Dej mi ještě šanci

I.

,,Mami, kdy přijede Kuba?" ,,Říkal něco kolem poledne, nevím, mu zavolej, ne?"

Jo, to by mi musel ale bratříček brát mobil nebo alespoň odepisovat, že?

eli_ana Čau, kdy budeš doma?
Heej, můžeš mi laskavě odepsat?
JAKUBE!!!

A nic. No tak asi musím čekat až prostě přijede.

Každopádně abych vám vysvětlila situaci. Jmenuji se Eliana a mám bratra, kterému se snažím nějak dovolat. Jmenuje se Jakub Vondraš a hraje hokej. A proč se mu snažím tak moc dovolat? Protože se vrací asi na měsíc z Kanady a bude reprezentovat Česko na mistrovství světa juniorů ve Švédsku. A můj záměr je snad jasný, ne? Chci jet s ním, ale na to ho musím nejprve přemluvit, a tak strašně se těším, že se nemůžu dočkat až přijede. Jinak s bráchou máme celkem dobrý vztah. Ale i když je vždy po dlouhý době doma třeba na letní prázdniny, mám ho až po krk.

jakub_vondras čauko, sis, kolem půl jedný, proč?

Páni, pan bratr si našel čas na odepsání, no to chce nějakou oslavu snad.

eli_ana no jen mě to zajímalo a mimochodem dekuji vám pane, že jste si uráčil udělat čas a odepsat mi😒
jakub_vondras ty jsi zase příjemná 😚 prostě jsem neměl čas🤷‍♀️
eli_ana jo v pohodě, že to jsi ty, ale doma ti to dám pěkně sežrat nebo možná za pár dní😏
jakub_vondras cože? Jak za pár dní?
Co tím myslíš?
Els?
Eliano?!
Zobrazeno

Tak a má to. Upřímně si myslím, že z toho nadšenej nebude, ale tak to není můj problém.
***
,,Jsem doma!" ,,Ahoj, Kubí, tak jak se máš? Všechno v pohodě?" ,,Jo všechno v pohodě, neboj mami. Kde je Eli?" Než stihla mamka odpovědět, přiřítila jsem se k nim.

,,Tady jsem, Kubíčku. Chyběla jsem ti?" ,,Možná trochu, ale víc mě děsí ten tvůj výraz... co chceš?" ,,Já? Ale nic! Jak tě to mohlo napadnout?" Kuba se jen nadechl a já mu hned skočila do řeči. ,,Chci s tebou letět do Švédska." A zářivě jsem se na něj usmála.

,,Ani nápad! Ty se mnou nikam nepojedeš." ,,Jo, my totiž poletíme." Nepřestávala jsem se smát jak měsíček na hnoji. ,,V žádným případě. Nechci abys mě ztrapňovala, znáš se."

,,Mami! Že můžu letět s Kubou do Švédska!" ,,Řekni, že nemůže!" Začali jsme se dohadovat a každý jsme se dožadovali mamčina spojenectví.

,,A dost! Oba! Jste jak malý. Kuba sotva přijede a vy už se zase hádáte." Začala se mamka rozčilovat. ,,Myslím si, že by Eli mohla jet. Proč ji tam nechceš?" ,,Protože vždy a všude mě ztrapňuje a neustále na sebe strhává pozornost. Mami," zaúpěl ,,já ji tam nechci. Prosím."

,,Co kecáš! Já tě nikde nikdy neztrapňovala. To spíš ty mě." Řekla jsem uraženě.

,,Fajn, můžeš letět se mnou, ale pod podmínkou, že mě nebudeš ztrapňovat, budeš se chovat normálně a s nikým z kluků si nic nezačneš. Ani je nebudeš balit, jasný?"

,,Jasný! Děkuju brácha." Samou radostí jsem ho obejmula. Nejdřív se bránil, ale nakonec mě obejmul nazpátek a rozdrbal mi vlasy. Blbec. Ale ani to mi náladu nezkazí.
                                       ***
Z mého přemýšlení mě vytrhl zvuk vyzvánějícího mobilu. Zanedlouho jsem zjistila, že je to má nejlepší kamarádka.

,,Čauko, kočko, hele do detailu jsem nám vymyslela vánoční prázdniny. Poslouchej. Ve škole končíme ve středu, takže hned po škole jdeš k nám a přespíš tu. Domu přijdeš až 23. A pak se nějak domluvíme po Vánocích. To bych mohla já přespat u vás. A musíme spolu Silvestra strávit, s tím snad počítáš, ne? Els? Posloucháš mě vůbec?"

,,Jo, jen jsem se zamyslela promiň. Každopádně budu muset tvoje plány zhatit."
,,Cože? Els" zaúpěla. ,,Nebudu na Vánoce ani na Nový rok doma."

,,Jakto? Kde budeš?" ,,Budu ve Švédsku s bráchou." ,,A jo! Ono je vlastně mistrovství. Tak to budu fandit u televize. A ty mi musíš každý den volat a psát, to je ti jasný." ,,Spolehni se!" Řekla jsem se smíchem.

,,Kdy vlastně odlítáte?" ,,Myslím, že 22." ,,Tak brzo? Els, vždyť to už je pozítří! Co si budeš balit? Nebo víš co, jdu k tobě a hned tě zabalíme." ,,Ne prosím tě, teď nikam nechoď."

,,Pozdě, pojď mi radši otevřít a nehudruj." Ach jo, já se z tý holky zblázním.

Abyste to pochopili má nejlepší kamarádka bydlí třeba pět minut odemne.

,,Lily, ty jsi fakt poděs, říkala jsem ti to už někdy?" ,,Jo asi tak milionkrát každý den." Vesele se na mě zazubila a se smíchem jsme se obejmuly.

Lily to tady zná jako svoje boty. Už tady byla nesčetněkrát, stejně jako já u ní.

,,Jé ahoj, Kubo, Els mi neřekla, že už jsi doma. Každopádně hodně štěstí na ledě ve Švédsku."
,,Děkuju, Lily." Usmáli se na sebe a my pokračovaly do mého pokoje.

Vždy se Lily můj brácha líbil a zřejmě stále líbí. Sice nechápu, co na něm vidí, ale ok.

Snad celou věčnost jsme balily. Ve Švédsku budu téměř měsíc, takže Lily se pořádně vyřádila.

,,Myslím, že jsi zabalená." ,,Ještě aby ne po třech hodinách." Zasmála jsem se. ,,No jen se směj, pak mi poděkuješ." Řekla Lily naoko uraženě.

Chvíli jsme si ještě povídaly a pak jsem Lily doprovodila domu. Pak už jsem se jen vysprchovala, vyčistila zuby a šla spát.
———————
Vím, že mám rozepsaný dva další příběhy, ale já prostě tenhle musím napsat. Chtěla bych přidávat kapitolu každý den nebo alespoň obden, tak uvidíme. Snad se bude líbit 🥰Kdyžtak mě bombardujte do komentářů, zpráv všeho možného. 😅