Sestry Swanovi - Twilight Sága / Stmívání

19 část

Čtvrtek (ty dny tu ohlašuji i pro sebe aby pak nechodily do školy 10 dní a neměli víkend dlouhý 4dny :) )

Vstala jsem s bolestí hlavy, ale nebylo to tak hrozné. Šla jsem do koupelny kde jsem myslela že bouchnu vzteky, JASPER mi udělal CUCÁK! To nemyslí vážně! Budu si muset vzít rolák nebo tak něco! Božeeeee, já ho zabiju.

Vysprchovala jsem se, provedla hygienu a snažila se zakrýt ten cucflek, bohužel marně, tak si vezmu ten rolák. Šla jsem do pokoje našla jsem si modré džíny, bílý rolák, černý kabát a černé boty na podpatku. Namalovala jsem se udělala vlasy a šla dolů, kde jsem vyvenčila chlupáče, připravila snídani a tak dále, taková ta ranmí rutinka.

Na stole jsem našla vzkaz že je táta už pryč a že se nemám divit až přijdu ze školy, že tu chlupáči nebudou, prý si pro ně přijde. Po chvíli sešla Anna v růžovém kostýmku a Bella v tom jejím oblečení, no co na to říct, nerada nakupuje.

Anna

Vlasy má rozpuštěné a je růžově namalovaná, upřímně divila jsem se jestli jí nebude zima ale pak jsem zjistila že má teplé tělové legíny.

Bella

Vlasy jako vždy rozpuštěné a na nohou botasky.

"Dobré ráno." Pozdravila jsem.

"Dobré, kde je táta?" Ptala se Anna.

"Dobré, nejspíš už v práci." Řekla Bella a poukázala na kartičku na stole, já jen pokrývala hlavou, nasnídali jsme se a jelikož jsme měli ještě docela čas, umyla jsem nádobí, které tu bylo i z včerejší večeře.

No dobře, možná tolik času nebylo ale stíhala jsem, holky už jeli obě Anny autem a já už se taky vydala ke svému autu. Zamkla jsem a při koukání do mobilu, kde jsem odepisovala Jasperovi že ho zabiju jsem velmi pomalu sešla schůdky. Povzdechla jsem si, dala telefon do tašky a chtěla jsem jít k autu, když jsem se zastavila v pohybu jelikož se o mé auto ležérně opírali moji dva nový kamarádi, pozvedla jsme obočí a přišla k nim trochu blíž.

"Ahoj lidská kamarádko." Vtipkoval Martin.

"Ahoj co tu děláte?"

"No řekněme, že si všichni tři chceme najít rodinu..."

"Tři?!" Skočila jsem do řeči Markovi.

"Dobré ráno slečno." Řekl někdo cizí a já jemně nadskočila a rychle se otočila.

Za mnou stál blonďák s rudýma očima se zábleskem smaragdové barvy. Byl docela pohledný to neee že ne. A tahle situace mě začíná trochu děsit.

"Tak abych to dopověděl, tohle je náš přítel Bill a chtěli bychom zkusit jít na stejnou potravu jako tvůj přítel a jeho rodina. Chceme si najít rodinu."

"To zní hezky ale co teď?"

"Půjdem s tebou do školy ve které máš být za necelých pět a dvacet minut." Odpověděl Bill.

"S rudýma očima ale se mnou jít nemůžete. Ovládnete svou žízeň?" Vyhrkla jsem.

"To zvládneme." Usmál se na mě byl a já tedy pomalu přikývla.

"Vydrže chvíli pro něco si skočím."

Vydala jsem se domů, kde jsem si vzpomněla že mám pár barevných čoček, vzala jsem svoje tmaaavě hnědé a jedny zelené, mám více barev a více množství. Donesla jsem jim to a můžu říct že na mě koukali jak na debila. Tak jsem jim to nejdříve ukázala na Billovi a pak jsem to musela udělat i Markovi a Martinovi. Když už měli čočky mohli jsme vyjet, cestou mi oznámili že se do školy už přihlásili a že mají i rozvrhy. Nepřitahovala jsem o nic míň pozornosti, když jsem přijela s třema neznámýma klukama, vůbec, žádná pozornost, samozřejmě ironie kdo nepochopil, ale nejhorší byli asi pohledy Cullenů. Al se usmívala jelikož to určitě věděla, i když Edward se zdál že to nevěděl a to umí číst myšlenky, které momentálně čte klukům, Damon se zdá být... okouzlen? Nejspíš. Rose se tváří trochu naštvaně, trochu nechápavě a trochu zvědavě, Tobby se zdá být popruděný jelikož ho nejspíš štve že se z toho Al tolik raduje, Emmett se evidentně baví nad pohledy ostatních ale sám se zdá být zvědavý a Jasper, nooo můžu říct že se možná až bojím k němu jít.
Jakmile jsem s klukama přišli ke Cullenům, Jasper si mě bleskově přitáhl do svého náručí a já se musela zasmát, což vedle mě vybuchl smíchy i Emmett a moji nový přátelé.

"Není ti nic El?"

"Není Jaspere, ráda bych ti představila moje upíři přátele Martina, Billa a Marka." Oznámila jsem a slovo upíři zašeptala.

"Moc ráda vás poznávám, už se těším až budem rodina." Neudržela se už Alice a začala blekotat jedno přes druhý, když ji utnul Tobby a to tím že si jí žárlivě za pás přitáhl k sobě.
Tak nějak se moje nejspíš rodina a nový přátelé začali seznamovat a docela si rozuměli, avšak moje myšlenky šly stranou a můj pohled padl na moje sestry, které se na nás dívali, opravdu se mi přestává líbit že už si s nimi nerozumím, nebavím se s nimi a tak. Mé přemýšlení a rozhovor Cullenů, kteří si skutečně s novými upíry skvělé rozumněli, přerušil zvonek oznamující začátek školy a deset minut na to dostavit se na hodinu. V mém případě dějepis s Billem a Emmettem.