Dvanáct střípků zázraku

9 - Vzpomínám si (na vás) (Hela a Thor a Loki)

„Okamžitě mi to vrať!"

„Ne, teď už je to moje!"

Jejich žhavá diskuze byla uťata, když odnikud vystřelila bledá ruka a předmět, o nějž se přetahovali, vytrhla princům z držení. „Ne." Povytáhla koutek úst, jakmile se na ni oba chlapci podívali, oči široké jako pláty štítů. „Už je to moje."

„Helo!"

„To není fér! Víš, jak dlouho mi trvalo se k tomu dostat?!"

„Nedostal ses k tomu, Loki, prostě jsi to ukradl."

„To je totéž, Thore!"

„Chlapci, chovejte se jako princové," napomenula je Hela jemně. „A vyřešte si to soubojem."

Thor si trucovitě překřížil ruce na hrudi. „Jenže Loki by podváděl, používal by magii."

Hela zavrtěla hlavou. „V boji není podvodu, bratříčku. Ty třímáš meče a ostří, zatímco Loki magii. Je to zbraň stejně jako ta tvá." Na chvíli se odmlčela. „A to, čemu říkáš podvádění, ti jednou může zachránit život." Až teď se pořádně zadívala na předmět, který svým bratrům uzmula. Povytáhla obočí. „Vážně? Hádáte se o brož einherjů?"

„Protože rodiče říkali, že s tebou můžeme bojovat, až budeme mít nějakou hodnost," vysvětlil Thor. „Takže jsme s Lokim vymysleli plán, jak nějakou získat."

„Jenže se nám podařilo sehnat jenom jednu," dodal nejmladší ze sourozenců. „A Thor řekl, že jakožto starší má větší právo táhnout do bitvy s tebou." Loupl očima po Thorovi, dávaje tím jasně najevo, jak moc s jeho názorem nesouhlasí.

Vrtíc hlavou, Hela vyhodila brož do vzduchu. Po ní následovala jako břitva ostrá dýka, jež proťala kov jako by byl z papíru, a roztříštila brož na malinké kousíčky.

Oba bratři naštvaně vykřikli, ale jejich protest se plynule změnil v táhlý, útrpný sten. Hela věděla, že právě účinně zmařila hodiny, ne-li dny pečlivých příprav plánování i následné akce, a přestože jedna její část toužila ty smutné výrazy okamžitě smazat z jejich tváří, druhá ji snadno přesvědčila, že udělala dobře. „Ani jeden z vás se mnou do bitvy nepotáhne."

Vyznělo to drsněji, než by chtěla. Konečky prstů jí zacukaly, ale oni nedali jakkoli najevo, že by jim její náhlá ráznost vadila. „Proč ne?" vyzvídali pouze. „Chceme s tebou trávit víc času, Helo. Jsi naše sestra, ale poslední dobou tě sotva vídáme."