Double Trouble (1D)

31. Time to speak the truth

,,Sakra, ta látka se pořád kroutí," zanadávám když se v práci snažím pracovat s černou síťovanou látkou posetou flitrami. 
,,Ukaž, pomůžu ti," nabídne se můj kolega Alex, když vidí ja zápasím s látkou, kterou se snažím připnout na figurínu, tak jak má být a já ani nic nenamítám. Jen mu podám špendlíky a pozoruji ho jak několika jednoduchými pohyby látku dostane přesně do té pozice, do které potřebuje. 
,,Děkuju," vděčně se na něj usměju a natáhnu se pro kafe na svém stole, ze kterého upiji. 
,,Není zač, dneska mi přijdeš nějaká rozhozená, tedy rozhozenější než normálně," podotkne se zasmáním a já se nad tím přeci jen musím taky lehce uchechtnout. 
,,Nejsem úplně ve svý kůži," přiznám vracejíc se k figuríně, kterou je potřeba nastrojit. 
,,Stalo se něco ?" zajímá se a já se musím pousmát. Na to, že tu ještě nepracuji zase tak moc dlouho, jsme se docela sblížili. To sice i s ostatními, ale s Alexem nejvíc, protože spolu sdílíme pracovnu a většinu času jsme tu spolu. 
,,Zatím ne, ale odpoledne se stane,"  vysvětlím jen tak okrajově, ale když k němu zvednu pohled, z jeho výrazu jasně dokážu vyčíst, že mám pokračovat. 
,,Ve zkratce dneska řeknu klukovi, se kterým jsem nějakou chvíli randila, že teď chodím s jeho nejlepším kamarádem, kterej je jak jeho brácha. Navíc to spolu táhneme už od doby, co jsem to s ním ukončila," dovysvětlím a jenom se dívám jak se jeho výraz změní. 
,,Au," řekne pouze a neexistuje snad lepší způsob pro vyjádření téhle situace. 
,,Přesně, hodně se toho bojím. Zaprvý mu nechci ublížit protože jsme kamarádi, ale hlavně se bojím, aby to nezkazilo vztahy mezi ním a mým přítelem, to by teprve byl problém," povzdechnu si a všimnu si jeho soucitného pohledu.
,,No holka, tuhle situaci ti rozhodně nezávidím, ale lepší, aby se to dozvěděl teď než později. Budu na tebe myslet, snad to bude v pohodě a pochopí to. Srdci přeci neporučíš," položí mi ruku na rameno ve znaku podpory načež já přikývnu. 
,,Děkuju za podporu, doufám, že to bude dobrý," přikývnu a poté pokračujeme v práci. 

******

,,Zdá se, že tu jsme první," podotkne Liam když vstoupíme do studia, kde zatím nikdo není. 
,,Taky jsme tu dřív, což je u nás dvou dost nezvyklý," zavtipkuji abych trochu uvolnila atmosféru. Je z nás obou cítit jistá nervozita. 
,,To jo, ale nestěžuji si, alespoň máme čas na tohle," pousměje se a přitáhne si mě do krátkého polibku. Když se odtáhneme, sundám mi z ramen dlouhý černý kabát a pověsí ho na háček v rohu místnosti. 
,,Chceš vědět jaký to je pocit ?" zeptá se z ničeho nic a mně nejprve nedojde co myslí. Poté si, ale všimnu že hlavou naznačuje k samotnému akvárku za prosklenou stěnou. 
,,No...já ti nevím," zkousnu si nervózně ret. 
,,Neboj, pojď semnou, zazpíváme si. Ať prožiješ to co já pokaždý," pousměje se a natáhne ke mně ruku, které se tedy po krátké úvaze chytnu. Liam jen v rychlosti strčí flash disk do již zapnutého počítače a něco na něm nakliká než mě zatáhne dveřmi dovnitř a nasadí mi na uši sluchátka přičemž on si taky jedny vezme a postavíme se k jednomu mikrofonu, který tady je. 
,,Připravená ?" podívá se na mě můj přítel. 
,,Mám na vybranou ?" zasměju se načež on protočí oči, ale poté pokrčí rameny.
,,Vlastně nemáš," řekne a oba se zasmějeme ještě předtím než zmáčkne ovladač a ve sluchátkách začne znít hudba a po chvíli Liam začne zpívat. 

,,Am I asleep? Am I awake?
Or somewhere in-between?
I can't believe that you are here
And lying next to me
Or did I dream that we were perfectly entwined
Like Branches on a tree,
Or twigs caught on a vine...." musím se usmívat, když ho pozoruj. Miluju jeho hlas, miluju ho celýho. Pohledem mi naznačí abych druhou sloku zpívala já a já tedy zavřu oči a dám se do toho. Písničku samozřejmě znám. Znám všechny písničky kluků. 

,,Like all those days and weeks and months
I tried to steal a kiss
And All those sleepless nights
And daydreams where I pictured this
I'm just the underdog
who finally got the girl
and I am not ashamed to tell it to the world..." dozpívám a poté se podívám na zlomek vteřiny Liamovi do očí. Vidím vnich něhu a snad i lásku, alespoň doufám. Poté začneme zpívat refrén spolu.