18.

42 4 2
                                    

Ashley si vyndala trochu zeleniny z ledničky. Měla ještě pořád rozklepané ruce z toho, jak se zkoušela teleportovat. Umyla mrkev, okurku, rajčata a jednu červenou papriku. Vyndala si prkýnko a nůž a začala krájet. Snažila se v klidu nakrát okurku a mrkev. Potom ale začala přemýšet nad tím, že Henryho nikdy nezachrání. Její ruka se rozklepala ještě víc. Oči se jí plnili slzami. Snažila se je zastavil, ale moc se jí to nedařilo, vlastně se dá řct že vůbec. Protože vuděla rozmazaně, řízla se do ruky. Byl to čistý řez, nebyl moc hluboký ale rozhodně z něj tekla krev. To mohla Ashley vidět i přes to, že špatně viděla. Musela si to vydezinfikovat. Druhou rukou si utřela oči. Bolela jí ruka a ze stresu i hlava. Ashley sjela po zdi na zem. Přála si být v teplé posteli. Přála si, aby se nic z tohohle nestalo. Přála si, aby všechno bylo jako dřív.

Ashley se zvedla. Nesměla se chovat jako dítě. Znovu si utřela oči od nových slz. Už stála ale zároveň si uvědomila, že něco není v pořádku. Podívala se okolo sebe ale pak jí to došlo. Už nebyla v kuchyni, ale v posteli. Musela si znovu sednout. Nevěděla, jak nebo proč se to stalo. Prostě se teleportovala. Ani se o to nesnažila. Myslela si, že na to nemá. Ale jakou to má všechno souvislost? Proč se přemístila teď a né když tu byla Max? Ashley se znovu zvedla a šla si vydezinfikovat ruku. Pořád byla trochu dezorientovaná ale řekla si, že alespoň to udělá. Vytáhla ze zásuvky dezinfekci a nastříkala si jí na ránu. Moc to nepálilo. Na nohu už skoro zapomněla.

„ Ale jaký to má smysl?!" pomyslela si. Hledala něco, co by všechno mohlo spojovat, ale nic jí nenapadalo. Když byla v laboratoři, přemístila se. Když byla v lese, přemístila se. Když byla doma, také se přemístila. Ale jakou to mělo všechno souvislost. Pak to ale Ashley všechno došlo.

„ Když jsem byla v lese i doma, řízla jsem se. Tekla mi krev. To je dost možné že se stalo i v laboratoři. Přeci jen jsme utíkali před strážnými. Ale jak to mám ověřit?" povídala si sama se sebou Ashley. Dobře věděla, že je tu jen jediná možnost. Bude se muset říznout, ublížit si. Ashley si sedla na podlahu. Nevěděla, jestli je to dobrý nápad. Všichni se jí budou ptát, jak se jí to stalo. Ale hodně jí záleželo na Henrym. Zvedla se a šla do kuchyně. Vzala do ruky nůž. Asi minutu si ho prohlížela. Neměla jinou možnost. Pomalu se přibližovala nožem ke své ruce. Chtěla si říznout do prostředku dlaně. Nedokázala to. Upustila nůž na zem. Kam se chce vůbec přemístit?

„ Jsem blbá, musím to aspoň zkusit" Ashley se na sebe trochu naštvala. Znovu vzala tu ostrou věc do ruky a mířila s ní na svou hlaň. Pak zavřela oči a rychle se sekla. Chvilku to bolelo, ale Ashley se to snažila ignorovat. Potom zavřela oči a pomyslela si, že chce stát před obchodem, kde pracovali Steve s Robin. Neměla odvahu otevřít oči. Myslela si, že selhala. Drozně moc se soustředila, aby měla alespoň nějakou šanci toho, že její schopnosti opravdu zafungují. Potom ale ucítila, jak jí jemný vánek prohrábl vlasy. Že by se opravdu přemístila? Pomalu otevírala oči. Nemohla tomu uvěřit. Opravdu stála před obchodem.

Na obličeji se jí objevil jemný úsměv. Na jejích tvářích ale nebyl výraz, který by říkal, že se jí udála nějaká nemyslitelná věc, ale uvnitř Ashley přímo křičela radostí. Nemohla tomu uvěřit. Je tu šance, že dokáže zachránit i Henryho. Teď musela zjistit jestli umí přenést i někoho jiného než sebe. Nad tím si ale teď nelámala hlavu. Rozhodla se jít za kamarády do obchodu. Nedošlo jí, že se možná budou ptát po "jejím bratranci".

Takže, takže nevim co na to říct. Tento příběh už se pomalu dostává do hlavní zápletky a já tomu ani nemůžu uvěřit. Moc vám všem děkuju za hlasy a všechno co pro tento příběh a vlastně i mě děláte.

Stranger in Hawkins Where stories live. Discover now