Double Trouble (1D)

9. Nevadí, že jsem tu dřív?

Ráno se probudím a několikrát zamrkám, abych si zvykla na denní světlo, které nám slunce posílá do Niallovi ložnice. I to mi samozřejmě chvíli trvá než si uvědomím, že jsem vlastně u Nialla. Zvednu hlavu z polštáře a podívám se na jeho klidnou tvář ve spaní. Já, ale potřebuji nutně na záchod a tak se potichu, abych ho nevzbudila zvednu z postele, a po špičkách se vydám do koupelny kde vykonám svou potřebu a umyji si ruce a následně i obličej, který utřu ručníkem. Chvíli pozoruji svůj odraz v Niallově velkém a osvětleném zrcadle. Jeho koupelna je opravdu nádherná. Rovnou se rozhodnu si i vyčistit zuby. Ve chvíli kdy si na kartáček nanáším zubní pastu, se dveře od koupelny otevřou a objeví se v nich usměvavý Niall.
,,Dobré ráno," popřeje mi a už sahá po svém kartáčku a pastě. 
,,Dobré, snad jsem tě nevzbudila," oplatím mu a začnu si tedy čistit zuby. 
,,Ne neboj," mrkne na mě a i on začne s jeho zubní hygienou. Je to takové zvláštní. Oba stojíme u jednoho umyvadla a v tichosti si čistíme zuby přičemž se snažíme vyhýbat pohledu toho druhého. Nakonec tu chvíli, ale nějak zvládneme. 
,,Ehm, mimochodem promiň, že jsem včera večer usnula, nějak mě to zmohlo," omluvím se mu, když uklízím kartáček na poličku přičemž on mě napodobuje. 
,,Nemusíš se omlouvat, nic se nestalo," usměje se a přistoupí blíž ke mně uvězňujíc mě mezi jeho tělem a umyvadlem. Zkousnu si ret a koukám na něj. Nemohu se rozhodnout jestli ho jeho ranní rozcuch dělá ještě více roztomilého a nebo zda mu nopak přidává na určité drsnosti a sex-apeallu. Obmotám mu ruce kolem krku a zapletu mu je zezadu do rozcuchaných vlasů načež spojíme naše rty v jemných polibcích. Avšak u nich nezůstaneme příliš dlouho, protože nabírají na vášni a drsnosti. Naše těla jsou na sebe úplně namáčknutá, a po chvíli to tady začne být už celkem nepohodlné. 
,,Chceš pokračovat v ložnici ?" zeptá se mezi polibky.
,,Mhmmhm," zaručím do jeho rtů a tak se spolu dostaneme postupně zpět do jeho postele a snažíme se co nejméně rozpojovat naše rty. Když spadneme do peřin, naše ruce pokračují v prozkoumávání těla toho druhého a já mu po chvíli zaháknu prsty za jeho triko a za spolupráce se z něj vyvlíkne. I jeho ruce zaputují pod mé triko, ale když ho začne stahovat, ozve se celou vilou hlasitý zvonek od dveří a my se od sebe leknutím odtáhneme. Vyměníme si nechápavé pohledy a můj zrak poté sjede k hodinám. 

,,Vždyť už je jedenáct," vydechnu překvapeně. Nevím, že mě od probuzení nenapadlo se podívat na hodiny. Spali jsme mnohem déle než jsme oba čekali. 
,,Ale stejně mají všichni dorazit až na půl dvanáctou," zamračí se a opět si mě chce přitáhnout do polibku, když se ozve zvonek znovu.
,,Asi někdo dorazil dřív," smutně se na něj pousměju načež zaskuhrá a ještě si ode  mě ukradne jeden polibek než tedy vyleze z postele a odběhne z ložnice míříc otevřít dveře. Já se vydám pomaleji za ním a už když slézám ze schodů, tak slyším velice známý hlas Liama, jak se s Niallem zdraví. Mám na sobě sice jen dlouhé triko, ve kterém jsem spala, ale nějak extra mě to netrápí, není zase tak krátké. 
,,Dorazil jsem o něco dřív, snad nevadí," ozve se hnědooký brunet, který právě dorazil.
,,No...." podrbe se Niall ve vlasech a já odhadnu, že je přesně ten správný se ozvat.
,,Ahoj Liame," usměju se na něj ze schodů, kde stojím tak, aby triko opravdu neodhalovalo nic víc než by mělo. On se podívá mým směrem a přijde mi jakoby mě rychle sjel pohledem než si odkašle.
,,Ahoj Ash," oplatí mi poté s úsměvem pozdrav.
,,Ashley bež se klidně obléct, já nám mezitím udělám něco k snídani," ozve se Niall, který už je skoro v kuchyni načež já přikývnu a vrátím se tedy po schodech zpět nahoru do ložnice, kde si z tašky vyndám oblečení a začnu se převlékat do oblečení co jsem si sem vzala. A to jsou obyčejné tmavě modré tepláky a k nim v soupravě sportovní podprsenka stejné barvy a také krátká lehká mikina. Také si ještě rozčešu vlasy, než si vezmu svůj mobil a vydám se za kluky do kuchyně. Překvapí mě když tu u linky objevím je oba. Liam akorát krájí zeleninu a Niall rozpaluje pánev. 
,,Mohu vám nějak pomoc pánové ?" zeptám se a tím na sebe upoutám pozornost, asi především Liama, protože ten ke mně zvedne pohled, na rozdíl od Nialla.
,,Ne, jen si sedni," mávne Niall rukou zatímco vyklepává vajíčka na pánev.
,,Nechat se obsluhovat takovýma dvouma fešákama ? To si nechám líbit," zasměju se a sednu si tedy na židli ke stolu. 
,,No s těma fešákama bych byl opatrnej. Všichni víme, že fešák jsem tu jenom já," zavtipkuje Liam přičemž se zasměju a Niall ho praští volnou rukou po hlavě. Jo s nimi se člověk opravdu nenudí. Za chvíli už sedíme všichni tři u stolu a společně snídáme. A poté už postupně přicházejí kluci i Claire a dáme se do plánovaného grilování. 

*****

,,Tady to máš,"  usměju se a podám Niallovi pivo přičemž mi poděkuje a vtiskne mi polibek načež se posadím zpět na své místo vedle něj a spokojeně se napiju svého pití, které jsem si také přinesla. Poté si opřu hlavu o Niallovo rameno a podívám se na Liama, který sedí naproti nám na židli a zrovna se něčem baví s Claire. Niall se naopak baví se Zaynem a Harry s Louisem momentálně obsluhují gril. Vůbec mi nevadí, že jsem chvíli jen potichu a naslouchám konverzaci ostatních. Liam jakoby vycítil můj pohled, se na mě otočí, a když se naše oči střetnou, jeho rty se roztáhnou do úsměvu a rychle na mě mrkne, než svou pozornost věnuje zpět Claire, já z něj však svůj pohled nějak nemohu odtrhnout a asi ani nemám potřebu.  Slíbil mi, že mě odveze domů. Jsem mu za to vděčná, přeci ušetřím za taxíka. A zároveň jsem nechtěla, aby se kvůli mně musel Niall omezovat a nemoci si dát pivo. Liam nemohl pít tak či tak, musí se sám nějak dopravit domů.  
,,Žejo Ashley ?" probudí mě z přemýšlení hlas Claire a já zvednu hlavu z Niallova ramene a podívám se na ní.
,,Co ?" zeptám se načež se všichni sborově zasmějí. 
,,Že by ses taky někdy chtěla podívat za kluky do studia když budou nahrávat," zopakuje mi svou otázku.
,,Jo to by bylo skvělý," přikývnu nadšeně. 
,,Tak to určitě někdy domluvíme, to nebude problém," ozve se mile Harry, který se s Louisem vrací od grilu s talířem plným dalšího jídla. Upřímně už ani nemůžu. Dáme se všichni tedy do jídla přičemž se zase začneme bavit všichni dohromady a i když to je občas v tak velké skupině těžké, tak nás není zase tolik, aby se to nedalo zvládnout. 

*****

,,Bylo to super, zase to někdy zopakujeme," usměju se při rozloučení na všechny přítomné a postupně se s nimi obejmu. Nakonec se vydám i k Niallovi, kterému jsme tu pomohli nejprve uklidit, aby na to nebyl sám. 
,,Měj se hezky, ozvu se," usměje se na mě a po mém přikývnutí si mě přitáhne za pas do polibku. Po chvíli se odtáhneme a já s Liamem nasedneme do jeho auta a vyjedeme odsud. 
,,Bože můj, jsem tak plná," vydechnu a pro potvrzení si pohladím přes své břicho. 
,,To já taky, " pokýve souhlasně hlavou Liam. 
,,Přecpáváte se takhle často ?" zajímám se s uchechtnutím, zatímco Liama pozoruji z profilu jak řídí a po mé otázce se lehce usměje.
,,Zas tak často ne, to bych musel taky chodit časteji běhat a cvičit abych si udržel svojí postavu,"
,,Jo běhat bych taky měla jít. Už se k tomu zase dokopávám asi dva týdný, stydím se," zakroutím nad sebou hlavou. 
,,Nemáš se za co stydět, chodíš do práce a chápu, že toho kolikrát máš dost a nechce se ti jít ještě běhat," věnuje mi rychlý povzbudivý úsměv, za který jsem velice ráda. 
,,Můžeme jít běhat spolu jestli chceš," navrhne hned poté přičemž já trochu překvapeně vykulím oči.
,,Vážně by ti to nevadilo ? Ale musím tě upozornit, že toho rozhodně neuběhnu tolik jako ty," ušklíbnu se. Snažím se cvičit a chodila jsem i běhat, ale jeho svalnatému tělu se rozhodně rovnat nemohu. Je jasné, že na sobě opravdu pracuje víc než dost. 
,,Tak nemusíme toho uběhnout bůhví kolik. Pro mě to alespoň bude trochu odpočinkovější běh. Rád půjdu s tebou," potvrdí, že mu to nevadí. 
,,Kdy máš čas ?" zeptá se hned na to.
,,No buď můžu zítra po práci. Třeba v šest, ale upřímně radši běhám dopoledne. Takže mám čas pozítří, v úterý. To mám v práci volno," zamyslím se nad svým rozvrhem. 
,,Dobře, tak v úterý. Ještě domluvíme čas," zastaví na semaforech a otočí se na mě, věnujíc mi jedno rychlé mrknutí.
,,Platí," usměju se na něj a chvíli na sebe koukáme než na semaforu přeskočí zelená a tak pokračujeme v jízdě ke mně domů. Cestou se ještě bavíme, vtipkujeme a smějeme se jak je to u nás zvykem. A když Liam zastaví před mým domem, vezmu si svou tašku a obejmutím se rozloučíme načež já jdu k sobě domů a on pokračuje cestou zase k němu. 

Čím jsem si zasloužila seznámení s tolika skvělými lidmi ?

Krásnou sobotu všem. Máte tu nový díl. Snad se vám líbí. Prosím o voltes a komenty. Niki ❤️

Q: Koukáte na hokej na olympiádě?
A: Mě osobně ten hokej vážně baví a dnešní zápas byl skvělej!