Vždycky jsem věděl, že je se mnou něco špatně. Nejsem takový typ kluka, který balí holky a dělá ty typický klučičí věci. Míval jsem přítelkyni ale zradila mě. Od tý doby jsem nikoho neměl. Občas mívám takový ty "nesmysli" v hlavě, jestli se mi osud náhodou nesnaží říct že jsem gay. Nemám nic proti nim, ale já gay snad nikdy nebudu. Sice jsem dost zženštilý, takže ve škole občas zaslechnu, že se někdo baví o mé orientaci. Je mi to nějak u něčeho. Jestli bych změnil svojí orientaci, rodiče by z toho nadšení nebyli. Mám takové tušení že jsou homofobové. Myslí si že je to nemoc, že by se měli vyvraždit, upálit, ukamenovat atd. Trpím depresema. Noci propláču a dny strávím zavřený doma a bez chuti žít. Mívám takový ty typycký sračky v hlavě. "má vůbec smysl takhle žít? Nic jsi přece nedokázal. Trpíš depresema, zabij se!"
Tuhle dobu úplně nesnáším, ale občas mívám takový pocit, že se mi to snad líbí. Od doby co chodím na střední, láduji se práškama na uklidnění. Je to pro mně dost velká změna. Jsem na střední teprve půl roku a už si procházím šikanou. Šikanují mě hlavně učitelé a blbci ze třídy. Nevím ani proč. Asi protože jsem jiný. Vypadám jinak než ostatní, chovám se jinak atd. A taky ještě kvůli mému jménu. Nemám příjmení, jsem prostě Saint Jimmy (Svatý Jimmy).
