Málem se mi to povedlo
Jak mi předešlí den bylo špatně, tak se to zhoršilo a musel jsem být hospitalizován do nemocnice. Když u mě stáli rodiče a s nimi doktor, nevěděli že už jsem vzhůru a o něčem diskutovali. Postřehl jsem jen že se baví o mně a o psychiatrii. Hnedka mi to v tu dobu došlo. Chtěl jsem začít vyšilovat ale nemohl jsem. Byl jsem bezmocný. Potom už si všimli že jsem se probudil a vypadali strašně šťastně. V nemocnici jsem strávil jen 2 týdny a potom jsem byl 4 týdny v domácí péči a pak šel zase do školy. Bál jsem se ještě víc. Že mi budou nadávat za to co se stalo. Budou mě pomlouvat že jsem sračka a nic nevydržím. Noc před tím se mi zdála noční můra. Nepamatuji si ji ale vím že to noční můra byla. Zdají se mi dost často. Další den jsem šel do školy a hned jak jsem tam vešel přiběhl za mnou Erik a ptal se mě jestli jsem v pořádku. Vypadal vystresovaný a jakoby dva dny nespal. Že by se o mě začal někdo zajímat? Řekl jsem. "Eriku nedělej tady takovou scénu. Prosím"
"Dobře, promiň" Řekl a šel se posadit. Čekal jsem že bude protestovat ale asi nechce dělat scénu. O přestávce jsem šel za ním a zeptal se ho jestli se mnou nejde do šaten. Bylo mi to divný dělat, ale když se o mě tak bál, chtěl jsem mu to vysvětlit a říct mu o všem. Připadalo mi že se se mnou chtěl spřátelit. Byl jsem rád a byl jsem v tu dobu docela šťastný.
