k přípravě a pelášila na stadion.

Vůbec jsem kluky neviděla, tak jsem si zamířila sednout na tribunu a čekala až zápas začne.

,,Ahoj." Ozval se vedle mě ten nejotravnější hlas na celý planetě. ,,No nazdar." Oplatila jsem Julii pozdrav.

Nechtěla jsem se s ní bavit, nic. Už od začátku mi byla nesympatická a teď si hraje na nevinnou. Ať s tím jde někam.

Zápas začal a Julie vedle mě začala jásat, jak kdyby jí bylo 5. Nemohla jsem tam vydržet, takže jsem se sebrala a odešla pryč i když to znamenalo nevidět kluků zápas.

Na chvíli jsem vyšla ven nadýchat se čerstvého vzduchu a pak se zdržovala u šaten.

Jakmile jsem slyšela blížící se povyk, bylo mi jasné, že kluci skončili a nejspíše vyhráli.

Chtěla jsem jim jít pogratulovat, ale jakmile se objevili v mém zorném poli, do očí mě jako první udeřila Julie vedle Tomáše. Radostně ruku v ruce vedle něj poskakovala.

Tom mě zahlédl a vymanil se ze spárů Julie. Chtěl za mnou jít, ale já s ním nechtěla mluvit, tak jsem přiskočila k Edovi a klukům a začala s nima živě debatovat.

,,Kluci, moc vám gratuluju, jak to dopadlo?" Zeptala jsem se s nehraným zájmem. ,,Vyhráli jsme, Elí! Skončilo to 2:3." Radovali se kluci a samou radostí mě začali objímat. ,,Postupujem do semifinále!" Radovali se dál a já s nimi radost sdílela.
***
Odpoledne za mnou opět kluci chodili s bolístkami a stále se radovali z výhry nad Kanadou.

,,Elí, jdeme slavit. Půjdeš s náma?" Ptal se Maty po večeři.

,,Promiň Maty, ale jsem unavená. Užijte si to. Po dnešku si to zasloužíte." Odmítla jsem a chtěla jít na pokoj, ale ještě mě zastavil Eda.

,,Nejdeš jen kvůli Julii, že?" Neodpověděla jsem, jen jsem pohled sklopila k zemi. ,,Neblázni, Els. Tak trochu bojuj. Copak nevidíš, že Tomáš chce tebe a ne jí?" Záporně jsem zakroutila hlavou. ,,Stačí mi, že je na něm furt nalepená a on s tím nic nedělá." ,,Ale dělá, jen vždy když má snahu jít za tebou, zbaběle utečeš." Na tom jsem neměla co říct, protože vlastně měl pravdu.

,,Edíku, jdeme." Objevili se kluci vedle nás a Edu odvedli. Ten mi jen pusou naznačil, abych si s Tomem promluvila, ale to jsem rozhodně v plánu neměla.

Zalezla jsem na pokoj a bez nálady si hodila horkou sprchu.

Když jsem vylezla, uviděla jsem na mobilu zmeškaný hovor od mamky a Lils a ještě pár zpráv od ní.

Rozhodla jsem se jim zavolat.

Mamce jsem řekla, že je všechno v pořádku. Já i Kuba se máme dobře a že se akorát šli radovat z výhry, ale protože jsem unavená, tak jsem s nimi nešla. Mamka mě nechtěla zdržovat od spánku, tak jsme se rozloučili a já zavěsila.

Ještě jsem zavolala Lily, které jsem vylíčila všechno s Julií. Má stejný názor jako Eda, měla bych si s Tomášem promluvit, ale zrovna tohle jsem slyšet nechtěla. Chvíli jsme ještě povídaly o novinkách z Česka a pak se rozloučily.

Já se svalila na postel a hlavou mi probíhaly myšlenky o Tomovi a Julii.

Tak že bych přece jen měla Edu a Lils poslechnout a promluvit si s ním?

Ne, nepotřebuju nic vysvětlit. Viděla jsem dost a rozhodně to nevypadalo, že by Julii nechtěl.

Nebo jsem neviděla vše?...
—————————
Taaak děcka, je tu nová kapitola😍Trochu pozdějc, ale to jistě nikomu nevadí😅
Jak jsem to tak počítala chybí ještě asi 3 nebo 4 kapitolky do konce tohoto příběhu. Dobrou noooc💋💋

Dej mi ještě šanciNơi câu chuyện tồn tại. Hãy khám phá bây giờ