Láska navzdory osudu

30. Láska navzdory osudu

O rok později

Adam připravoval snídani, aby jí odnesl Sid do postele. Poslední rok byl úžasný, plný lásky a štěstí. Milovali se a nemohli být šťastnější. V práci se jim opravdu dařilo, a oni si užívali jak práci tak i přátelství s kolegy. Hodně se změnil, díky Sid a její lásce zase začal věřit lidem a hlavně začal žít. Loni jí požádal o ruku a ona řekla ano. Bylo to na Silvestra, před tím než jeli oslavovat do vily, kde se sešli všichn z rodiny. Taky tam byli kluci a Pavel s rodinou, Hanka byla nadšená, přijela na prázdniny a užívala si šťestí nejlepší kamarádky. To dopoledne si chtěli užít čas jen pro sebe. Prstýnek měl už nějakou dobu a věděl, že je to tak správně, je láskou jeho života. Když před ní poklekl, řekla ano a pak už si jen leželi v náručí a líbali se. Na oslavu přijeli trochu pozdě, ale když všem řekli důvod gratulace se nedali zastavit. Dokonce i Ed upustil od nějaké pubertální poznámky a objal sestru. U dědy si byl jistý, že zahlédl slzy a babička Sid na tom byla stejně. Dnes měl děda narozeniny a slaví se ve vile, přijdou i kluci a Pavel s Alenou. Adam se nemohl dočkat až mu dají dárek.

Sid si užívala báječný den. Dnes měli volno, odpoledne pojedou k rodičům. Adamův děda slavil narozeniny, takže to hodlali pořádně oslavit. Podívala se na svůj prstýnek, Adam jí ho dal na silvestra. Přesně na rok ode dne, kdy byli spolu, tehdy mu řekla kdo je a jejich lásce už nestálo nic v cestě. Bylo to krásné a romantické, všichni jejich blízcí jim to přáli. Byla šťastná, že tam byla i Hanka, moc jí chyběla, ale plnila si svůj sen a pravidelně si volaly. S Adamem byli nerozluční, milovali se a teď se chystali dát dědovi i celé rodině úžasný dárek. Pohladila si bříško kde už dvanáct týdnů nosila jejich dítě. Byla šťastná když to zjistila, po zásnubách se s Adamem dohodli, že tomu nechají volný průběh. Když mu to oznamovala tak zářil štěstím, oba si děti moc přáli. Další součást jejich šťastného života, minulost už je neděsila, užívali si přítomnost a upínali se k budoucnosti. Včera si volala s Hankou a taky už jí o miminku řekla, přímo skákala radostí. Život už nemohl být lepší. S rodiči už byly vztahy úplně v pořádku, s babičkou na tom pořád ještě trochu pracovaly, ale už byli všichni zase rodina.

Adam vešel do ložnice s podnosem na kterém měl pro ně snídani. "Miláčku dobré ráno." "Páni lásko snídaně do postele já se, ale mám úžasně." "Jak se těšíš na odpoledne?" "Hrozně se těším, až to oznámíme, lepší dárek pro dědu mít nemůžeme." "To je pravda, ten bude nadšený, všichni budou. Jen musíme pak dohlédnout na kluky, ti to malé totiž začnou okamžitě rozmazlovat" "S tím počítám, Max už párkrát naznačovat, že by jsme měli na miminku začít pracovat. Prý se oba s Lukym těší až budou hlídat a rozmazlovat." Tomu se začali oba smát. Pak se pustili do snídaně. Užili si klidné dopoledne a oběd si objednali, aby si Sid odpočinula. Sice snášela těhotenství dobře, ale Adam se o ní rád staral. Taky to už zítra oznámí v práci, bude rád když na ní Eliška bude dávat pozor. Měl takové podezření, že to už tuší, ale čekala až to řeknou oni. Pak se připravili k odchodu, dárek měli připravený. Nechali vyrobit speciální bodýčko, na které nechali natiskout Mám nejlepšího pradědečka. Adam se moc těšil.

Ve vile panoval čilý ruch, Alice si dala opravdu záležet, Josefovi narozeniny si opravdu užijí. Teď stála v obýváku a sledovala dění. Max s Lukášem jí přijeli pomoct už dopoledne, měla je moc ráda. Ed se vlastně spíš snažil nepřekážet, hlavně ať po něm někdo nechce nějakou práci. Pavel a Alena přijeli asi půl hodiny před Sid s Adamem. S dcerou obnovili vztahy, bylo to těžké, ale dokázali to. Taky vztah se Sidonii už je dobrý, možná ne úplně, ale je to víc než v co všichni doufali. Teď přišel čas na přání a dárky. Sid a Adam měli krásně zabalený dárek v menší krabici. Chtěli ho předat poslední, teď sledovala Josefa jak mu po otevření začali téct slzy a hned objal Sid. Sid byla neskonale šťastná, děda měl obrovskou radost. Teď šla z náruče do náruče a všichni jí objímali a blahopřáli jim. "Sid holčičko, lepší dárek už jste mi dát nemohli. Jsem moc šťastný, za vás za oba." "Máme tě rádi a ty budeš úžasný pradědeček." Dnešek už nemůže být lepší.

Sidonie byla šťastná bude prababička, Sid a Adam čekají miminko. Vztah se Sid už byl docela dobrý, v tohle před více než rokem ani nedoufala. Pořád na tom musí pracovat, musí napravit minulost, ale Sid se rozhodla žít přítomnosti a dát jí tuhle druhou šanci. Eduard stál stranou a užíval si představu, že bude dědeček. Objímal Alici, která plakala. "Eduarde jsem tak šťastná, málem jsme jí ztratili, ale teď má Adama, je šťastná a čeká miminko. Tolik se toho stalo, děkuju ti, že jsi o ní začal bojovat a tak nám dovolil mít šťastnou rodinu." "Alice, hodně na to vzpomínám, stačilo málo, ale naštěstí zásahl osud. Získali jsme zpátky lásku naší dcery a to je nejdůležitější." Myslel to vážně, chybělo opravdu málo a už by to nešlo zpravit. Mohli navždy ztratit dceru a jejich rodinu to mohlo zničit. Naštěstí jim Sid dala druhou šanci, díval se jak je šťastná, kluci jí objímali a plánovali procházky s kočárkem.

Adam objímal Sid a věděl, že žije jejich společný sen. Začal jí mít rád jako kokegyni, pak se zamiloval, ale nechtěl jí ublížit. Jenže pak zjistil kdo je a tím si začali budovat vztah založený na lásce. Odpoutali se od svojí děsivé a bolestné minulosti, teď žili přítomností. "Miluju tě Sid, jsi ta nejúžasnější žena, kterou jsem si mohl přát. Moc se těším na naše miminko a na další společné roky." "Miluju tě a jsem šťastná, všichni jsou. Nakonec jsme to dokázali, vybudovat společný život plný lásky, máme lásku navzdory osudu." Adam si jí přitáhl k polibku, má pravdu porazili osud.

KONEC