Stranger in Hawkins

8

Byla tam tma. Ashley se cítila, jako by byla unesena, ikdyž do chaty vešla sama. Henry řekl, že tu byl už několikrát. Chatka je prý už hodně dlouho opuštěná. Stála za hřbitovem a byla stará a opotřebovaná a taky pěkně porostlá. Ashley nikdy neměla tušení o její existenci, nejspíš proto, že na hřbitov moc nechodila. 

„ Můžeš odejít kdykoliv chceš, nikdo ti nebrání, dveře jsou otevřeny," řekl Henry a podíval se na Ashley. Ta se otočila k otevřenému vchodu. Musela zůstat.

„Nikam se mi nechce," řekla pevně „ řekni mi, co ode mě chceš"

„ Nejspíš si to nepamatuješ, ale dřív jsi bydlela v Hawkinské laboratoři..." začal Henry vyprávět a propaloval Ashley pohledem„ měla si svůj vlastní pokoj a byla jsi jednou z těch, kterých se i vychovatelé báli. Ty jsi ale neměla žádné schopnosti jako ostatní, myslela jsi si, že jsi bezcenná. Nikdo s tebou netrénoval a ostatní děti si z tebe utahovaly. Dr. Brenner tě poté odvedl na samotku. Myslela jsi si,že to dělá pro tvoje dobro, aby ti nikdo neublížil, ale on to dělal pro sebe. Věděl, že jednou příjdeš na svoje schopnosti a utečeš a řekneš okolí, co se v laboratoři dělá. Přestal ti dávat jídlo aby jsi zeslábla a nemohla utéct"

„ Já, že mám schopnosti? Neutahuj si ze mě. Já jsem normální člověk," přerušila Henryho Ashley. Nechtěla tomu věřit. Proč by také měla, že? Tohle by si určitě pamatovala.

„ Né nejsi. Jsi vyjímečná. Když jsi byla na samotce, uslyšel jsem tě, jak voláš o pomoc. Znaly jsme se už dlouho před tím, ale až tehdy jsem tě doopravdy poznal. Byla jsi hodně odvážná. Když jsem tě uslyšel, rozhodl jsem se tě zachránit. Vylomil jsem dveře. Začali jsme utíkat z laborky. Už nás málem chytli, když jsi objevila svou schopnost. Najednou jsi zmizela. Nechápal jsem co se stalo. Potom jsem si tě všiml, jak stojíš za strážnými. Zdálo se, jako by jsi se teleportovala. A pak jsi byla zase zpátky vedle mě. Nechápala jsi, co se stalo. Já jsem zatím použil svoje schopnosti na strážných. Uvolnil jsem nám cestu a my jsme pokračovaly dál. Schovali jsme se do nějakého skladu. Řekl jsem ti, ať tam počkáš, že najdu cestu ven. Když jsem se vrátil tak..."

„ ... Už jsem tam nebyla" dořekla za něj Ashley. Už si vzpomínala. Pomalu si vybavovala detaily. Nebylo to dokonalé, ale už Henrymu věřila. Vzpoměla ai na Brennera a na celou laboratoř. Vzpoměla si, jak se tam dostala mezi prvními. Jak jí ostatní šikanovaly. Vpoměla si na den, kdy tam přišla El. Ta si jí ale nepamatovala. Nejspíš to bylo kvůli tomu, že Ashley hned další týden odvedli na samotku. To bylo to nejhorší místo, které si dokázala představit.

„ Proč nemám číslo na ruce? Proč jsem na všechno zapoměla?" zeptala se. 

„Nikdo ti nic nevytetoval, protože si mysleli, že jsi k ničemu. Chtěli z tebe udělat strážného. Pak jim ale začalo docházet, že schopnosti máš, ale nechtěli ti to říct. Bylo to pro ně výhodnější," vysvětlil jí Henry„ a zapoměla si na to nejspíš proto, že to byla traumatická zkušenost. Někdy mozek prostě vytěsní nepěkné věci"

„ Jo, jasně," Ashley se posadila na podlahu chatky„ co se stalo tu noc, Henry? Proč jsi všechny zabil?"

„ To je, proč jsem za tebou přišel. Potřebuji tvou pomoc. Tu noc se tam něco zvrtlo. Nebylo možné nic dělat..." 

Ashley se zadívala do Henryho očí. Byli tak čisté, že nemohly lhát. Věřila mu každé slovo.