Dřív než mě přestaneš milovat

16. ~ Přátelé asi ?

Elisa

Probudím se v pět ráno se zjištěním že je zase pondělí. Pondělí je nejhorší den v týdnu sebere ti všechnu naději na víkend. Vstanu a obléknu si sportovní podprsenku a legíny, pak už se jen upravím a jdu si zaběhat do parku.

Kde musím samozřejmě někoho potkat.

„Ahoj, kam se ženeš." pozdraví mě Nic.

„Jen jsem si šla zaběhat, dělám to tak vždycky. A ty ? Vím že chodíš běhat, ale tady jsem tě ještě neviděla. "

„Obvykle běžím do posilovny jinudy. Nechceš se přidat ?"

„No já nevím. Nechodím do posilovny a mimo běhání nesportuju."

„Ale no tak jednou tě to nezabije."

Tak se nakonec nechám překecat a zaběhnu si s ním do posilovny.

Když dorazíme donutí mě udělat dvacet kliků a ještě si stěžuje „El fakt jsem netusil že jsi až tak slabá, no tak to tě vyčerpají i kliky. Však chodíš deně běhat nebo snad ne ?"

„Hele ty svalovče radši si moc nefandi a pomoz mi se zvednout. " a vzhlédnu na něj a udělám takovej ten podled pohni - si - nebo - tě - nakopu - a - to - nechceš .

On mě teda nakonec chytne za ruce, ale když už jsem skoro na nohách tak mě pustí a já spadnu na zadek.

A teď už na něj udělám mega naštvanej pohled.

A navrhnu mu aby si taky zaklikoval při čemž si na něj sednu.

On ale nezastavuje a klidně klikuje dál naprosto bez problémů. Já ale už docela strácím rovnováhu.

Spadnu na něj, přetočíme se a nakonec skončíme tak, že já jsem pod ním a on je nade mnou na rukou. Chvíli si jen hledíme do očí, sakra ten kluk má ty oči úžasný. Vážně jsem hezčí neviděla a fakt mě to štve protože z něho nemůžu odtrhnout oči, cítím vzájemnou přitažlivost, snažím se toho zbavit, ale on mi v tom nějak nepomáhá, on se ke mě totiž nakloní a dýchne mi do ucha, mnou projede vlna emocí a pak mi s pobavením v očích zašeptá „Hele hvězdo nemusíš mi pořád koukat do očí, já vím že jsem krásnej. "

Já ho jen s opovržením odstrčím a klidně dodám „To že ti koukám do očí nic neznamená. " a postavím se na nohy.

„Tak mě pro příště takhle nesváděj. " řekne při čemž se už neudržím a začnu se smát. On na mě chvíli jenom kouká, ale za nedlouho už se mu na tváři pusa zkroutí do úsměvu.

„ Jsi výjimečná El. " řekne ještě trochu rozesmátej.

„A jakže si mi to řekl. Hvězdo ?"

„Tobě se ta přezdívka nelíbí a já myslel že budeš ráda. Sedí to k tobě. Si prostě super star tělem i duší."

„Vyloženě mi to nevadí." řeknu a při tom se usměju „ Ale měli by jsme místo toho žvanění cvičit. "

On přikývne a začneme zvedat činky. On úplně v klidu zvedá v každý ruce deseti kilovou, zatímco já mám v každý ruce dvě kila a stačí mi to.

On se na mě podívá a vidí jak se snažím zvednou do ruky jinou deseti kilovou a málem z toho spadnu na zadek. To ho donutí se usmát a pochválit mě že se snažím, akorát že mě přijde že to myslel ironicky a přitom se vážně snažím, pche ať jede do háje. Tak si teda dám do rukou zpátky dvou kilovou a zeptám se „ Jak to dopadlo s Vivien. ?"

„No vlastně docela dobře. Řekl jsem jí všechno co jsem měl na srdci a ona to pochopila. Teď se cítím o dost líp."

„Tak to je fajn že to dobře dopadlo. Doufám že už si se zbavil i těch snů."