Too Fast | Barry Allen

Chapter Fifteen.

- Vypadá to, že kromě modřin na tváři nemáš žádné vážnější zranění. - zamumlala Caitlin a při tom se dívala na mé výsledky - Máš pár modřin na břiše a to je celé.  Nemáš žádné vnitřní zranění.  - usmál se na mě - Včera jsi měla hodně štěstí, mohlo to skončit dost tragicky... - peskovala mě.

- Nic mi není. - usmála jsem se, abych ji uklidnila -  Hodně jsem se toho od Olivera naučila, takže vím co dělat.  Nemusíš mít strach. - podívala jsem se na Cisca, Harryho a Barryho. Když jsem, ale viděla jejich obličeje, tak jsem pokračovala. - Mluvím vážně. Věděla jsem do čeho jsem se zapletla.  - cítila jsem, že překonat je nebude tak lehké.

- Jestli jde o mě, tak se mi představa nové hrdinky ve městě líbí. - věděla jsem, že se dohodnu s Harrym Wellsem, je to člověk s představivostí stejně jako já. To jsem ale skromná co...

Barry si povzdechl a udělal krok směrem ke mně.

- Neříkám, že ne, ale bojím se, aby se ti něco nestalo... - Říkala jsem už, jak je sladký a milý? Proč si ho Iris nevšímá? Je hloupá nebo co? Vybrala si nějakého divného policistu místo Flashe...

- Na mé zemi, je takové pořekadlo. - zamračila jsem se a soustředila plnou pozornost na Wellsa.

- Tvoji země? - skočila jsem mu do řeči. Viděla jsem zmatení v jeho očích. Rozhlédl se po svých společnicích.

- Nikdo jí ještě neřekl, že jsem ze země dvě, že? - Barry pokýval hlavou.

- Dneska jsem ji to chtěl říct. - zamumlal Barry - Ale, když už si mě předběhl. - povzdechl si a podíval se na mě - Harry Wells není ten, kdo zprovoznil to zařízení, které mě zasáhlo. - co se tu dějě...

- Omluvám se, ale cože? - odkašlala jsem si a vstala ze židle - Jak jako, že to neni "on"? - zdivila jsem se.

- Ve skutečnosti to Eobard Thawne zapnul ten stroj, ale převzal tělo Harryho Wellsa z naší země. Tohle - ukázal rukou na muže - Je Harry Wells ze země dvě. - pomalu jsem pokývala hlavou. Země dvě?

- Rád tě poznávám. - zamumlal Harry a zvedl ruku na pozdrav.  Pokývala jsem hlavou a snažila se usmát.

- Země dvě? - zopakovala jsem, abych se ujistila, že jsem slyšela správně - Takže kolik je vlastně zemí? - vyjekla jsem a málem upadla na zem.

- No jakoby to se nedá posoudit. - zamumlal Cisco. Zamračila jsem se a podívala se na něho. - Z technického hlediska je vesmír nekonečně velký, takže jich klidně může být.... tisíce. - ze široka se usmál. Dobře, to co je fascinuje, tak to mě trošku děsí.

Znovu jsem si sedla na židli, abych vstřebala nové informace. To je nějaký vtip. Doufám, že je tady někde skrytá kamera nebo něco. Mluvím s člověkem, který je z jiné země než já.

Zvedla jsem hlavu a všimla si, že všechny pohledy jsou upřené na mě. No jistě, určitě se obávají mé reakce. Odkašlala jsem si.

- Můj bratr o tom ví? - zeptala jsem se. Jestli o tom věděl a neřekl mi něco takového, tak to semnou bude mít ještě velký problém.

- Trochu méně než my ale něco málo ví. - zamumlala Caitlin - To je celkem nová věc a sami se to snažíme nějak pochopit. - vysvětlila mi.

- Jestli chceš tak s nim můžeš samozřejmě mluvit. - skočil do toho Barry - Je to tvůj bratr, takže rozumíme, že k němu chceš být upřímná.

- Zatím to potřebuju sama nějak vstřebat. - zašeptala jsem.

Když k tomu navíc ještě dodáme to, co jsem se za poslední dva dny dozvěděla.

Existuje více než jen jedna země.

Barry Allen je Flash.

Harrison Wells je Harry Wells ze země dvě.

Vyčerpala jsem limit divných faktů na nejbližší rok.  Přece to všechno je tak nepravděpodobné. Můj bratr je Arrow a kamarád Flash...

Je ti dobře? - z přemýšlení mě vytrhl hlas Caitlin - Možná bych měla zopakovat nějaké ty testy? - navrhla mi. Vstala jsem a zakývala hlavou.

- Ne, ne. Cítím se dobře, jen prostě to všechno je tak strašně...

- Fascinující. - Cisco mi skočil do řeči. Zakývala jsem hlavou.

- Divné. - dokončila jsem a jemu klesly ramena - Nepochopte mě zle, těch informací je prostě až moc na tak krátký čas. - vysvětlila jsem - Nikdy jsem si nemyslela, že když se přestěhuju do Cental City, tak se dozvím tolik věcí, které pro mě včera byly ještě fikcí. - zamumlala jsem.

Stála jsem uprostřed nich a nevěděla jsem co říct. A! Já ani nevěděla co si mám myslet.

- Nezlobte se, ale musím jít na vzduch. - zamumlala jsem a vyšla jsem ven. Opravdu jsem potřebovala chvilku, abych to všechno promyslela. Vyšla jsem z laboratoře a šla rovnou před sebe. Vytáhla jsem telefon, protože jsem si připomněla, že jsem měla napsat Oliverovi, jak dopadly výsledky.

Do Ollie:

Všechny výsledky jsou v pořádku. Nemusíš se bát.😛

Na odpověď jsem nemusela čekat dlouho. Odepsal během pár vteřin.

Od Ollie:

Ještě že tak! Kdyby se něco stalo, dej mi vědět.

Usmála jsem se pod nosem. Můj bratr dokáže být k lidem opravdu krutý, ale pro mě byl vždy podporou. Proto těch 5 let bez něho, kdy ztroskotal na ostrově byly příšerné... Sama ani nevím, jak jsem bez něj tak dlouho vydržela.

Ucítila jsem, jak se zvedl vítr a poté jsem uviděla Barryho přede mnou.  S tou jeho rychlostí se má až moc dobře...

- Myslel jsem, že by si třeba potřebovala společnost. - usmál se lehce a naklonil hlavu na pravou stranu.

- Možná potřebuju. - zamumlala jsem a objala se kolem ramen.

*** 

Snad se kapitola líbila a pokud vše vyjde, tak zítra bude znovu nová kapitola, ať vám vynahradím tu moji dlouhou pauzu.

 xoxo Sanny♥