XX.

439 16 30
                                    

CO TO MÁ JAKO BÝT?

Tomáš nekoho v Česku má?

Tohle jsem opravdu nechápala. To nedává smysl. Kdyby někoho měl, nic by si semnou nezačal přece! On není takový nebo jo?

Docela mi tenhle okamžik zkazil náladu, ale Silvestra jsem si chtěla tak jako tak pořádně užít. Jen byl teď větší důvod se opít.

Eda, který seděl vedle mě, si všiml, že něco není v pořádku a se začal vyptávat.

,,Elí? Jsi v pohodě? Zdáš se mi nějaká přešlá." ,,Nee, v pohodě! Jen jsem trochu unavená, ale to bude hned v pohodě." Vykecala jsem se z toho a zářivě se na něj usmála. Hned jsem se otočila, že si dojdu nalít nějaký alkohol, co tu kluci měli. A protože mě ty berle už štvaly, rozhodla jsem se tam dojít bez nich. No co, doktor stejně říkal, že to bude jen na chvíli, tak už to musím zkoušet bez berlí.

Pomalu jsem se dostala k lince, kde byl všechen alkohol a něco si nalila do kelímku. Vlastně mi bylo jedno, co to je, hlavně aby to splnilo svůj účel - opít se.

Všechno se po pár kelímcích plného alkoholu zdálo tak bezstarostné. Dokonce i to koleno mě přestalo pobolívat.

Až teď jsem si uvědomila, že ani nevím, kam Tom zmizel. Nebo jsem si jen nevšimla, kdy přišel?

S klukama jsem si moc dobře rozuměla a byla s nimi sranda. Dokonce se k nám i Slováci přidali. Normálně bych řekla, že kluci nebudou nadšení, ale tady dále panovala veselá nálada a kluci se se Slováky bratřili jako by se nechumelilo.

,,Co takhle si zahrát flašku?" Přišla jsem s nápadem. ,,Jo, to je dobrej nápad." Přidal se ke mně Maty a postupně se přidali i ostatní kluci.

Posedali jsme si do kroužku a začali točit. Všichni jsme měli tak trochu zatemněnou mysl alkoholem, takže ty úkoly tomu odpovídaly. Jediní, kdo na tom byli v rámci možností nejlíp, byli právě Tom a Kuba, ale taky toho v sobě měli dost.

,,Tak Elí, pravda nebo úkol?" Zeptal se Juraj, který roztáčel flašku. ,,Samozřejmě úkol!" Řekla jsem bez rozmýšlení a čekala, co vymyslí.

,,Dobře...musíš se aspoň minutu líbat s Daliborem." Řekl po menším rozmyšlení a zákeřně na mě mrknul.

Nejdřív jsem koukla po Tomovi, ale když jsem viděla, že živě debatuje s ostatními kluky a vzpomněla jsem si na ty zprávy, šla jsem do toho.

,,Dobře." Řekla jsem s úsměvem a šla k Dalimu, který si taky stoupnul a úsměv mi oplácel.

,,Tak přeci jen s námi není konec..." Zašeptal mi do ucha a pak se přiblížil k mým rtům.

Koutkem oka jsem zahlédla, jak Tom zpozorněl a Daliho propaluje pohledem. Dali si toho taky zřejmě všiml, protože se usmál a hned na to spojil naše rty.

Kluci hned začali samou radostí dělat rámus, natáčet nás a odpočítávat čas. Líbali jsme se dýl než bylo za úkol a Tomovi se to přestávalo líbit.

Najednou se Tom zvedl a došel k nám. Vytrhl mě z Daliho sevření a sám mě přede všemi políbil.

Bylo vidět, jak Slováci tohle nečekali a jejich překvapené výrazy byly k nezaplacení.

Když jsme se s Tomem od sebe odtáhli, naši kluci nás propalovali pohledem. Nikdo z nich, až na pár vyjímek, o nás nevěděl.

To děsné ticho prolomil až Maty svým prohlášením ,,já věděl, že spolu něco máte." A vítězně se zasmál. Byl taky dost nalitej, tak není čemu se divit.

Dej mi ještě šanciWhere stories live. Discover now