kapitola 22.

0 0 0
                                    

                               Drogy       

Byli asi 2 hodiny ráno, kdy mě probudili bolesti v žaludku. Nevěděl jsem co s tou bolestí dělat, a tak jsem čekal, až ta bolest přestane a nebo až někdo přijde a píchne mi něco na bolest. Prášky mi absolutně nepomáhají. Nevím co mám s tou bolestí dělat. Už mě nebaví se skoro každou noc budit s tím, že mě bolí žaludek. Z těch bolestí jsem začal mít halucinace. Viděl jsem okolo sebe mrtvý těla. "Umírám? Nebo už mrtvý jsem? Kurva, nesnáším tenhle život"

                          9:32
Musel jsem si něco sehnat. Aby se mi ulevilo. Hledal jsem dlouho ale povedlo se mi to. Jeden člověk u sebe heroin měl. Pak už jsme museli jen počkat do noci, aby jsme mohli sehnat stříkačku.

                          23:45
Sice se nám povedlo ji sehnat ale, v tu dobu co jsme chtěli odejít zpátky na pokoj, nás chytila sestřička. No co si budem, byl z toho velkej průser. A jak to budu vysvětlovat psychiatrovi a tátovi? To fakt nevím.

                            Ráno
"Takže Jimmy jak mi to vysvětlíš? To co se včera stalo?" Zeptal se mě psychiatr.
"Nevím jak to mám říct"
"Proč jsi si chtěl píchnout?"
"Protože, se nesnáším. Chtěl jsem jen... Chtěl jsem jen zjistit jestli mě to zabije"
"Opravdu tě k tomu vedlo tohle?"
"Ano"
"Jimmy, měl by jsi přestat myslet na smrt"
"A jak? Když už mrtvý jsem"
"Nejsi mrtvý"
"Ale uvnitř jo"

Nenávidím se a chci se ničit ještě víc tím, že začnu brát drogy. Budu se potom cítit hůř a čím hůř se budu cítit, tím mi bude líp. Líbí se mi to, takhle se psychicky ničit.

Saint Jimmy Donde viven las historias. Descúbrelo ahora