I Brumbál se někdy splete

118 11 0
                                    

Už jsou 3 hodiny ráno a já stále nespím...Proč by matce vadil Malfoy nebo Malfoyovi...

Z postele se zvednu a pomalu jdu do koupelny abych nevzbudila mámu.
Rozčesala si vlasy, nalíčila, umyla zuby a hodila na sebe školní uniformu.

Z koupelny jsem vyběhla ke dveřím a pomaličku je otevřela, málem se mamka vzbudila, ale v rychlosti jsem je zavřela tak ,že to snad nepostřehla.

Páni ta škola když byla prázdná byla hned hezčí.
Nikdo nikde. Začala jsem pobýhat po chodbě ( samozřejmě potichuuu ;) )
Mihla jsem jsem třídu,sem tam kabinet a jídelnu , jakmile mi to došlo zastavila jsem se a poklusala zpátky k ní.
Otevřela jsem dveře a tam už byli připravené talíře na snídani.

Bylo to úžasný.
Pro jistotu aby mě někdo nenachytal jsem šla radši zpátky bloudit po škole.
Tolik schodů a tolik chodeb.
Došla jsem do nějaké chodby kde stál můj soused z lektvarů.

,,Ale, ale pane Pottere, co tak tady z rána?" Zřejmě jsem ho vylekala
,,No ahoj, tedy dobrý den slečno Grindelwald" jeho slova mi vykouzlila úsměv na tváři.
,,Copak tu hledáte, pane Pottere?"
,,To bych se měl zeptat spíš já vás?"
Neudržela jsem se a začala jsem smát, a on se mnou.
,,No znáš to, svědomí mi nedalo spát, tak jsem se šla projít, jen tak po hradu, a ty Harry ?"
,,Nevím, taky jsem nemohl usnout, tak jsem šel nakouknout na chodbu. Nechceš, jít semnou do společenské místnosti, třeba si popovídat nebo tak ?"
,,A to můžu? Nejsem náhodou ze zmijozelu?" S šibalským úsměvem jsem na něj mrkla a oba jsme se rozesmáli.
,,I Brumbál se někdy splete, tak pojď už " a natáhl ke mě ruku
,,Tak mě věďte, pane Pottere" Prošli jsme chodbami, mnoho dalšími cestičkami, několik schodů až k nějakému velkému obrazu s nějakou baculatou dámou.
,,Caput draconis, doufám ,že tohle heslo proti mě nevyužiješ", s mrknutím se na mě otočil.
,,Jistě,že ne" obraz odkryl malou cestičku k schodům do nějaké místnosti.
Byli tam sedačky, židle a úžasná knihovna.
,,Tolik nádherných knih, my máme jen nějakou televizi " odpověděla jsem poklesle
,,Klidně přijď a půjč si nějakou knihu"
,,Vážně?" Zvolala jsem nadšeně když už jsem svírala jednu v rukou
,,Ano,vážně " při tom mě objal
,,Děkuju " zašeptala jsem
,,Nemáš zač " bože hrozně hezky voní...a navíc mají tady první výtisk Malých žen, málem jsem se tam rozbrečela
,,Vždy jsem chtěla svírat v rukou první výtisk " nad mým poznatkem se pousmál
,,Dobré ráno hrdličky" stál tam vysoký zrzavý kluk
,,Dobré ráno, Frede , od kdy ty vstáváš ve 4 ráno?" Kluk se začal smát
,,Ahoj, ještě se neznáme, jmenuji se Fred Weasley a ty ?" Natáhl ke mě ruku
,,Em Sofie Grindelwald " s úsměvem se podíval na Harryho
,,Harry, tak ty nám sem taháš zmijozel!"zvolal se smíchem
,,Pšš Frede nevzbuď ostatní "
,,Kliid ,prosímtě ,radši se posaďte" gestem poukázal na gauč. S Harrym jsme si sedli a Fred také.
,,Tak co ty a Bradavice?" A tak to začalo.
Byla to zábava, hráli jsme i pravdu nebo úkol. Musela jsem si snimi prohodit kravatu ( jednu náhradní mám vždy u sebe) Takže oni zmijozel a já nebelvír) .
Prokecali jsme snad 2 hodiny plné blbostí.

Už bylo 6 hodin ,měli všichni vstávat a chystat se na snídani .
V Nebelvírské místnosti okolo nás začínalo být rušno.
,,Asi už půjdu " zvedla jsem se k odchodu.
,,Neee počkej na nás, můžeš snídat u našeho stolu." Řekli Harry a Fred se k němu přidal.
,,Em tak fajn" přijde mi divné že s kolejí do které ani nepatřím se cítím líp.

Hodovní síň byla ještě prázdná, tak jsme tam usedli mezi prvníma.
,,Jaká je tvoje máma?, aby se z ní nevyklubal Snape II." Zeptal se Fred
,,Je vážně hodná, a dost už prožila takže určitě něco naučí, podle mě to nebudou ani nudné hodiny" asi jsem je překvapila
,,Celkem působí děsivě"
,,Harry ona tak působí ale vážně není věř mi"
,,Dobřee"

Do hodovní síně začali přicházet ostatní, mezi posledními i zmijozelská trojice. Zřejmě mě hledají, protože se rozhlíží po stolech.

Když mě spatřili, na jejich obličeji se objevil nečitelný výraz. Jejich kroky jsou rychlejší a směřující ke mě.
,,Co tu děláš?! Hledali jsme tě " vypadali dost rozčarovaně
,,Blaisi, jak vidíš tak snídám "
,,A proč u Nebelvíru?" Pohrdavě se i s klukama podíval na Freda a Harryho
,,No nevím proč bych nemohla "
Asi ho to překvapilo, ale došlo mu ,že nemá šanci vyhrát nějakou hádku ,ke které se schylovalo.
,,Fajn,...chtěli jsme s tebou o něčem mluvit, takže na lektvarech,zatím "
,,Ahoj"

,,Ty jsou protivný!" Harryho Fradův poznatek velmi rozesmál
,,To ani nevíš jak" jediné co jsem měla před sebou byli výrazy Blaise a Draca...tak rozzuřený a zklamaný jsem je neviděla. Otočila jsem hlavu k zmijozelu a stále na mě hleděli tím výrazem. Jediný kdo byl stále v pohodě byl Theo, ten mi i zamával s úsměvem, ale pak dostal od Blaise pohlavek.
Chudák Theo.

,,Už musím jít " vstala jsem od stolu a vzala si ještě jednu jahodu v čokoládě do pusy.
,,Ne? Proč? Však hodina bude až za 30 minut. "
,,Prostě jdu Harry, čau " Fred se ještě postavil aby mě zastavil, ale rukou jsem ho usadila zpátky.

Když si všimli Draco, Theo a Blaise, že odcházím šli za mnou.
Pronásledovali mě až k mému pokoji.

,,Potřebujete něco pánové? Je celkem nekomfortní že pronásledujete mladou slečnu " s úsměvem jsem se na ně otočila
,,Co má proti mě tvoje matka?" Vyvalil na mě Draco
,,Tak ještě jednou Draco """AHOJ a netuším " zřejmě ho překvapilo ,že na tu otázku neznám také odpověď.
,,A proč máš na sobě Nebelvírskou kravatu?" Bože to by nebyl Blaise aby si něčeho nevšiml.
,,A to nemůžu ?"
,,Nechápu jak vůbec se s nimi můžeš stýkat" pohrdavě odpověděl Draco
,,Co proti nim máte?! Jsou to fajn kluci...je s nimi sranda, jsou milý..a tu kravatu mám z pravda/ úkol. Oni se aspoň umí zabavit. Theo půjdem?" Viděla jsem jak Thea znepokojuje to co se právě odehrává
,,Promiňte kluci, tak za chvíli na lektvarech ."
,,Přijde mi ,že s nebelvírem si rozumím víc " nad těmi slovy mě chtěli zastavit, nakonec si to rychle rozmysleli .

Seděla jsem spolu už s Theem v učebně lektvarů. Pořád je bránil.
,,Vím ,že ti přijdou otrávný, a že nemají rádi jinou kolej než svou, ale jsou jinak vážně fajn. Je s nimi i sranda a upřímně ani já Harryho moc nemusím. Draco nabízel přátelství on odmítl. Asi měl důvod proč Draca odmítnul, ale on někdy říká věci co vyzní hrozně.. Věř mi je mu hodně věcí líto. No a Blaise je prostě Blaise. "
,,Děkuju " jediné co ze mě vypadlo.
,,Za co ?"
,,Za to jak se ke mě chováš, neznáme se moc dlouho to vím, ale i tak jsi na mě milý...jsi chápavý...prostě děkuju " ani neodpověděl a rovnou mě objal.

,,Sofie, ale ta kravata je vážně strašná, nechceš si dát zmijozelskou?"
,,Ah tak fajn, kolik zbývá do začátku hodiny? Protože skoro nikdo tu není "
,,Em ještě 10 minut, stihneme jít pro kravatu "
Vyšli jsme ze třídy a zamířili si to do zmijozelské společenské místnosti kde seděli na gauči Blaise a Draco.
Jakmile jsme vešli v rychlosti se postavili.

♡︎♡︎♡︎♡︎♡︎♡︎
Zlatíčka tohle bude pro dnešek vše.
Moc děkuji za vaši podporu.
Děkuju za to že hlasujete u mých kapitol.
A pokud se vám kapitolka líbila a chtěli by jste mě podpořit prosím hlasujte pro mě. Stačí dát dole u kapitoly tu hvězdičku. ☆
PS. přeji hezký griffindor pride day

My Dear Draco....Onde histórias criam vida. Descubra agora