Dřív než mě přestaneš milovat

14. ~ Příležitosti a překážky

Elisa

Ráno vstanu hrozně brzo a to v šest, kdy ještě Verča s Philippem který tady přespal, chrápou jak medvědi, proběhnu se, dám si sprchu, převléču se do volnějších černých džín a vínového svetru, vezmu si notebook a vyrazím na snídani do baru Art.

„Ahoj Marcu." pozdravím barmana, který tady je v jednom kuse a docela se s ním znám, je to přitažlivej kluk s havraními vlasy a hodně těžkým životem.

„Čau kočko, dneska ti to sluší stejně jako vždy." pochválí mě.

„Ale Marcu, ty lichotníku."

„Tak co zaspíváš nám dneska něco ? S tvým božským hlasem by to byla škoda, kdyby ne. "

„Možná později." řeknu a protočím na oko oči.

„Šéf tě už párkrát viděl a říkal že kdybys chtěla mužeš tady mít brigádu."

„To fakt? Peníze navíc by se mi už docela hodili, do teď jsem žila z úsopor rodičů a ješte něco mám, ale to si chci nechat na byt a tak."

„ Tak si až se najíš a vystoupíš, tak ti ho sem pošlu. Co si dáš ? Předpokládám že jsi ještě nesnídala."

„Předpokládáš správně a dala bych si, třeba ty vaše lahůdkový palačinky s nutelou a bánánem. Těch se člověk prostě nikdy nenabaží." a už za pár minut, přede mnou leží palačinky. Marc mě nechá v klidu najíst a běží za dalšími zákazníky.

Já to dojím a jdu na pódium. Řeknu si o písničku Untouchable od Meghan Tainor. Zpívám, jako kdybych vám všem doporučovala, přesně to co ta písnička, i když ne vždycky je tomu tak.

Když skončím, tak mi těch pět bláznů co tam teď brzo ráno jsou, zatkeská, až mi z toho zrudnou tváře.

Když slezu z pódia odchytne si mě nějaký muž asi tak čerstvý třicátník.

„Dobrý den, vy jste Elisa že ?"

„Dobré ráno, ano jsem. Pardon a vy jste ?"

„Já jsem André, vlastník tohohle podniku a také nemovitosti. Eliso měla by jste zájem, vystupovat tady placeně dva dny v týdnu ?"

„Ano, ráda bych, pokud budou příznivé podmínky."

„Tak takhle mluví pravý diplomat, byla by jste tady v pátek, sobotu a nebo něděli jako brigádník. Asi tak pět stovek na hodinu. Vyhovuje ? Ale musíte nám dát předem vědět v kolik a kdy přijdete."

„Myslím že si plácneme André."

„Tak dohodnuto, pojďte ještě dozadu podepsat pár formalit." podepíši smlouvu o tom že ta brigáda není pod průměrné placená a taky o tom že je to legální a pak se dohodneme na tom v kolik zítra přijdu.

Dneska si tam ještě odpracuju další dvě hodiny a s Marcem a Andrém si připijeme na společnou spolupráci, pak mi už jenom André zaplatí za první dvě odpracované hodiny, já se rozloučím a vyrazím rovnou za těma dvěma hrdličkama.

~

Když dorazím domů tak je vidím, jak se líbají na gauči a když si všimnou, že jsem dorazila, tak mě pozdraví. Oba vypadají hrozně spokojeně a pozitivně.

Přesně ten pár z kterýho, když zrovna nikoho nemáte tak se vám chce zvracet. Ale já jim to přeju, už jenom kvůli tomu, že já mám taky zdravě vyvíjející se vztah a dneska jdu s Nicem na rande.

Udělám k obědu pečené kuře s rýží a díky bohu nic nepřipálím, jak se mi to u kuřete obvykle děje a podle toho jak se pak Philippe a Verča olizujou až za ušima, se mi to asi povedlo.