Dej mi ještě šanci

XXI.

,,Chceš vzít na hotel?" Zeptal se Dali. Souhlasně jsem kývla, ale dál mlčela a po tvářích mi ještě stékaly slzy.

,,Jak mi to mohl udělat? Říkal, že je to jen kamarádka a já blbá mu věřila. Zamilovala jsem se a zase přišlo zklamání. Co dělám špatně?" Pokládala jsem mezi vzlyky otázky na které ale nikdo neznal odpověď.

,,Nejsi blbá, Elí. Jsi ta nejúžasnější holka, kterou znám a do které jsem se zamiloval." Řekl potichu a trošičku zčervenal. ,,A pokud tohle Tomáš udělal, nezaslouží si někoho jako jsi ty." Dodal a podíval se na mě.

Já se zastavila a taky se na něj podívala.

,,Ty jsi se do mě zamiloval?" Zeptala jsem se překvapeně a najednou vzlyky byly tatam.

,,Jo" řekl potichu a sklonil pohled k zemi. ,,Ale na tom už stejně nezáleží..." řekl po chvíli.

,,Ale záleží, Dali." Řekla jsem tiše a stále na něj koukala. Čekala jsem až zvedne pohled zpátky ke mně. Nenechal mě dlouho čekat.

,,Cože?" Zeptal se nechápavě.

,,Sice miluju Toma, ale mám takový pocit, že k tobě taky furt něco cítím." Vysvětlila jsem a Dalimu se na tváři vyhoupl úsměv.

Chvíli mě pozoroval a pak se ke mně přiblížil.

Po chvilce něžně přejel svými rty po těch mých a spojil je v jedno. Neudělala jsem nic, protože se mi to líbilo.

Na jednu stranu jsem se cítila strašně, ale na tu druhou mi něco říkalo, že dělám dobře. Byla jsem strašně zmatená, ale tento okamžik mi potvrdil jednu věc - zamilovala jsem se do dvou hokejistů, kteří se nemají v lásce.

S Dalim jsme se od sebe odtáhli a já se na něj mírně usmála. Vzala jsem ho za ruku a pokračovali jsme v cestě k hotelu.

Po zbytek cesty mezi námi bylo ticho. To ticho nebylo takové to trapné ba naopak. Bylo příjemné a ani jednomu z nás nevadilo.

Před hotelem se Dali zastavil.

,,Nechceš jít se mnou? Po tom co se stalo asi neusnu." Zeptala jsem se ho a Dali bez sebemenšího zaváhání kývl a vydal se za mnou.

Došli jsme k mému pokoji, odemkla jsem a Daliho pustila dál.

V rychlosti jsem si udělala hygienu a šla do postele, kde už byl Dali.

Usmála jsem se na něj, vlezla si k němu a nechala se obejmout. Bylo mi v jeho objetí příjemně a zanedlouho jsem také i usla.
***
Probudila jsem se stále v Daliho objetí. Dali ještě spal, tak jsem se k němu otočila a dala mu lehkou pusu na čelo.

,,Dobré ráno." Pozdravil a usmál se hned jak otevřel oči.

,,Dobré." Taky jsem se usmála.

,,Měli bychom jít na snídani....teda, budeš tady snídat?" Zeptala jsem se.

,,Pokud to nebude vadit a chceš, tak můžu." Odpověděl stále s úsměvem.

Já kývla a začala nás zvedat z postele.

Udělala jsem si hygienu, hodila na sebe oblečení, lehce se namalovala a mohla jsem vyrazit. Dali už na mě dávno čekal.

Na chodbě jsme nikoho nepotkali, tak jsem usoudila, že kluci uz budou na snídani. Konec konců, nebylo nijak brzo. Kluci budou mít za chvíli trénink, takže si myslím, že už možná budou i po snídani.

Moc jsem se nespletla.

V jídelně sice byli všichni kluci, ale dobrá polovička z nich už nic nejedla.