My Dear Draco....

9¾

Londýn..pro jiné okouzlující město pro mě jen přítěž, kde musím strávit zbytek svého studijního života.

Cestou na nástupiště mě matka několikrát uhladila šaty, políbila na čelo a vyslala vstříc zdi. Ano, byla jsem jediná která neměla rodiče stojící a mávající u vlaku. Nelitujte mě to já sama matce řekla ať nechodí, byl by to jen další z důvodů proč bych nechtěla vyjet tím vlakem. Vidět moji mamku jak brečí a mává by mi drásalo mé ne zcela kamenné srdce.

Vlak byl plný až na poslední kupé, v zadní části vozu. Nechtěla jsem se seznamovat tak proto pro mě bylo toto kupé ideální. Vešla jsem, zatáhla všechny rolety na okně, dala kufr do horní poličky a šla si sednout.

Celou cestu jsem nedokázala přemýšlet nad ničím jiným než nad příchodem do nové školy.

Vyšla jsem z kupé a už se mě někdo ujmul , byla to Hermiona Grangerová myslím, nejsem moc na jména .

Táhla mě nějakou lesní cestou, až k mostu. ( upřímně ten most nevypadal zrovna bezpečně ) Když jsem došli na konec mostu byly tam obrovské dveře do hradu, kterými jsme prošli.
Vzala mě za zápěstí ( což mi bylo až nepříjemné ) a protáhla mě několika uličkami  v hradu.

Dovedla mě do místnosti kde už seděl, starší muž ( více než-li starší ) a vedle něj další muž ve velkém černém hábitu,ten v tom černém nevypadal zrovna příjemně. Představili se, ten starší byl Albus ( to byl ten po kom mám hůlku, nevěděla jsem že vypadá takhle, no už je to pár let ) , a druhý Severus Snape , to jméno celkem odpovídá jeho vážnosti v obličeji, až je to vtipné.

S úsměvem mě vyprovodili a odvedli do hodovní síně ( upřímně u toho s vážným obličejem bylo podivné se koukat na jeho pokus o úsměv) ,chytli mě za ruku a doslova dotáhli uličkou plnou upřených očí na mě.

A Brumbál spustil ,, Prosím, přivítejte novou žákyni , která přestoupila ze školy Ilvermony , zkraťme to, půjde k zmijozelu. V Ilvermony totiž také patřila do ambiciózní koleje. Ať někdo ze zmijozelské koleje ukáže slečně školu."

Chvíli jsem jen udiveně stála, a pak mi došlo že si mám jít sednout k tomu stolu ...k nějakému zmijozelu nebo co.
Jakmile jsem si sedla ke kraji stolu , začala vlna potlesku u zmijozelu . Všichni začali na mě mluvit, a ptát se...

bylo to zvláštní pro někoho kdo radši tráví čas sám se sebou a se svojí kočkou...( asi jsem se nezmínila ale mám kočku jménem Primrose ale říkám jí jen Prim - je to krátkosrstá britská kočka )

Žáci začali odcházet, jen já stále seděla, myslela jsem, že si mě nikdo nevšimne, ale hned jak se poslední osoba zvedla, otočila se a všimla si mě...jmenoval se Blaise . Vysoký kluk, s tmavším tónem pleti, byl pěkný , ze zmijozelu . Přišel za mnou a že mi ukáže školu jestli chci , chvíli jsem váhala , ale nakonec řekla že budu ráda.

Tak tohle by byla další kapitola, snad se vám zatím líbí. Budu ráda za jakékoliv ohlasy , jakákoliv kritika pokud budete slušní. A chyby jako např. mě/mně prosím nekomentujte. Děkuji. ♡︎A pokud se vám kapitolka líbila a chtěli by jste mě podpořit prosím hlasujte pro mě. Stačí dát dole u kapitoly tu hvězdičku. ☆