Kapitola 49. Promiň, brácho...

195 15 4
                                    

Další den bylo v Londýně poněkud netradiční počasí. Svítilo slunko a ani vítr tolik nefučel. Bylo příjemné počasí na to, že se teprve blížil březen.

,,Až projdeme Hyde Parkem bude na nás čekat procházka Green Parkem až k Buckinghanskému paláci. Odtamtud uvidíte dokonce Big Ben a když budete chtít, budeme moct jít blíž, abyste se mohli jít vyfotit, ale pak hned půjdeme dál..."

,,Kousek od Hyde Parku je i Primark," díval se Chris do mapy, kterou držel za cípy v rukou. ,,Nemůžeme se stavit i tam?"

,,Achjo," obrátila Amy oči v sloup. ,,Ty seš strašnej turista."

,,No promiň," nakrkl se. ,,Když už jsem v Londýně, tak se snad podívám všude ne? A co jsem slyšel, v Primarku mají skvělý ceny. Třeba tam seženu nový tepláky..." dál se díval do mapy, zatímco procházeli Hyde Parkem.

Celine se dívala kolem sebe a pořád ještě se snažila zpracovat, že byla doopravdy v Londýně. Jako malá snila o tom se do téhle země podívat, kdo by také ne, že? Je to romantická země a všichni touží po tom procházet se kolem Buckinghanského paláce a podívat se na Tower Bridge.

Měla na své mapce zakroužkované nějaká místa, kam se chtěla podívat. Slečna Adamsová jim slíbila den, kdy si každý z nich bude moct dělat co bude chtít a bude se moct procházet po Londýně, a to Celine nemínila promarnit.

,,Hele," drcla do ní loktem najednou Amy a Celine proto zvedla oči od mapky. ,,Dneska seš nějaká zamlklá, je všecko fakt v pohodě?"

Celine vynutila na své tváři úsměv. ,,Jsem přece v Londýně, i kdyby z nebe padaly trakaře, nic by mi radost nezkazilo."

Na chvilku se Amy odmlčela. Dívala se před sebe na cestu a Celine si prohlížela krásu Hyde Parku a lidi, kteří kolem běhali nebo se procházeli s úsměvy na tváři. ,,Ani ta dnešní hlasovka?" vypadlo najednou z dívky vedle Celine. Zbytek dramatického kroužku šel poslušně před nimi, a tak měly alespoň soukromí a nikdo je neposlouchal. V čele toho všeho šla slečna Adamsová, na které bylo poznat, že se nevyspala dobře. Vypadala totiž, jako kdyby spolkla kyselý citron.

,,Jo, tohle." podrbala se Celine na zátylku. Cítila, jak se jí stáhl žaludek. ,,Řekla jsem si, že to budu řešit až se vrátím domů do Ameriky. Teď jsem v Londýně, měla bych si užívat." blýskla zoubky, ale její úsměv nebyl upřímný a Amy to moc dobře věděla.

,,A budeš mu na to psát něco zpátky? Není to od něj přece fér, že se takhle zlije a zkazí ti tvůj výlet. Sám jet nemohl, ale zajistil si, že tu s tebou bude celou tu dobu." řekla naštvaně.

,,Ale vůbec ne," kroutila bruneta hlavou. ,,Přehnal to. A pokud si myslí, že si tím zajistil mojí pozornost, pak se plete. Je to s ním takhle pořád dokola a já se nad tím nebudu čertit. Ať jde do háje."

,,Pane jo," zahvízdala Amy, ,,takhle krutá... Fakt to s tebou ale ani trochu nepohlo?"

Celine si vzpomněla na chvíli, kdy si tu hlasovou zprávu pouštěla nahlas. Samozřejmě, že ji mrzela. Řekl tam o Celine dost nehezké věci a nakonec to ukončil tím, že litoval, že miloval někoho jako byla Celine. Koho by tohle neranilo?

,,Víš, Jeon lituje toho, že mě kdy miloval a já v tom případě nebudu litovat toho, že jsem ztratila někoho takovýho, kdo tohle dokáže říct. Pokud chce někoho, kdo s ním skočí do postele jenom si pískne, pak ať si napíše Bethany. Ta vypadala, že by jí to nevadilo."

Amy zůstala pár vteřin stát na místě. Slyšela už Celine na Jungkooka nadávat, ale tohle bylo přesto něco trochu jiného. Nakonec přeci jen usoudila, že jí do toho nic není a šla za Celine.

Still Waitin'Kde žijí příběhy. Začni objevovat