11. Kapitola - První polibek

16 1 0
                                    

Z pohledu Grahama...

V celé Anglii se nemluvilo o ničem jiném a to mě neskutečně štvalo.

Derby padlo a Scathlock je mrtev.

Tak přesně tato dvě slova se poslední dny skloňovala snad na všechny možné způsoby.

Smrt hraběte pro nás představovala dost podstatnou komplikaci.

Za prvé byl dobrý vojevůdce, i když to po tom posledním debaklu tak nevypadalo.

A také to znamenalo, že teď po jeho smrti je Derby v rukou nepřátel.

I když jsme se pokusili hrad získat zpátky, příliš to nedopadlo.

Tudíž už to pro nás nebylo bezpečné území a tak jsme museli své schůzky přesunout na sever do Yorku, kde teď regent sídlil pod Longchampsovou ochranou.

Poslední týdny jsem byl nucen se stále vracet k našemu rozhovoru, který jsme vedli před jeho smrtí.

...Protože je klidně možné, že jim někdo podává informace. A teď bych to zrovna netipoval na jednoho vypaseného mnicha..."

Tak přesně tato konkrétní slova se mi honila hlavou více, než mi bylo osobně milé.

A ač nerad, čím více jsem nad tím uvažoval, tím spíše jsem docházel k názoru, že by mohl mít pravdu.

V takovém případě šel totiž opravdu tlustý kněz vyloučit. I když byl nečí špeh, o tom jsem ani v nejmenším nepochyboval, k některým těm informacím prostě neměl šanci se dostat.

A pokud jsem vyloučil jeho...zbývala otázka: Kdo?

Kdo by měl vlastně příležitost a především styky, aby mu to mohlo procházet?

Nebyl jsem naivní a dobře jsem si uvědomoval, že veřejné mínění je na straně vzbouřenců.

Kdyby se nebáli, už dávno by začali oslavovat.

Hm...

Z vlastních myšlenek mě na okamžik vytrhl líbezný tón harfy, který se rozléhal pokojem.

S pocitem skutečného uspokojení jsem stočil svůj zrak k mladé dívce, která hrála na harfu. O kousek dál seděla postarší žena, a svým ostřížím zrakem dotyčnou sledovala.

Nebylo toho moc, na co jsem mohl být pyšný, ale na ni skutečně ano.

Nebylo toho moc, na co jsem mohl být pyšný, ale na ni skutečně ano

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.

Catherine Zeta Jones jako Eleanora I. z Blois též z Boulogne - šestnáctiletá dcera Marie a šerifa z Nottinghamu; jediná dědička své matky hraběnky z Boulogne.

Tmavé černé vlasy jí splývaly na záda, jindy hnedě oči teď měla přivřené jak moc se soustředila, aby neudělala sebemenší chybu.

Eleanora, dcera hraběnky z Boulogne, byla jedinou dědičkou poměrně zajímavého majetku a to se mi mohlo v budoucnu dost hodit.

Pod křídly jezevce (DOKONČENO)Kde žijí příběhy. Začni objevovat