Láska navzdory osudu

14. Nový rok a nový začátek

Adam ležel v posteli a držel Sid v náručí, pořád tomu nemohl uvěřit. Včera večer si toho hodně řekli, bylo to hodně emotivní. Konečně mu došlo jak bylo možné, že s ním tak vycházela a on se v její společnosti cítil dobře. Věděli toho o sobě za ty roky spoustu, slýchali historky o tom druhém od Maxe a Lukáše vlastně pořád. Nejvíc ho překvapilo, že to kluci o její práci neví, ale dávalo to smysl. Dokonce ani Pavel to nevěděl, když se díval na ty fotky uvědomil si kolik si toho musela prožít. Zároveň mu taky došlo jak těžké to muselo být, když se tvářila, že ty jeho absence v práci bere tak jak jí říkalo jeho okolí. Přitom celou dobu věděla s čím bojuje, proto mu tehdy přinesla bagetu, věděla že mu je pořád špatně. Proto se nebála té noci v zoo. Byla úžasná, miloval jí a věděl, že teď přišel nový začátek pro ně pro oba. Sid se mu jemně zavtěla v náručí, políbil jí do vlasů.

Sid se pomalu probouzela, chvilku jí trvalo než si uvědomila, že leží v náručí Adama. Bylo to úžasné, přesně jak doufala, když mu řekla kdo je vzdal to a přiznal co k ní opravdu cítí. Pochopil, že jeho minulost ani nic jiného jí nemůžou vyděsit po tom čím si prošla ona sama. Cítila jak jí políbil do vlasů. Zvedla se na lokti, aby na něj viděla. "Dobré ráno, lásko." "Tobě taky, takhle po ránu jsi nádherná." "Páni vtipy po ránu, na to nejsem zvyklá i Max zvládne pořádný vtip až odpoledne." Tomu se oba zasmáli. "To je fakt, naštěstí má Lukáše, ten občas ráno nějaký zvládne, pořád nechápu proč jsi jim to neřekla. Oni by tě neprozradili." "To mělo víc důvodu, už tak jsem je do toho zatáhla hodně a hlavně, mají nás oba rádi a snažili by se stoprocentně zasahovat." "Když to řekneš takhle tak máš pravdu. Úplně vidím, jak by tě nechali se o mě starat, při tom posledním ataku malárie." "No pokud jde o to tak vlastně tak trochu nechali a to už pár let." Adam se na ni nechápavě díval a pak mu to došlo. "Počkej to jídlo a polévku si vždy vařila ty?" "No už to tak bude, kluci vaření zrovna moc nedají, ale bylo to tajemství." "Takže jsem se zamiloval do úžasné ženy co umí i skvěle vařit, už to nemůže být lepší." Přitáhl si jí k dalšímu polibku.

Při obědě, který Sid uvařila si dál povídali, ona mu vyprávěla o tom jak to teď mají s tátou. On jí doplňoval některé věci ze své minulosti, které znala jen okrajově. "Víš asi se dost těším, co na to řeknou kluci, posledních pár týdnů byli na ránu. Tak nějak jsem si nedal pozor a trochu moc mluvil o nové kolegyni v práci, mimochodem chtějí tě moc poznat." "To je mi jasné, měl by jsi vědět, že jsem po vánocích s Maxem mluvila a vlastně díky tomu co mi řekl jsem se odhodlala ti říct pravdu." "Tak nějak mi to došlo už včera večer, vlastně bych jim měl poděkovat." "Kdybych nevěděla, že ještě stoprocentně vyspávají kocovinu, moc ráda bych jim to hned řekla. Budou nadšení." "Tak to můžeme zkusit později, udělá jim to radost. Pro nás to bude Nový rok a nový začátek." Sid ho políbila měl pravdu kluci budou absolutně nadšení. Adam byl šťastný opravdu takhle se necítil roky, napadlo ho jak šťastný bude děda. "Jak na to bude reagovat tvůj táta? Nebude mu vadit někdo jako já?" "Bude nadšený, opravdu se změnil. Navíc válečný hrdina se mu bude zamlouvat. S Pavlem a Alenou se pořád i s mámou schází a ta historka z Afghánistánu ohledně záchrany tvojí jednotky je Pavlova oblíbená. Jen si to táta zatím nespojil, Pavel o tobě vždy mluví jen jako o Adamovi a nic víc." "To jsem nevěděl, že jí vypráví. No tak snad máš pravdu." "Snad bude mít radost i tvůj děda." "Tak ten bude absolutně nadšený, jsem si tím jistý."

Pozdě odpoledne zavolala Sid tátovi, jak předpokládala byl nadšený. Zvlášť když ještě zjistit, že kolega z práce kterého miluje je ten Adam. Domluvili se, že se sejdou až bude trochu víc času. Ujistil je, že jim to moc přeje. Adam byl rád, že si k sobě ti dva našli cestu. Sid byla očividně ráda z toho, že si s tátou budují nový pevný vztah otec a dcera. Adam pak zavolal dědovi a ten byl absolutně nadšený, přesně jak předvídal. Měli videohovor a rovnou mu řekli i celou pravdu o Sid. On nějaké historky o ní už slyšel, proto to vzal dost dobře. Taky pochopil proč spolu od začátku dokázali tak dobře pracovat, byl za ně šťastný. Ještě mu rovnou řekli, že paní ředitelka to ví a jak to má teď Sid s tátou. Slíbil, že si zítra dají v zázemí kávu a ještě si promluví. "Říkal jsem, že bude nadšený. Tvůj táta je fajn, jsem rád, že si teď rozumíte." "Jo s tátou je to teď lepší, než za posledních deset let. Tvůj děda je skvělý, měl hroznou radost, že jsi si konečně našel holku." To nemohl Adam popřít, přitáhl si jí k polibku. Teď ještě kluci, ti budou slušně v šoku.

Adam měl pravdu, Sid jim zavolala a když si přestali dělat legraci z toho, že je nějaká rozcuchaná, tak si sedl k ní. Pokud měli ještě kocovinu, vystřízlivěli okamžitě. "Děláš si srandu? Panebože zoo, ty jsi celou tu dobu v zoo? A on celou dobu mluví o tobě?" Adam věděl, že Max to trefil, on i Sid se tomu museli smát. "Co na to říct, prostě láska si vždycky najde cestu kluci, teď jsem šťastná. Prostě to takhke mělo být." "No aspoň máme jistotu, že jsi si vybrala dobře, Adam je ten pravý. Jste stvoření jeden pro druhého." "Díky vy dva, máme Vás rádi." Nakonec se domluvili na zítra ráno na snídani. Kluci přivezou něco dobrého z pekárny a ještě si promluví. Adam si uvědomil, že je opravdu moc šťastný.