Láska během obléhání aneb Unesl jsem Molly, pánové!

Oběžník aneb Jak mohla mít Rita pravdu

Molly Prewettová, budoucí Weasleyová procházela ztemnělým hradem do nebelvírské věže. Společně s Arthurem přišla do ředitelny, ale odcházela jen ona sama. Brumbál se totiž rozhodl, že Arthur potřebuje být povzbuzen a nechal si ho tam. Molly tak musela jít do jámy lvové sama. A to přímo doslova.

"Odvaha navždy," řekla Molly heslo Buclaté dámě a doufala, že dnes si tato dáma nebude chtít povídat. Což o to, Molly by si i jindy ráda popovídala, ale věděla, o čem by se mluvilo dneska. A na to skutečně neměla náladu. Měla hroznou radost a potřebovala se svěřit Dorcas. Na ruce se jí totiž leskl prstýnek. No řekněte, která holka by jí teď nezáviděla, když je Molly teprve v šestém ročníku a už si našla lásku na celý život?

"A hleďme, to jsi ty," pookřála okamžitě Buclatá dáma, načež si Molly slabě povzdechla. Sakra. Teď se dovnitř nedostane už nějakou dobu. 

"Ano, jsem to já," přikývla rezignovaně Molly. Buclatá dáma se naklonila, jak nejlépe jí to dvojrozměrný obraz dovolil. Bylo jisté, že kdyby mohla přepadnout dopředu, už dávno by se plazila chodbami jen kvůli drbům.

"Před chvílí sem jeden mladší student nesl jakýsi oběžník od Ritušky," zacvrlikala Buclatá dáma, která měla s hlavní novinářkou bradavického hradu až příliš dobrý vztah. 

"No to budou zase blbosti," zasmála se Molly vesele, aby předstírala, že se necítí tak špatně. Což o to, měla skutečnou radost, ale nedokázala se zbavit pocitu, že to bude mít ještě složité.

"Ale drahoušku, Rituška je skutečně nadaná v tom svém psaní. Violetta mi dnes říkala, že se něco strhlo u přístěnku. Ritušce ten oběžník dnes trval příliš dlouho, nevíš, co se děje?" vyptávala se Buclatá dáma. Molly se lehce zasmála.

"Ale ano, profesor Brumbál jí sebral její rychlobrk," zasmála se Molly nad svojí zkráceninou. 

"Ach ano, Rituška se s ním hodně nadřela. Jednou mi říkala, že to ještě zdaleka není hotový. A jakže jsi tomu říkala? Rychlobrk?" zajímala se Buclatá dáma.

Molly se znovu zasmála. "Spíše Brk podvodu, ale ano, Rita mu říká Rychlobrk." 

Buclatá dáma se zamyslela. "Nebylo by lepší Bleskobrk?" zeptala s nadějí. Molly pokrčila rameny. 

"To se budete muset zeptat jí," ušklíbla se Molly.

"A je to pravda? Skutečně chystáš svatbu s mladým Wealseym?" ptala se zvědavě Buclatá dáma. Dokonce jí ani nepověděla tolik zbytečných informací, které ke každé otázce připojovala. Molly se vševědoucně usmála. Když už skandál, tak pořádný! Stejně to všechno vyjde najevo. Tak proč ne po jejím?

Spiklenecky se naklonila k obrazu a pousmála se. "Copak nevěříte Ritušce?" zapředla zrzka a zamávala ve vzduchu prstýnkem. Proč jednou neudělat Ritu pravdomluvnou? A Molly už v hlavě viděla svůj plán. Když už se jí Rita tak připletla do cesty, mohla na tom trhnout i něco pro sebe. Molly se usmála. Bude bojovat za lásku. Za sebe a Arthura. 

Aspoň tohle věděla, než vešla do společenské místnosti Nebelvíru.

Molly udělala první krok útulným místem, které jí bylo po šest let domovem. Všechny oči se odtrhly od pergamenů. Studenti stáli nebo posedávali v různých skupinkách, které si vyměňovali právě tyto pergameny a společně je četli. Oběžníků tu mohlo být kolem deseti kusů, proto s nimi studenti nakládali opatrně.

Jakmile si uvědomili, že zírají přímo na Molly, spustil se šepot mezi mladšími ročníky a ty starší si ji prohlížely podivnými pohledy. Molly zcela automaticky zrudla. To už k ní ale přiskočila její nejlepší kamarádka Dorcas Meadowesová.