Rande

60 5 1
                                    

Dnes, dnes je holka ten osudný dnen, kdy jdu na rande se samotným Siriusem Blackem, ano, tím slavným a úžasným Bradavickým cassanovou. Kdyby mi to někdo řekl týden nazpět, vysmála bych se mu, no tehdy jsem ještě nevěděla, že budu potřebovat Snapeovu pomoc a tím pádem i spolupráci Pobertů ~v šest hodin večer příjde můj konec, pomyslela jsem si když bylo kolem jediné a my měli přestávku. Už byla jedna! Cítila jsem, jak se stresuju předem, hodiny končí ve čtyři, mám dvě hodiny na to se nachytat a nejprve si vůbec rozmyslet, v čem půjdu. Vlastně jsem ani nevěděla, co se bude dít, s tím romantickým večerem by to nebyl špatný nápad, kdyby neměl Black každý týden jinou holku. Takže romantika odpadá, navíc nechci mít rande ve společence, kde budou poslouchat ti zvědaví čumilové a Ash s Lily. Mysli (t/j), mysli! Černé jezero! Okolí je překrásné, spousta trávy, květin a můj oblíbený strom, u kterého se skvěle čte, navíc jsem tam dlouho nebyla. Bingo! Hned jak ho uvidím, půjdu mu to říct, jen nějak diskrétně, Merline doufám že už o tom neví celá škola. Hm, tam musím jít někdy i Remem, určitě si ten strom zamiluje stěně, jako já. No zpátky k dnešku, právě skončila poslední hodina "Jak já tohle nesnáším, runy, kdo to vymyslel? Je to ten nejhorší předmět z těch všech, co se tu učíme!" postěžovala jsem si "Vážně? Znám i horší" odřekla Ashley "Zasvěť mě" řekla jsem sarkasticky "A co třeba „Ukaž mi svůj šálek drahá"" Lily začala imitovat naši učitelku věštění a já nemohla zadržet smích "To mě dostalo!" utřela jsem si slzičku "A hele, nejde támhle ten tvůj Cassanova?" zasmála se Ash "Hahaha, moc vtipný, shodou okolností s nim potřebuju mluvit, takže sbohem" vyplázla jsem jazyk a odešla "Siriusi!" houkla jsem na něj "Mám nápad, co takhle spolu zajít k Černému jezeru, nechci aby nás odposlouchávali zvědaví čumilové!!!" poslední slova jsem řekla výrazně na hlas, všimla jsem si totiž zbylích tří Pobertů, kteří si evidentně mysleli, že jsou neviditelní když se schovají za sochu "Vylez Pottere, vím že tam seš!" křikla jsem chvíli po tom, co se schoval za Petera "Fajn, máš nás" James vyšel ven s obranným gestem "Tak co ty na to?" otočila jsem se zpět na Blacka "Klidně, je to tam hezký, jako ty" mrkl na mě "Nenabaluj mě tak" šťouchla jsem do něj, načež se pousmál "Tak to se těš na rande" protočila jsem očima a on se usmál "Navíc tě nebalím, jen jsem upřímný" pousmál se "Jo, jo, jasný" poklepala jsem jo po rameni a odešla, čas se mi krátil a já jsem byla stále ve školním hábitu, bez nápadu co na sebe. Věděla jsem ale za kým jít, kdo je z té naší vycházky nadšenější než já - moje kamarádky. Vstoupila jsem do pokoje kde jsem já Lily, Ashley a Charlie "Holky pomůžete mi?" řekla jsem prosebně "Neboj holka, my z tebe princeznu" řekla Charlie "No to práve ne, nechci aby si Black myslel že jsem se tak oblékla pro něj" namítla jsem "Ale hovno, máš vypadat jako milion dolarů, aby na tobě mohli kluci oči nechat! A je jedno co si Black pomyslí, budeš vypadat skvěle" řekla povzbudivě Lily, načež jsem si jen povzdechla "Tak co navrhujete?" řekla jsem zvědavě, byla jsem si naprosto jistá, že už něco promýšlely "Máš hezký ty tyrkysový, nejsou nějak nazdobený ani nic, takže si nic nepomyslí" řekla Lily "Ne, ne, ne, já myslím že by sis měla vzít ty červený" navrhla Ash "Zbláznila ses a pod lucernou si vztoupnout nemá?" ozvala se Charlie "Nejsou špatné, ale dám na Lily" oblékla jsem se a udělala rychlí make-up, holky čekaly ve společnce "Tadá!" vyšla jsem ven a otočila se "Vypadáš úžasné!!!" křikly všechny najednou, načež mě objali "Pak nám to všechno povíš a teď upaluj, jinak příjdeš pozdě" popohnala mě Lily "No jo furt" vyšla jsem ven a udala se směrem k Červenému jezeru, pár lidí na mě cestou kouklo, ale mě to bylo jedno, protože jsem se cítila skvěle. Taky jsem jaksi změnila svůj pohled na rande s Blackem, každá holka nad ním vzdychá a on si vybere na další objet zrovna mě, no není to úžasné?!Dorazila na místo určení a to co jsem tam zastala mě příjemně překvapilo, na rozkvetlé louce ležela dečka a na ní jídlo. Black pro mě připravil piknik? Bylo to od něj hezké, jestli mi chtěl vylepšit náladu, tak se mu to rozhodně povedlo "Vypadáš úžasně!" řekl radostně "Děkuju" nabídl mi ruku, kterou jsem po chvíli přijala, sedli jsme si na deku a chvíli si povídali. Byl vpohodě, což se často nestává, ten kluk mě nepřestane překvapovat! Po chvíli mě napadla jedna otázka, na kterou jsem se vždy chtěla někoho z Pobertů zeptat, nebo rovou všech najednou "Hej Siriusi, od čeho jsou vlastně odvozený ty vaše přezdívky?" řekla jsem zvědavě "Víš...... je to složitější než si myslíš, jednou se to třeba dozvíś" "Bla, bla, bla, bojíš se Blacku?" "A dokážeš to udržet v tajnosti?" "A proč bych to měla někomu říkat? Nemám důvod to někomu rozkecávat, navíc jsem nikdy žádné tajemství nevyzradila, takže můžeš spustit" přisedl si blíž a spustil "Víš (t/j), my nemáme ty přezdívky náhodou, jsme totiž...... zvěromágy" "Cože? Fakt?! To je super a v co se vlastně meníte?" " Já jsem černý pes, James jelen, Peter krysa a Remus......" "Co Remus?" "Víš, něčím jestli ti to mám říkát, u něj to je vážně složitější" "Něco se stalo?" "Přesně, proto bych se k tomu někdy vrátil, možná až zjistí že to o nás víš, tak ti to řekne sám" "Dobře" "Chceš vědět ještě něco?" "Něco by přecejen bylo, proč jste si s bratrem tak podobní a zároveň tak odlišní?" "My s bratrem nikdy neměli dobré vztahy, vlastně jsem s rodinou vůbec nevycházel" "Něco se změnilo?" "Nedávno jsem utekl z domu, teď bydlím u Potterů, tam jsem byl vždy vítaný" najednou mi něco ve mě říkalo, že potřebuje cítit, že při něm jsem, proto jsem ho bez varování objala "Co to......" chtěl něco říct, což jsem mu okamžitě znemožnila "Zklapni a obejmi mě" on se jen uchechtl a objetí mi opětoval, po delší době jsme se od sebe odtrhly. Trocha nechápavě na mě koukal, ale já mu gestem řekla, ať to neřeší. Místo toho jsem si lehla a začala koukat na oblohu "No mění to krásné?" koukl na nahoru, načež si lehl vedle mě "A co ty? Máš nějaké sourozence?" zeptal se "Mám, mladší sestru, Anabeth, třetí ročník, Havraspát" ano, mám sestru, v tomto příběhu jsem o ní nikdy nemluvila, ale nikdo se neptal "Že jsi mi ji nikdy nepředstavila" vyčetl mi, asi mu nedocházelo, že ji přece taky rozřazovali do kolejí a že se četlo i její jméno "Moc se spolu nebavíme, ale máme dobrý kontakt, navíc když jsme v jiné koleji tak se moc nepotkáváme a ani jedna z nás ten kontakt nevyhledává, takže tak" vysvětlila jsem "Chápu" přikývl "A ještě něco, proč vlastně James chtěl ať promluvím s Lily?" vzpomněla jsem si na den, kdy jsem se cítila jako džin plnící přání "Tak jak jsem říkal, zakoukal se do ní" usmál se "Údajně jsem se mu na začátku roku líbila" oznámila jsem "Doporučil jsem mu, ať se nezabývá Lily, která ho evidentně nechce a začne se zabývat někým jiným a o tobě taky celkem básnil" že mě to nenapadlo, doporučil mu to Black "Očividně je to k Lily láska" špitla jsem "Asi" odřekl "Ještě jsem s ní o tom namluvila, ale zkusím jí to nějak ujasnit" usmála jsem se, chtěla jsem Lily vidět s někým šťastnou "Co jako?" řekl nechápavě "Že se mu líbí, vážně líbí, ne že ji chce pozvat na rande jen tak, i když James to říká takovým tónem, jakoby si z ní utahoval" vysvětlila jsem jak pro blbečka ~i když on je blbeček, uchechtla jsem se na svou myšlenku "Já mu taky promluvím do rozumu" oznámil "Ty? Co ty víš o lásce?" divila jsem se "To že potřebuje brýle" řekl po chvíli "Co?!" vykřikla jsem "Je přece slepá, ne?" na tyhle slova se začal smát a já ostatně taky "Ty jsi vážně kretén" šťouchla jsem ho "Jsi lechtivá?" řekl už více vážným tónem a mě došlo, že jsem totálně v řiťi. Už po chvíli jsem se po dece válela smíchy a prosila ho, ať přestane. Po dlouhých minutách mučení se mu to konečně omrzelo, já stále v leže rozdýchávala lechtání a on na mě mlčky koukal "Takhle si ještě hezčší" řekl po delší době ticha "Takhle?" nechápala jsem "Když se ti měsíc odráží od očí" teď jsem nevěděla, jestli mě balí nebo to myslí vážně, každopádně to fungovalo. Po chvíli přerušil posledních pár centimetrů dělících naše obličeje a jemně mě políbil, věděla jsem že to co udělám, bude snad největší chybou v mém životě, ale začala jsem spolupracovat. Po nějaké době jsme se od sebe odzrhli "Takže týden a konec?" uchechtla jsem se "Ne, s tebou to budou dva" mrkl na mě a já ho probodla pohledem "Žertuju" ujišťoval mě "Jen aby a ehm........ kolik je vůbec hodin" řekla jsem nervózně "Deset minut po půlnoci" odřekl s naprostým klidem "Tolik?! Neměli bychom jít?" navrhla jsem "A co to jídlo?" no jo, tak jsme se zakecali, že jsme se toho jídla ani nedotkli a to já ráda jídlo "To už si dali mravenci, lumos" mávla jsem hůlkou a posvítila ní na deku "Croissanty přežily" řekl vysmátě Sirius "Aspoň že tak" uchechtla jsem se a začala papat, snědli jsme croissanty a vydali se zpět směr Bradavice. Ukázalo se, že Sirius myslel na něco dopředu a vypůjčil si od Jamese neviditelný plášť, díky kterému jsme bezpečně dorazili až k portrétu Buclaté dámy. Prošli jsme chodbičkou a sundali ze sebe plášť "Děkuju za večer, moc jsem si ho užila" řekla jsem s úsměvem na tváři "Já taky" pousmál se "Dobrou noc Sirusi" dala jsem mu pusu na tvář a spokojeně odešla k dívčím ložnicím, holky už naštěstí spaly, takže jsem jim jim nic popisovat nemusela.

Tom Riddle x Reader czKde žijí příběhy. Začni objevovat