Sestry Swanovi - Twilight Sága / Stmívání

10 část

Avšak cestou za Jasperem jsem procházela okolo otevřených dveří od pokoje Rose a Emmetta, kde byla jen Rose tak jsem se rozhodla se jí zeptat, co má proti holkám. Zaťukala jsem a i bez pozvání vešla a zavřela za sebou dveře.

"Rosie co máš proti Belle a Anně?"

"Nic, nebo spíš nevím, nesedí mi. Hlas uvnitř mé hlavy mi říká, že když budou ty dvě a moji bratři spolu, že budou chtít změnit... proměnit v upíra." Pověděla mi a ujasnila a následně se na mě otočila. Jen tak jsem na ni koukala a přemýšlela co říct ale ona pokračovala.

"Ale ty za tu dobu jsi nedala jednu jedinou zmínku."

"Ach Rose... co ty můžeš vědět." Řekla jsem jí a sklopila hlavu. Ona ke mně přistoupila chytla mě za ramena podívala se mi zpříma do očí a pověděla.

"Eli prosím nechtěj to, můžeš mít co já už ne, po čem jsem tolik toužila a to jsou děti, nenech si tu šanci vzít. Vím že Jaspera miluješ a on tebe a taky vím že má stejný názor jako já." O krok ode mne ustoupila a čekala co řeknu, či udělám.

"Ty vůbec nic nevíš! Nikdo nic neví! Tu možnost už nemám dva roky! Dva! Už prostě ne..."
Poslední větu jsem zašeptala a podívala se na Rose naštvaným a smutným pohledem a v tom jejím byl takový smutek a nepochopení až mě to bodlo u srdce. Otočila jsem se, rychle vyšla z pokoje a zamířila si to ke dveřím šla jsem kolem obýváku, kde seděli všichni, úplně všichni podívala jsem se na Jaspera a řekla.

"Odvez mě domů... prosím." Jasper okamžitě vstal chytl mě kolem ramen a šel se mnou ke dveřím ze kterých jsme následně vyšli a zamířili si to k autu.
Otevřel mi dveře od spolujezdce já se prosadila a podívala jsem se z okna na dům Cullenů, kde byli všichni u okna i Rose a koukali jak s Jasperem odjíždíme.

Celou cestu jsme mlčeli a Jasper mě držel za ruku, nebylo potřeba nic říkat a také vím že na mě používal svůj dar ale pro tentokrát jsem to neřešila a byla jsem za to ráda. Když zastavil u mého domu seděli jsme v autě a po chvíli jsme se na sebe s Jasperem podívali, on se na mě usmál, naklonil se ke mně a políbil mě. Úsměv jsem mu oplatila zašeptala tiché ahoj, zavřela dveře a zamávala mu, Jasper odjel a já šla ke dveřím, byli teprve čtyři takže táta se bude ptát proč tak brzo, nahodila jsem falešný úsměv a otevřela dveře. Táta seděl v kuchyni a koukal na mě zvláštním pohledem.

"Jsi tu nějak brzo. Stalo se něco?"

" Ne jen jsem už byla unavená a zapomněla jsem že si musím udělat úkoly."

"Aha tak to jo a neměla jsi si je udělat už včera?!" Řekl trochu přísně a podíval se na mě káravým pohledem.

"Tatiiii, včera jsem už byla unavená, navíc jsem si jeden úkol udělala a pak už se mi nechtělo."

"Tak dobře jo a jen ti chci říct že zítra si nic neplánuj, budeme my čtyři s Billym a klukama plus Seth grilovat."

"Dobře to jsem ráda tak já už jdu nahoru."

"Dobře, ahoj."

"Ahoj."

Popravdě žádné úkoly jsem neměla tak jsem se jen koukala do učebnic a to bylo vše. Na grilovačku jsem se těšila.

Začínalo být dost hodin a tak si nás táta všechny zavolal dolů na večeri. Všechny tři jsme nastejno vyšli z pokoje, podívali se po sobě a pozdravili následně jsme sešli schody, sedli si ke stolu a dozvěděli si že se táta jako na večeři stavil pro pizzu. Salámovou, sýrovou, slaninovou a dokonce nejspíš hlavně kvůli mně taky s mořskými plody. Podívala jsem se na tátu, usmála se, kývnutím a naznačením rty mu poděkovala táta se na mě na oplátku usmál a též kývnul hlavou. Pak jsme si všichni popřáli 'dobrou chuť' a s chutí se pustily do jídla.

Po večeři jsem vzala chlupáček ven, na granule jim hodila kousek masa a pak se šla vysprchovat. Když jsem byla hotová oblékla jsem se do pyžama následné zapletla vlasy do dvou copů, došla si pro chlupáče a i s nimi si lehla do postele a odebrala se do říše snů. Pro tentokrát se mi zdálo o Samově smečce, nějakém upírovi a o nás.