Byl den, kdy se Ashley měla setkat s Henrym. Třeba to byl vůbec poslední den, kdy žila. Na tohle ale nemyslela. Věděla, že když má vysílačku a pistol za opaskem, měla by to přežít. Zbraň ukradla už hodně dávno strýci Eddieho, ale zatím jí nepoužila a doufala, že ani dnes nebude muset. Navíc budou u hřbitova čekat její přátelé. Ashley si jen přála, že o nich Henry neví a nebude se jich chtít zbavit.
„ Kdy tu budete? Už za hodinu tam máme být. Chci tam být spíš dřív než pozdě," řekla Ashley do vysílačky.
„ Proč musíš být na hřbitově v tak specifický čas. Snad nevěříš na nějaké nadpřirozené věci," ozval se z vysílačky Nancyin hlas.
„ Né, jen se tam mám s někým sejít. Kdybych měla auto, nežádala bych vás,"
„ To je dost blbý místo na rande," řekl Steve.
„ Není to rande. Jen si jdeme popovídat. A navíc, co tě to tak zajímá. Prostě mě tam jen dovezeš," trochu se naštvala Ashley. Nenáviděla lhaní a teď musela lhát o to víc.
„ Okej, nebuď hned naštvaná. Už tam za chvilku budem. Jen se chci zeptat, jak dlouho ti to tam bude trvat a proč potřebuješ, aby tam bylo víc lidí. Že tam nejdeš, co já vím, navštívit vraha?" zeptala se Robin.
„ Ne, nejdu za vrahem, jen je tam člověk, kterého jsem už dlouho neviděla a potřebuju od vás podporu," Ashley se snažila lhát co nejméně. Doufala, že už se nebudou dál ptát a třeba si budou myslet, že je tam její táta. Už takhle jí u nich prošlo, že je Eddieho sestřenka.
„ Oh... dobře," řekla Robin.
„ Bude to trvat asi tak hodinu a půl" řekla Ashley a vypla vysílačku. Vešla před karavan. Hned ráno se šla podívat, jestli tam něco nezbylo po tom nočním škrábání. Měla pravdu, nebylo to zvíře.
Do hlíny bylo napsáno : Budu tě čekat, nezapomeň, zítra večer, úplně sama.
„Tak kdy už tu budou," pomyslela si Ashley. V tu chvíli před ní vjelo auto. Jistě že řídil Steve. Za ním seděla Nancy a vedle ní Robin. Ashley si musela sednout vedle Stevea. Auto se rozjelo. Lidi se párkrát Ashley zeptali na různé otázky a ona jim zalhala. Nechtěla, aby měli strach. Už teď se o ní báli, asi hlavně kvůli tomu, co se stalo včera ve Starcourtu. Nemohla jim říct pravdu.
„ Ne, není tady žádný důvod, proč by jste se o mě měli bát," odpověděla na jednu z otázek Ashley. Už jen pět minut a budou u hřbitova. Ashley znervózněla. Rozklepala se jí pravá ruka a tak jí schovala za záda. Robin si toho ale všimla.
„ Ashley, jestli tam nechceš, můžeme se vrátit," řekla.
„ Né, jsem v pohodě, jen jsem trochu v trémě, ten člověk pro mě hodně znamená," zalhala Ashley znovu a pak ještě několikrát potom. Už se jí z toho dělalo nevolno.
„ Tak, a jsme tady, " oznámil Steve.
„ Jo, super. Tak já půjdu," řekla Ashley, otevřela dveře u auta a vyšla. Stála před velkým hřbitovem. Přemýšlela, jak tady má najít Henryho. Otočila se na kamarády, zamávala a pevným krokem se vydala doprostřed hřbitova. Po cestě zkontrolovala, jestli má schovanou vysílačku i pistol. Obě věci byli na správném místem. Došla do cíle - do prostředku hřbitova. Byla tam o deset minut dřív než měla. Nechtěla Henryho hledat, ať si jí najde sám. Rozhlédla se, ale nikoho neviděla. Sedla si na trávu a čekala, až někdo příjde.
„ Henry! Henry! Já vím že tu jsi„ zakřičela Ashley po dvaceti minutách čekání. Když se nikdo neozval nazpět, zvedla se a už chtěla odejít. Někdo jí ale chytil za rameno. Ashley se otočila. Byl to on, byl to Henry.
„ Co ti tak trvalo," řekla. Snažila se znít sebevědomě.
„Už jsem tu dost dlouho. Vím, že tu máš přátele. Ale neboj, nic jsem jim neudělal. Teď stačí, aby jsi šla se mnou a nikomu se nic nestane," řekl a chytil jí za zápestí. Vedl ji až dozadu, na konec hřbitova, tam, kam nikdo nechodil.
Nová kapitola! Doufám že vás to ještě baví ;) Doufejme že Henry nelhal a opravdu nic nikomu neudělá...
ČTEŠ
Stranger in Hawkins
FanfictionV prý prokletém městě Hawkins se objevil nový obyvatel. Né moc lidí si ho všimlo a proto se dokázal dlouho schovávat. Ale Ashley mezi takové lidi rozhodně nepatří. Když ho potká, její život ztratí rovnováhu. Nic už nikdy neuvidí stejně. V tomto pří...