Láska navzdory osudu

15. Život s láskou

Sid připravovala věci na snídani, kluci tu budou asi za půl hodiny. Adam jí pozoroval ze sedačky, včera byli spolu a byl to úžasný den. Večer si Adam jen skočil domů pro pár věcí a koupil jim po cestě večeři. Uvědomila si, že se toho hodně změnilo. Tohle je nový začátek pro ně pro oba. Jen jí trápilo to ohledně Alberta, jestli to tuší budou si muset dávat pozor. "Adame úplně to nechci řešit, ale Albert asi tuší kdo je moje rodina, jiný důvod, aby se tak najednou začal snažit fakt nebude." "Myslím si to samé, prostě si na něj dáme větší pozor. Bude doufat, že nás rozdělí kvůli mojí minulosti. Zkusí to přes pomluvy, to s tím vězením taky v zoo roznesl on." "Počkej to je jeho práce? To je takovej zmetek, no tak to bude mít dost smůlu, mě nemá čím překvapit." "Nebyl jsem si jistý, ale pak mi to řekla Anežka, že to roznáší on. Bylo mi to vlastně jedno. Poslední dobou se taky chová jako blázen, dost lidí v zoo se ho bojí." Sid k němu došla a políbila ho. "My o sobě víme všechno, takže Nás nemá jak rozdělit. Miluju tě." "Taky tě miluju a kdyby tu neměli být ta chvilku kluci, ukázal bych ti jak moc." Při tom se šibalsky usmál a Sid se začala smát.

Max seděl u snídaně a pozoroval Sid a Adama, nemohl být šťastnější. Dva lidi které měl opravdu rád, oba s hroznými osudy si k sobě našli cestu. Už kdysi ho napadlo, že by se k sobě hodili, ale osud to zařídil sám. Sid si dávala život do hromady, ale o Adama se poslední dobu bál. Pořád byl samotář, žil jen pro práci. Teď se to všechno změní. "Tak hele vy dvě hrdličky, teď s pravdou ven, co se stalo při těch nosorožcích? Protože je jasné, že se něco stalo. Oba jste od té noci byli divní." Adam se na Sid usmál a odpověděl, nemělo smysl to zapírat."Polibili jsme se. Prostě se to stalo." Lukáš k tomu dodal "Já to říkal a Max mi teď dluží oběd. No tak hlavně, že jste si to všechno vysvětlili a jste spolu." "Sázeli jste se? To si jako říkáte kamarádi? Proč mě to vlastně ani nepřekvapuje." Sid byla na oko naštvaná a pak se s Adam oba začali smát. Nakonec to uzavřel Max. "Teď nemůžu být šťastnější, jste spoolu a je vidět jak moc jste zamilovaní. Měli jsme o Vas oba strach. Teď už ne, život s láskou, je totiž ta nejúžasnější věc na světě."

Sid byla v zázemí a čekala na Elišku s Anežkou, Adam šel do práce pěšky a jí svezli kluci. Chtěla to holkám říct sama, nejen o Adamovi, ale i o Sid. To co se jí stalo s nimi asi otřese, ale musí znát pravdu. Adam jí v tom podporoval, věděl jak jí mají holky rády a jak se pořád strachovaly, že pracuje s ním. Dokonce jí Eliška psala na silvestra jestli je v pořádku. Anežka je viděla na silvestra když odcházeli a oba se tvářili vážně a Adam prý dokonce naštvaně. No tak to bude teď ppro ně asi pořádný šok. "Ahoj holky, sedneme si." Došla už jen zavřít dveře, aby měli soukromí. "Ančo je všechno v pořádku? Mě se moc nelíbilo jak jsem vás viděla, ale Eliška říkala, že prý si nemám dělat starosti." "Anežko opravdu je všechno v pořádku, vlastně v tom nejlepším. Adam a já jsme spolu. Milujeme se." Holky na ni zůstali koukat, první se vzpamatovala Eliška. "Tak jako přišlo mi, že k němu něco cítíš, ani si to nepopřela, když jsem se ptala. No teda to zírám, ale dává to smysl nikdo se k němu za ty roky nedostal tak blízko jako ty." "Eli má pravdu, bylo tu něco už od začátku, to jak jste spolu vycházeli. Jsem moc ráda." Nakonec jim Sid řekla pravdu o tom z jaké je rodiny. Nevadilo jim to absolutně chápaly, proč to tajila. Pak přišel Adam a po gratulacích jim s jeho podporou řekla celý svůj příběh.

Adam držel Sid v náručí, když říkala holkám o svojí minulosti. Obě to hodně vzalo a slzy na sebe nenechaly dlouho čekat. "Ančo, vůbec nevím co na to říct, to je tak strašné. Jsi úžasná a statečná, že si to zvládla." Eliška to shrnula za obě. Anežka byla ráda, že se jim svěřila. Teď dávalo tolik věcí smysl, to jak rozuměla Adamovi, ta její občas tichá povaha. Adam se nakonec odhodlal a taky jim toho dost řekl. Vyplnil mezery, které o něm nevěděly. "Je neuvěřitelné jak propojené životy máte a to už vlastně roky. Celou dobu o sobě víte tolik věcí, jsem za vás moc ráda a Adame tvůj děda už to ví?" než mohl Adam odpovědět děda akorát přišel. Společně ještě chvíli poseděli, všichni z nich měli velkou radost. Sid jim taky řekla o svém podezření ohledně Alberta. Tam se všichni shodli, že má pravdu. Hlavně jim to štěstí všichni přáli. Nakonec se i přiznali co se tu noc tady stalo. Jak řekla Eliška myslela si, že se něco stalo. Nakonec šli všichni za prací a oni zůstali zase sami.

"Jsem rád, že jsme to holkám řekli, myslím i to o mě. Je načase postupně to začít dávat dopořádku, zatím u nich. Až se vypořádáme s Albertem tak i v zoo." "Já pravdu znám a to mi stačí, ale jsem ráda kvůli tobě. Není správné, aby si tady o tobě mysleli bůh ví co. Albert je teď ještě týden pryč s paní ředitelkou. Uvidíme co se stane až se vrátí, teď jsem rozhodně absolutně šťastná." Já taky, miluju tě. Max měl pravdu život s láskou je prostě skvělý." Ještě si užili svojí chvilku a pak šli pracovat. Na oběd nešli, poprosili dědu, aby jim ho přinesl. Odpoledne už ovšem šli ruku v ruce domů a to zanechalo všechny zaměstnance, kteří v tu doby byli v infocentru v naprostém šoku. Samozřejmě se to hned rozšířilo po celé zoo. Následují dny vlastně nikdo neřešil nic jiného, vztah Anny a Haďáka byl největší senzací za poslední roky.