Fate (Larry, Ziam)

1

Pondělí jako každé jiné. Teda alespoň to jsem si myslel než jsem přišel do školy. Hned za hlavními dveřmi postával Zayn, opřený o skříňku, vedle něj stála nějaká brunetka, která se s ním pravděpodobně snažila flirtovat. To těm holkám ještě nedošlo, že je to marný. Vždyť odmítne každou, kterou potká.

,,Ahoj Zaynie, tak kolik už jich je," houkl jsme na něj pobaveně. To upoutalo jeho pozornost, ale když si všiml, že jsme to já se smíchem mi odpověděl.

,,Já ani nevím, tenhle měsíc myslím teprve pátá," zamyslel se, což brunetku vedle něho naštvalo a odkráčela pryč. Co jako cekala? Že se zrovna kvůli ní něco změní?

,,Jdeš na hodinu?" změnil téma Zayn. Jen jsem mu souhlasně přikývl.

,,Ale prvně si skočím do skříňky pro věci, uvidíme se ve třídě," zavolal jsem už na odchodu a pozadu se rozběhl směrem, kde se asi tak moje skříňka nachází. Cestou jsem samozřejmě nezapomněl udělat jednu ze svých legendárních otoček, ale moc jsme to nevybral, takže mi podjela noha a já se začal válel po zemi.

,,Pako!" uslyšel jsem za sebou ještě Zayna, který ze smíchem zmizel ve třídě. Rychle jsem se sebral a pokračoval dál. Se všemi se zdravil, házel různý vtípky a celkově se předváděl, takže se ostatní náramně bavili.

Jak jsme říkal, lidi mě prostě zbožňují.

,,Ale pane učiteli, já mám tu rovnici vypočítanou dobře, nemůžu mít za to body dolů," uslyšel jsem jak se za rohem někdo hádá s učitelem, což nemohl být nikdo jiný než Liam.

,,To sice ano, ale kompletně vám chybí postup, navíc způsob, kterým to počítáte není na středoškolské úrovni," odporoval mu učitel.

,,Ale-" Liam chtěl nejspíš pokračovat v hádce, ale já se rozhodl zasáhnout.

,,Li, zrovna jsem tě hledal. Víš, potřeboval bych vysvětlit tu fyziku, vůbec to nechápu," udělal jsem na něj psí oči.

,,Nialle, neumíš lhát, ale fajn přestanu se hádat," s povzdechem se vydal ke mně a učitel za ním si úlevně oddechl. Možná bych si za to měl nechat od nich platit. Prokazuju jim dost velkou laskavost.

,,Něco nového?" už s větším zájmem se ke mně Liam přiblížil.

,,Ani ne. Jen jsem potkal Zayna, jak zase láme někomu srdce, takže vlastně nic nového. Všechno při starým," pokrčil jsem rameny.

,,Jo. Viděl jsem. To už je pátá tenhle měsíc," pousmál se Liam.

,,Jak to víš? Zayn ti to říkal," překvapeně jsem na něj díval.

,,Já mám přehled o všem pamatuješ. Chytřejší než učitelé, pozornější než studenti. Nic mi neunikne," s těmi slovy zmizel v davu lidí, který se s blížícím se zvoněním čím dál tím víc rozrůstal. Chtěl jsem pokračovat v cestě, ale to by do mně nesměl někdo vrazit.

,,Au, to už je dneska po druhý," zakňučel jsem, když jsem se znovu rozplácl na podlaze.

,,Tvoje chyba. Máš dávat pozor," posmíval se mi hlas nade mnou.

,,Louis! Tak kdo to schytal tentokrát?" neohrabaně jsem se začal zvedat ze země. Louis má problémy zvládat vztek, kvůli něčemu z dětství. Co já vím, v tu dobu jsem ho ještě neznal.

,,Proč si hned myslíš, že to někdo schytal," zeptal se nevinně.

,,Jestli jsi zase něco udělal Harrymu, tak přísahám, že tě vykastruju," zavrčel jsem na něj. Vím, že si to můžu dovolit, neublíží mi, protože ho nevyhodili jen díky mně. Sice se mi nelíbí, že ostatním ubližuje, ale vím, že to ve skutečnosti dělat nechce. Jednou ho donutím s tím přestat, je to složitý proces, ale nebojte se, pracuju na tom.