Láska během obléhání aneb Unesl jsem Molly, pánové!

Molly a váleček na nudle aneb Dolores na scéně

Základem každého dobrého dne v Bradavicích je pořádný skandál. Nejde tu o snídani nebo o něco podobného. Jde tu o prachobyčejný skandál. Chvíle, kdy se jeden člověk zcela zmítá v problémech a ti ostatní se mu smějí. 

O tento důležitý kousíček dne se obvykle starala Rita. Zajišťovala dostatek nevěr, údajných párů a pak také ty větší věci. Jenže dnes se ani nemusela snažit. A kromě toho, dnes se ani příliš nesnažila. Zdálo se, že na svoji kariéru spisovatelky trochu rezignovala. Pro většinu lidí je to dobře, pro Ritu už asi ne tolik.

K podivu snad všech ve Velké síni se celé pozdvižení ani kousíčkem události netýkalo Rity. Možná vyšla ze cviku, říkal si někdo. Jiný zase tvrdil, že je to ticho před bouří. Nic nemohlo ale vypadat lépe, kdyby se do toho angažovala.

Celá situace vlastně začala nevinně u snídaně. Sovy si přilétaly a zase odlétaly, zatímco jejich majitelé se cpali vajíčky se slaninou nebo něčím podobným. U nebelvírského stolu to vypadalo jako každé ráno. Až do chvíle, kdy se nad Molly snesla sova s podivným dopisem.

Sova ji nezapomněla při odletu klovnout do prstu. Zanechala jí tu však dopis, který by po neotevření začal doutnat a následně by vybuchl. Molly totiž dostala huláka, snad tu nejodpornější věc v celých dějinách Bradavic nebo i kouzelníků obecně.

"Od koho to je?" vyzvídala Dorcas. Molly protočila oči. Dorcas to po ránu skutečně nepálilo. 

"Od koho asi. Komu myslíš, že moje svatba leží v žaludku snad víc než Gideonovi?" napovídala jí. V tu chvíli se ale hulák roztrhl a odhalil tak svůj obsah, který začal mluvit.

"Molly Prewettová, jak si to jako představuješ?" začal ječet na celou Velkou síň. I Molly při křiku své matky nadskočila. Takhle příšerný hlas snad neměla, ne? Aspoň, co si Molly pamatovala, šlo o poměrně milou ženu. Pokud tedy nešlo o Weasleyovy. A o Molly, která si právě jednoho z nich chce vzít.

Hulák ještě nějakou dobu křičel. Molly předstírala, že ho nevidí ani neslyší. Bez zájmu nabodávala kousky vajíček, ale zkušenému pozorovateli mohlo dojít, že to dělá poněkud prudčeji, než bylo nutné. Dopis stále ječel vedle ní. Celá Velká síň čekala, jak to dopadne.

Nikdo však neočekával reakci, které se dostalo od Molly. Dívka seděla a nevnímala, když najednou vyskočila, popadla dopis a prostě ho potopila do poháru s dýňovou šťávou. Bylo slyšet, jak se hulák snaží vyprostit, snad Molly i kousnul, ale dívka se nedala, dokud dopis skutečně nerozmočila na úplnou kaši.

Všichni na ni vyjeveně zírali. Molly vytáhla ruku z poháru, oklepala ji a následně kouzlem usušila. Pak vyprázdnila pohár mávnutím hůlky a usedla opět ke snídani. 

Dorcas k ní jen šeptala. "Co jsi to udělala?"

"Jen to, co bylo nutné. Nikdo nebude Arthura urážet takovými slovy," pousmála se a pohlédla na Nathaniela, který byl Arthurův nejlepší kamarád. Nathaniel na ni kývl a zamával dopisem, který vypadal stejně jako hulák pro Molly. "Ach, Arthur také jeden dostal," usmála se nevesele dívka.

"Jak se to tvoji rodiče dozvěděli?" zeptala se znenadání Dorcas. Molly pokrčila rameny. 

"Koho to zajímá?" ušklíbla se. Měla z toho všeho moc špatný pocit. Jako by jí to i vadilo, že jí rodiče poslali něco takového. Vždyť měli přece dobré vztahy.

"Ale mě to zajímá. A já už odpověď našla," ušklíbla se Dorcas a vstala. Molly ji sledovala, jak se blíží k jejímu bratrovi Gideonovi. Tohle mohlo být ještě zajímavé. 

"Gideone Prewette, jak jsi mohl?" rozječela se najednou dívka, až Molly úlekem upustila vidličku. A jak se tak zdálo, nebyla sama. "Ty jsi ještě horší, než jsem si myslela. Copak jsi mohl prostě poslat dopis? Jsi tak arogantní!" křičela na něj.