17. I don't feel well

173 22 1
                                    

Večer skládám nádobí do myčky zatímco poslouchám zprávy v televizi, když se místností rozezní můj mobil. Natáhnu se pro něj a lehce znervózním, když zjistím, že je to Niall. Hlavně klid. 
,,Ahoj," přijmu hovor a vypnu zvuk na televizi sedajíc si na svůj gauč.
,,Ahoj Ash, tak jak to šlo na svatbě ? Povídej, přeháněj," ozve se hned jeho veselý hlas a já se musím přeci jen pousmát. On je zkrátka takové sluníčko. 
,,Bylo to moc krásný, obřad, hostina, oslava. Všichni si to moc užili," odpovím mu tak obecně. 
,,A to je vše co mi k tomu povíš ?" zasměje se.
,,A co bys chtěl slyšet ?" i já se musím přeci jenom zasmát.
,,Já nevím cokoliv, ale můžeš mi to říct zítra u večeře. Co ty na to ?" navrhne a já musím nahlas polknout. Je jasné, že se spolu někdy vidět musíme. Raději dřív než později. Je to přeci jednoduché ne ? Zapomenout na Liama, soustředit se na Nialla. Nic těžkého. 
,,Jo to by bylo fajn," pousměju se i když to nemůže vidět. 
,,Tak tě vyzvednu po práci, cestou něco koupíme a pojedeme k tobě ?? pokračuje v navrhování programu jakoby to už měl nacvičené. 
,,Jasně, tak se budu těšit a víc si povíme zítra ?" 
,,Už se nemůžu dočkat. Chyběla jsi mi Ashley," jeho hlas se o trochu ztiší na konci věty a moje výčitky svědomí se jen dále stupňují. 
,,Jo, ty mně taky, tak pa zítra," i já povím o dost tišeji a hovor ukončím odkládajíc mobil. Achjo proč já...

Druhý den večer

Zamknu obchod, přehodím si kabelku přes rameno a vydám se nákupním centrem do garáží, kde už by měl v autě čekat Niall. Dneska jsem do práce jela autobusem, protože jsem věděla že mě vyzvedne. Cestou se v prázdné výloze zkouknu, abych se ujistila, že je vše v pořádku. Mám na sobě obyčejné černé džíny s vysokým pasem, světlounce modré krátké triko s dlouhým rukávem a obyčejné bílé tenisky. Jsem nervózní z rande s Niallem ? Ano jsem, ale zároveň se na něj těším. Jasně, že se na něj těším. Není to tak, že bych ho neměla ráda. 

V garážích najdu Niallovo auto velice rychle, protože mi psal kde parkuje a nastoupím dovnitř snažíc se nevypadat příliš nervózně. 
,,Ahoj," vydechne muž za volantem když mě spatří a já k němu zvednu svůj pohled. 
,,Ahoj," odpovím mu s lehkým úsměvem a než se naději, jeho rty jsou na těch mých a líbá mě na přivítanou. Nejprve jsem trochu zaskočená, ale poté začnu samozřejmě spolupracovat, i když mi hned v hlavě vyskočí vzpomínka na Liama a nemohu jí z mé hlavy dostat ať se snažím sebe víc. Když se odtáhneme tak se připoutám a vyjedeme. Cestou se bavíme o tom jaký jsem měli den, v mekáči si vyzvedneme velice zdravou večeři a jedeme ke mně domů, kde se do toho s chutí dáme, a poté si jen sedneme na gauč, pustíme si do pozadí písničky a povídáme si. 
,,Takže svatbu jsi si užila ?" změní Niall po nějaké době, kdy se mi tomu dařilo vyhýbat, téma ke svatbě. 
,,Jo užila, měli tam strašně dobrý jídlo," zasměju se a snažím se držet v nějaké nevinné rovině konverzace. 
,,Tak to samozřejmě chápu. Když je dobrý jídlo, tak je dobrý všechno," zasměje se. Co taky jinýho bych od něj mohla čekat že. 
,,Takže byl Liam dobrá společnost ?" ptá se dál nejspíš úplně nevinně, netušící co touto otázkou způsobuje. Měla bych mu to říct ? Ale přece co neví to ho nebolí ne ? Nechci mu tím ublížit. 
,,Samozřejmě, jako vždy. Myslím si, že moje rodina ho má dokonce radši než mě," zasměju se a i když to zní jako, že si dělám legraci, tak něco pravdy na tom asi bude. Minimálně mamka se ségrou byly z Liama opravdu nadšené. Ještě, aby ne.
,,Tak koukám, že jsem si vybral nejlepší kamarády co jsem mohl," pokýve uznale hlavou přičemž já s lehkým úsměvem přikývnu.
,,Jsem rád že jste si to užili a že se mi o tebe postaral," usměje se koukajíc do mých očí. Nervózně si mnu prsty v klíně. 
,,Nejsem malá holka, nepotřebuju aby se o mě někdo staral," připomenu mu a tím se snažím i trochu změnit téma.
,,Já vím, že ne, ale stejně jsem za to rád. I když jsi mi vážně chyběla," jeho ruka se objeví na mé tváři a přitáhne si mě do polibku. Celé to však neskončí jen u jednoho polibku a tak zapletu své ruce do jeho vlasů a snažím se nechat unést okamžikem a na nic nemyslet. Niall mě položí na gauč nalehávajíc na mě a zatímco já mám své ruce obmotané kolem jeho krku, on jednou svou rukou sjíždí po mém boku nahoru a dolu až vezme lem mého trika a začne ho stahovat. To ho, ale svou rukou zastavím a odtáhnu se od něj. Já nemůžu, prostě ne. Poté co se stalo s Liamem jsem i u líbání celá nesvá, nedovedu si představit, že bychom měli podnikat ještě něco víc.
,,Promiň, ale dneska ne," omluvně se na něj podívám a hned spatřím jeho možná až trochu vystrašený výraz. 
,,Já...udělal jsem něco špatně ? Promiň jestli...." 
,,Ne, neudělal jsi nic špatně. Jen mi není nějak dobře, tak se na to úplně necítím," zakroutím hned hlavou, aby věděl, že on za to nemůže protože on za to opravdu nemůže. Jeho výraz se trochu uvolní. 
,,Nic se neděje, za to se neomlouvej. Můžeme jen ležet a koukat na televizi hm ?" navrhne s lehkým úsměvem načež já s vděčným výrazem přikývnu a tak ho nechám si lehnout vedle mě a přehodit jeho ruku přes můj pas zatímco se natiskne na mé záda a pustím v televizi jeden zábavní pořad, který zrovna dávají. Takhle strávíme zbytek našeho rande....a jsem tak spokojená. 

Druhý den

Pohled třetí osoby

,,Super kluci, pro dnešek hotovo sejdeme se zase zítra," tleskne nadšeně muž středního věku u mixážního pultu a z malé nahrávací buňky vyleze pětice chlapců, kteří právě nahrávali svoz další novu píseň. 
,,Hele bavil jsem se s Claire, když se vrátila z dovolené a přemýšlel jsem, že bysme jí a Ashley mohli teda zítra vzít s námi sem do studia. Co vy na to ?" navrhne Zayn, mluvíc o své přítelkyni a její kamarádce. 
,,Jasně to by bylo super, už mi holky skoro i chybí, jsou super," usměje se nejvyšší a kudrnatý z nich. 
,,Můžu se Ash zeptat. Měla by mít volno v práci, ale nevím jestli bude chtít. Včera jsme spolu byli a byla taková zvláštní  a nebylo jí moc dobře," ozve se Ir což hned zaujme všechny přítomné, ale nejvíce Liama, který na něj hned upře své hnědé oči. 
,,Nebylo jí dobře ? Není nemocná ?" zeptá se hned a až pozdě mu dojde, že to znělo možná až příliš starostlivě a že by si měl raději dávat pozor na jazyk. 
,,Nemocná není. Jen asi moc neměla náladu. Přišla mi taková trochu odtažitá a pak právě říkala, že se necítí moc dobře, ale nejspíš to byla jen únava nebo tak. Jen doufám, že to nebylo mnou," povzdechne si Niall a jeho přátelé ho poslouchají. Svalnatý brunet si žmoulá své triko, protože jako jediný ví co se o víkendu dělo. 
,,Určitě to nebylo tebou, vždyť vám to spolu klape ne ?" ptá se Louis, snažíc se svého kamaráda utěšit.
,,Jo klape, asi klape. Je to skvělá holka. Každopádně se jí zeptám, zavolám jí cestou domů a dám vám vědět," pousměje se naposledy modroočko než se všichni rozloučí a každý vyrazí k sobě domů. 

Pohled Ashley

,,Dobře tak zítra, pa," rozloučím se s Niallem a odložím mobil pouštějíc se dál do svých nudlí. Mám zrovna obědovou pauzu v práci a rozhodla jsem se dnes si skočit na čínu. Niall mi volal jestli nechceme jít zítra s Claire s kluky do studia jak už jsme se nedávno domlouvali a jelikož mám volno, tak jsem souhlasila. Navíc je všechny ráda uvidím.....jen nevím jaké to bude s Liamem. Poslední dva dny jsme se neviděli, ani se spolu nebavili a to ani přes zprávy. Doufám, že to bude opravdu v pohodě. 

Zrovna když přemýšlím nad Liamem rozsvístí se mi obrazovka mobilu a spatřím tam zprávu od něj. Opět tedy odložím své jídlo, kterého už mám stejně jen zbytek a mobil otevřu. 

Liam: Ahoj, je vše v pohodě ? Niall říkal, že ti včera nebylo dobře, tak jsem se jen chtěl zeptat jestli něco nepotřebuješ nebo tak....

Nad zprávou se musím pousmát aniž bych chtěla, ale hned si uvědomím co dělám a tak svůj úsměv opět zaženu. 

Já: Ahoj Liame, děkuju za starost ale vše je v pohodě. Jsem teď v práci a je mi dobře, nemusíš se bát :)

Odepíšu záměrně vynechávajíc, že mi vlastně ani včera nebylo vyloženě zle. Vedlo by to akorát k dalším otázkám na které nemám sílu a nechci je rozebírat. 

Liam: Dobře to se mi ulevilo <3 Uvidím tě tedy zítra ? Dorazíš do studia ? 

Já: Jasně, přijedu s Niallem. Těším se až uvidím jak pracujete. 

Liam: Já se těším až uvidím tebe. 

Já: Však já taky, ale teď už musím jít pracovat. Tak ahoj zítra <3

Odepíšu poslední zprávu a poté se kouknu na své nedojezené jídlo. Najednou už nemám ani chuť ho dojídat a tak, i když nerada plýtvám jídlem, ten malý zbytek vyhodím do koše a jdu dále pracovat. Třeba mě ta práce přivede na jiné myšlenky. 

Každopádně jsem zvědavá na zítřek...snad bude vše jako dřív. 

Ahojky, jsem tu s novým dílem. Pardon, že jste museli čekat a díky za pochopení. Prosím o voltes a komenty. NIKI ❤️

SLEDUJ MĚ:
Wattpad: NikCik
Instagram: nikolacikanova
TikTok: nikcik7

Double Trouble (1D)Where stories live. Discover now