Láska navzdory osudu

6. Nové začátky

Eduard Novotný seděl za stolem v kanceláři a přemýšlel. Od emotivního večera se Sid uběhl už týden. Pořád se vyrovnával s odhaleními, která se dozvěděl. Uvědomil si kolik chyb s Alicí napáchali, Sid jim nevěřila. Myslela si, že jí nemají rádi. Tohle bolelo asi nejvíc, to že ztratili její lásku a důvěru. Na něm teď bylo, aby tohle změnil. Sid nakonec našla dostatek odvahy a řekla mu věci o kterých neměl ani tušení. Kolik ataků vlastně mívala, občas i teď má na ně náběhy, že pořád má noční můry a výroční dny nesnáší moc dobře. Styděl se, do hlouby duše se styděl sám před sebou. Zradili její důvěru, proto při atacích měla u sebe radši Maxe nebo Lukáše. Těm dvěma totiž důvěřovala. Tohle bude dlouhá cesta k odpuštění, ale byl ochotný jí absolvovat. Musí znovu získat důvěry svojí dcery.

Taky mu řekla i vše ostatní. Za poslední roky si spořila, z peněz co měla mít měsíčně na útratu. Jeho matka trvala na tom, že musí žít na úrovni i když byla na internátu v Hradci. Sid se zařídila po svém, polovinu peněz si ukládala už s jasným cílem na současnost. Ty poslední tři roky si zpětně vybavil, ona se opravdu změnila. Až teď mu došlo, že to nebylo dobře, ta její odevzdanost. Celou dobu si to plánovala a teď žila svůj život, za svoje peníze a podle svých pravidel. Taky se mu nakonec odvážila říct o své práci. Pracovala v zoo, to bylo asi jediné co ho nepřekvapilo. Sid milovala zvířata a on si opravdu vybavil dobu kdy to chtěla studovat, ale jeho matka řekla ne. Styděl se, že nic neudělal. Teď to napraví, bude jí pomáhat a až přijde doba, kdy to bude chtít říct babičce bude stát při ní.

Do kanceláře vešla Alice. "Eduarde prosím tě, Sidonie chce odpoledne poradu tak s tím počítej. Je všechno v pořádku?" "Samozřejmě že je, jen jsem ráno prohrál na golfu, nic víc. Porada odpoledne, beru to na vědomí." Po jejím odchodu si vzpomněl na to o co ho Sid prosila. Zatím to neříkat mámě, nezvládla by to tajemství udržet. V tom měla Sid pravdu, nebylo zatím potřeba jí to říkat. Svým způsobem zároveň Alici chránil, nebyl si jistý jak vezme pravdu o tom co Sid provedli. Zatím ví jen tři lidé, že je ve městě a on jediný kde pracuje. Plus to ví ředitelka zoo, kde pracuje, ona znala jejich rodinu už dlouho. Radši si nechtěl představovat co si o něm a ostatních členech rodiny teď myslí. Tohle byla obrovská výzva, nesmí Sid zklamat. Zazvonil mu telefon, byla to Sid. "Ahoj tati, jen jsem ti chtěla říct, že už to paní ředitelka ví." "Dobře Sid, počítám s tím a ano vím zítra žádné návštěvy. Pokud tě potkám, jen pozdravit a jít dál." "Děkuju, uvidíme se o víkendu." Sid se rozhodla informovat Marii Roklovou o tom, že zjistil pravdu o její práci v zoo. Zároveň se domluvili, že se budou občas scházet u Sid na večeři. Eduard byl rozhodnutý jejich vztah znovu vybudovat. Bude to trvat, ale snad to dokáže. Tohle byl jejich nový začátek.

Sid odcházela z kanceláře paní ředitelky a stavila se pro kávu. Lada ji podala dvě černé kávy a poznamenala, že je fajn, že si pamatuje co Haďák pije. Teď šla k pavilonu a přemýšlela o tátovi. Musela uznat, že se jí ulevilo, když mu konečně všechno řekla. Celou pravdu o minulých letech. Taky viděla jak ho potěšilo, že se postavila na vlastní nohy. Opravdu si naspořila dost, peníze co podle babičky měla utrácet, bylo podle ní rozhazovaní. Nepotřebovala si kupovat denně obědy a večeře v restauraci, ráda jedla v menze a večer si buď uvařila nebo si dala pečivo s něčím. Doma by to nikdo nepochopil i teď vypadal táta překvapeně, že umí vařit. Máma byla sice dobrá kuchařka, ale Sid se v kuchyni motat nesměla, podle babičky jí to odvádělo od učení. Naštěstí u Hanky to bývalo jiné, její máma Alena je učila vařit ráda. Navíc zjistila, že Sid práce v kuchyni pomáhá psychicky. Soustředění se na postupy občas pomohlo zastavit atak v jeho zárodku. Byla jim moc vděčná, za pomoc v těch nejhorších letech. Teď jí mrzelo, že je Hanka na Oxfordu, ale moc jí to přála. Věděla, že by jí podporovala a pomáhala. Ona si šla s požehnáním rodičů za svými sny. S tátou teď zkusí zapracovat na jejich vztahu a snad to pro ně bude nový začátek.

Adam byl u terárií a kontroloval snůžku u krajty. Uvědomil si, že za ten týden si tu na přítomnost Anny vážně zvykl. Rozdělili si úkoly a dokázali spolu normálně pracovat. Pořád si nebyl jistý jestli by mu tu samotnému nebylo líp, ale pomoc potřeboval a ona byla dobrá. Byla pracovitá a hlavě se snažila s ním vycházet a co ho překvapilo i se ho zastávala. Ráno zaslechl tady její rozhovor s Frantou. On se jí jako obyčejně snažil balit a ona ho poslala do háje. Pak si dělal obavy jak s ním tady vychází. Musí si na něj prý dávat pozor, je výbušný, arogantní a byl dokonce v base. Její odpověď byla úžasná. "Víš co Franto na mě takový není, možná kdyby jste se k němu chovali s respektem vy, bude se tak chovat i on k Vám. A pokud jde o to druhé i kdyby to byla pravda, což nikdo z vás neví, jen šíříte drby, tak je to jeho věc." Musel uznat, že ho to potěšilo, takhle se ho zastával jen děda a občas Anežka s Eliškou. Ona fakt byla zvláštní, hodně empatická a veselá. Zároveň už si všiml, že i ona měla svoje dny kdy moc nemluvila a on to respektoval. Teď si šla pro kávu a on jí poprosil taky o jednu.