Poison (FF SB)

27# Polibky

Sirius

S úsměvem jsem jí vedl za ruku a šli jsme spolu k ní. Ani jsme moc nemluvili, i když jsme si měli tolik, co říct, tak jsem nechtěl mluvit. Chtěl jsem jí jen držet v náručí a nic neřešit. Nemluvil, jen si užívat přítomnost toho druhého, ale Amy mi to mezi dveřmi překazila.

"Děkuji za odnesení tašek," usmála se na mě a stoupla si přede dveře, které zrovna odemkla. Byl jsem trošku překvapený. Chtěl jsem vidět jak bydlí. No, spíš jsem chtěl být s ní a pak jí nějak přesvědčit, aby bydlela se mnou.

"Nepozveš mě dál?" zeptal jsem se a povytáhl obočí. Nechtěl jsem pustit tašky, které se zrovna snažila převzít. 

"Kávu už jsme měli," prohlásila.

"Tak čaj," usmál jsem se na ní. "Najednou mi začala být hrozná zima, přece bys mě nenechala zmrznout," mrkl jsem na ní a zatvářil se jako by mi byla zima.

Jen protočila očima. "Víš, že klidně nechala."

"Ale," usmál jsem se na ni svůdně. "Já vím, že nenechala," pokračoval jsem a pomalu se k ní nakláněl, abych ji políbil na rty. Ve chvíli, kdy se naše rty setkali jsem ji zvedl a odnesl dovnitř.

"Víš, že jsi vtěrka," zasmála se mi do úst, ale já ji ignoroval a líbil ji dál. Opatrně jsem položil na zem tašky a začal z ní svlékat kabát. Zmocnila se mě touha. Líbal jsem ji tak, jako by mohla uhasit žízeň, kterou jsem měl od té doby, co jsem ji neviděl.

"Že jsem si to mohl myslet," ozvalo se ode dveří. Jo, možná jsem je zapomněl zavřít. Ale bylo dobré, že jsem jí zatím nestačil sundat ten kabát.

"Čau, Reme," usmál jsem se. "Dáš si čaj?" pokračoval jsem a s tím, že jsem si sundal boty a kabát jsem šel dál do bytu s úmyslem najít kuchyň. 

Ne, vůbec jsem se nechoval jako by mi to tam patřilo.