28. Together

156 23 1
                                    

,,Ashley probrali jsme vaše návrhy a odpovědi na naše otázky, abychom se rozhodli jestli vás přijmeme nebo ne. Jak jsi si mohla všimnout rozhodnutí nám netrvalo příliš dlouho a to je proto, že jsme se shodli jednohlasně. Takže mi dovolte...." na chvíli se odmlčím přičemž si ještě vyměním pohledy s jejími kolegy a já už snad ani víc napjatá být nemohu. 
,,Vám pogratulovat k přijetí do našeho týmu. Bude nám ctí pracovat s talentem jako jste vy,"  stoupne si a natáhne ke mně ruku. Překvapeně na ní koukám a nemůžu tomu ani uvěřit. 
,,T-to myslíte vážně ?" ptám se pro jistotu zatímco si stoupám. Danielle se zasměje. 
,,Samozřejmě. Ashley máte opravdu talent, ale nejen to. Máte jistou jiskru, kterou předáváte do svých nápadů jsem si jistá, že naše spolupráce bude obohacení pro obě strany, gratuluji," mile se usměje. 
,,Děkuju, velice si vážím téhle příležitosti," stisknu jí ruku a poté si podám ruku i s ostatními, zdá se teď už i mými kolegy, načež mi každý sdělí nějaká slova pochvaly. Poté tu ještě domlouváme nějaké věci a já jedu domů veselá jako jsem už dlouho nebyla. Možná se vám to bude zdát absurdní, koneckonců nebyla jsem bez práce tak dlouho, naštěstí, ale cítím, že tahle příležitost je to pravé co jsem potřebovala v životě. Sice jsem si nikdy nemyslela, že by mé návrhy byly špatné, nevěřila jsem zároveň ani v to, že by byly tak dobré, že bych se jimi opravdu mohla živit, že by je někdo mohl skutečně ocenit. Nechtěla jsem si dovolit v něco takového doufat, abych nebyla zklamaná. A teď se ta příležitost naskytla a já jsem odhodlaná jí chytit za pačesy a nepustit. 

*****

,,Ahoj," pozdravím Liama hned jakmile mi otevře dveře od svého bytu a aniž by stačil jakkoliv zareagovat, skočím mu kolem krku a políbím ho. On si mě hned vyzvedne do náruče a spolupracuje. 
,,Ahoj zlato, nevím čím jsem si to zasloužil, ale nestěžuji si," zasměje se když se po delší době odtáhneme a postaví mě zpět na zem. 
,,Mám skvělý novinky," poskočím radostně. Nedokážu své nadšení skrývat. 
,,Taky na ně čekám, tak pojď do kuchyně a můžeš mi to povědět," obejme mě kolem pasu, vtiskávajíc mi polibek do vlasů načež já si tedy zuji boty a míříme do kuchyně. 
,,Takže ?" otočí se zde na mě zvědavě a já nedokážu ubránit svému úsměvu.
,,Mám práci," vykřiknu nadšeně načež on se celý rozzáří. Očividně je vidět jakou z toho mám radost a tak se začne radovat semnou a zajímá ho každý detail. A tak mu vypravím vše od chvíle kdy mi Danielle dala vizitku v mé bývalé práci, přes to jak jsem na ní zapomněla a náhodně jí našla včera, až po mé dnešní přijetí. 
,,Jsem na tebe vážně hrdý Ash, jsem rád, že z toho máš radost a doufám, že budeš opravdu spokojená," zadívá se mi do očí a já vím, že to myslí ze srdce vážně. 
,,Ještě není důvod být pyšný, zatím jsem nic nedokázala," trošku stydlivě se usměju. 
,,Ale co to povídáš ? Tvůj talent ti zajistil práci, ve které ho můžeš denně využívat. To není nic," zakroutí hlavou načež já pokrčím rameny. 
,,Hlavně jsem ráda, že ti budu moc vrátit všechny peníze co ti dlužím za nájmy," připomenu mu taky jeho obrovskou laskavost, kterou pro mě udělal, ale to on hned zakroutí hlavou. 
,,Tak o to se teď vůbec nestarej. Hlavně si tu práci užívej, doufám, že to splní tvá očekávání a budeš opravdu šťastná, to je totiž to jediné co opravdu chci," usměje se na mě tak přesladce až mě to dojímá a zavrtám se do jeho náručí. 
,,Jsem nejšťastnější když jsem s tebou," šeptnu do jeho hrudi a až jako bych se zato trochu styděla. Nikdy jsem si nemyslela, že jsem schopná se tak hluboce....zamilovat. 
,,A já zase když jsem s tebou," šeptne nazpátek načež k němu zvednu svůj pohled a láskyplně spojíme naše rty v jedny. Konečně se vše vydává tím správným směrem. Tedy až na to, že o nás dvou vlastně zatím nikdo neví....Měla bych to říci alespoň Claire, koneckonců je to moje nejlepší kamarádka. 

Večer

,,No a co jinak ? Zase je to nějaká chvíle co jsme se spolu viděly a přijdeš mi trochu nervózní takže vyklop co mi chceš říct," zasměje se Claire a upije ze své skleničky. Je u mě na návštěvě a povídáme si zkrátka o všem možném. Však to znáte, holky. Teď jsem jí zrovna vyprávěla o mé nové práci a jak se nemůžu dočkat až tam nastoupím a začnu opravdu pracovat. 
,,No...znáš mě moc dobře. To, že jsem to ukončila s Niallem víš, o tom jsme si spolu psaly," promnu si zátylek načež ona přikývne. 
,,Jo, navíc i Zayn říkal, že z toho byl Niall trochu skleslý, ale předpokládám, že to pouze u této skutečnosti ani zdaleka nekončí co ?" drkne do mě loktem načež já zakroutím hlavou. 
,,To teda nekončí," nemůžu zabránit svému úsměvu, a tak si zkousnu ret snažíc se svůj zamilovaný úsměv nedat tolik najevo, ale jí nic neunikne a tak hned moc dobře ví. 
,,Ne počkej, neříkej mi, že se to vážně děje.....ty a Liam ? Chápu to dobře ?" celá se rozzáří nadšením a mě to opravdu těší. Vím, že v ní mám ohromnou podporu a vážím si toho. Jen jí někdy nechci zatěžovat svými věcmi. 
,,Jo jsme spolu," teď už opravdu nezabráním svému širokému úsměvu načež ona radostně zapiští a vrhne se mi kolem krku. Takže se tu spolu nějakou chvíli radujeme než se odtáhneme. 
,,Jak jsi to tak rychle uhodla ?" zasměju se. 
,,Kvůli komu jinému by ses tak usmívala ? Tenhle úsměv vždycky patřil jen Liamovi," mrkne na mě načež já zčervenám. 
,,No a jaký to je ? Předpokládám, že to držíte v tajnosti. Kvůli Niallovi ?" zasype mě hned otázkami. 
,,Jo, nechceme Niallovi nějak ubližovat, ale je to dokonalý. Já....jsem zamilovaná jako jsem ještě nikdy nebyla. Neznám ho už úplně krátce, ale jakoby mě city k němu pořádně dostihy až teď když jsem si je dovolila. Doufám, že nám to vydrží dlouho a že to bude pořád tak skvělý. Opravdu mi na něm záleží Claire," vysvětlím jí mé pocity načež ona chápavě přikývne. 
,,To ti přeju, je hezký tě vidět zase tak šťastnou. A i když mám Nialla ráda...očividně jste si nebyli souzení a mám radost z toho, že si s Liamem tak spokojená," pohladí mě po rameni ve znaku podpory a to je přesně to co teď potřebuji.

O dva týdny později

,,Nechoď ještě," zaškemrá Liam zastrkávajíc mi pramínek vlasů za ucho, když spolu ráno ležíme v posteli. Já už jsem tedy připravená jít do práce nějakou chvíli, ale ještě jsem nevyrazila. Radši ležím s ním, zavrtaná v jeho objetí. 
,,Musím do práce," zasměju se, zvedajíc k němu svůj pohled. 
,,Nemusíš. Nikam nechoď, klidně pro tebe celou tu společnost koupím jen abys nikam nemusela," zakroutí hlavou s naprosto vážným výrazem načež já se rozesměju na celou jeho velkou ložnici. 
,,To přeci nejde, navíc mě ta práce baví a ty to víš," namítnu.
,,Já vím, jen nechci abys odcházela," vydechne načež mi vtiskne polibek na čelo. 
,,Uvidíme se odpoledne nezapomeň," mrknu na něj. 
,,To sice jo, ale budou kolem kluci takže stejně budeme muset dělat jakože nic a nejsem si jistý, že to zvládnu," zamračí se a já chápu jeho pocity. Jdeme dnes s Claire na koncert kluků a bude to poprvé co se s Niallem uvidím od našeho rozhovoru. I když věřím, že to bude v pohodě, protože jsme si trochu psali během těch dvou týdnů, tak pořád ve mně jistá nervozita je. Hlavně aby nepoznali, že je něco mezi mnou a Liamem. 
,,Budeme muset, je ještě moc brzy, ale vždycky si můžeme najít nějaký kout kde nikdo nebude a věnovat se na chvíli jen sobě," ušklíbnu se na něj načež i jeho výraz se ze smutného změní spíš v lišacký úšklebek. 
,,Takže na tajňačku říkáš jo ? No musím přiznat, že to má něco do sebe," jeho ruka sjede z mých zad až na můj zadek, který lehce zmáčkne zatímco mě začne líbat. Chvíli spolupracuji, ale když už to začíná vypadat tak, že bych tu práci opravdu už nestihla, tak se od něj odtáhnu a rychle se smíchem vyskočím z postele. 
,,Tak si to užij v práci a nemysli moc na mě ať něco v tý práci taky uděláš," zasměje se zatímco mě pozoruje jak si upravuji svou kostičkovanou a barevnou sukni. 
,,Budu se snažit," i já se zasměju, přehazujíc si tašku přes rameno. 
,,Tak pa, vidíme se na koncertě," mávnu na něj nechávajíc ho v jeho ložnici. 
,,Už se těším zlato," zavolá ještě zamnou načež já si v předsíni nazuji boty a opustím jeho byt, ve kterém jsem za ty dva týdnu už skoro jako doma. Trávíme spolu tolik času kolik jen jde. Někdy jsme u mě, někdy u něj, ale většinou spíš tady. Kdyby u mě příliš často parkovalo jeho auto, mohlo by to vzbudit nějaké podezření kdyby si toho někdy náhodou někdo všiml. Ty dva týdny byly každopádně nádherné. Doufám, že to tak bude už jen pokračovat. Hlavně na ten dnešní koncert jsem opravdu zvědavá. 

Tam si budeme muset dávat dvakrát takový pozor...

Hezký začátek nového týdne přeji. Prosím o voltes a komentáře. NIKI🤍

Q: Byl tu včera někdo na koncertě Only the poets ?😍

Sleduj mě:
Wattpad: NikCik
Instagram: nikolacikanova
TikTok: nikcik7

Double Trouble (1D)Where stories live. Discover now