My Dear Draco....

Lektvary

Sluníčko krásně ozářilo celý pokoj, vstala jsem , dala si svoji ranní rutinu, hodila na sebe školní hábit a utíkala na snídani. Už tam všichni seděli a zřejmě i dojedli.

V nervozitě jsem do sebe hodila jeden toust a pozorovala všechny jak na mě pokukují.

Bylo mi jasné proč...díky Blaisi, moc si toho vážím!

Rychle jsem chtěla odejít, ale vešel mi Blaise do cesty...při tom by zbývalo pár kroků a mohla jsem tomu uniknout.

,,Co to bylo včera?" Zas ten zvědavý Blaise
,,Co by mělo být?" Jako kdyby nikdy neviděl někoho s melírama
Aniž by si všiml, utekla jsem od něj,.
Celkem mi ho bylo líto ,ale nestála jsem o to,aby se hned někdo ráno vyptával .

Otevřela jsem dveře do nějaké třídy kde jsme měli mít hodinu , byla celá prázdná , chvíli jsem si myslela ,že jsem přišla do špatné třídy, ale někdo tam vešel z Nebelvíru ,ze stejného ročníku.

Byl pohledný, pomalu mi přijde ,že každý na této škole stojí za hřích .
Nahodila jsem úsměv a zeptala se.
,,Je tady hodina lektvarů, že?"
,,Eeem,AaAno .." odpověděl, vystrašeně.
,,Jak se jmenuješ ?" Hm fakt je moc pěknej
,,Harry Potter , ty jsi Sofie Grindelwald, že? " ooo můj bože ten Harry Potter,nevěděla jsem ,že je tak sladkej.
,,Jo přesně ta Sofie Grindelwald."
,,Nechceš si sednout ke mě?" Stydlivě se usmál .
,,Ano, moc ráda "
Byli jsme v první lavici, za námi Theo, vedle něj Draco a za nimi Blaise" nevypadali zrovna nadšeně ,když pozorovali mě a Harryho.

Když jsem s Harrym dobrala téma o jeho životě, vešel do třídy ten profesor s velkým černým hábitem, který se neuměl usmát. Zase jsem si neodpustila tlumočený smích zrovna když přešel mou lavici.

,,Přijde vám něco k smíchu, slečno Grindelwald ?" Uh tady je někdo pořádně naštvanýýýý.
,,Um,ne profesore " odpověděla jsem se smíchem, protože jsem se už neudržela.
,,A dost!" Zařval přes celou třídu.
,,Jelikož jste tu nová, OČIVIDNĚ, místo toho aby jste byla po škole, smícháte mi před celou třídou jeden lektvar, mého výběru ."
,,Radši bych byla po škole ." Celá třída se začala smát.
,,Vstaňte !" Asi se tomu nevyhnu, no. Vstanu k němu a tím vidím před sebou celou třídu, taky Draca zadržující smích.
,,Pane Malfoyi, vidím že chcete slečně velmi pomoct, tak předstupte."
Zase vyprsknu smíchy, tentokrát i profesor se pousměje , jediný komu nebylo moc do smíchu byl Draco.

Učitel mi podal knihu
,,Otevřete si učebnici na straně 394"
Byl tam nápoj lásky.
,,Ale pane profesore tohle je složité pro náš ročník "
,,Vy si nějak poradíte, navíc slyšel jsem že vy jste už vyučená co se týká lektvarů a kouzel "
Ah protočila jsem oči .
Draco stál jen vedle mě a koukal pořád na tu stranu, málem z ní nespustil oči.
,,Draco?" Nevnímal ,než dostal knihou od profesora po hlavě.
,,Au" vydal poté

Draco mi podal kotlík a já začala, pro mě to nebylo nijak obtížné, namíchala jsem ho několikrát. ( ne pro mě, ale pro moje bláznivé kamarádky, ze staré školy)

Draco mi pomáhal, krájet různé přísady,a já dělala zbytek.
Ani jednou na mě nepromluvil vždy jen kývl a pokračoval v práci. Čekala jsem aspoň nějaké urážky.

Když už byl lektvar hotový, profesor na mě hleděl s pohrdavým výrazem.
,,10 bodů pro zmijozel " všichni ze zmijozelu začali tleskat. Profesor nás všechny vybídl ať si stoupneme do řady a přičichneme, kdo by chtěl. ( měli by jsme cítit to co nás přitahuje)

Všechny holky si vyměňovali jejich dojmy a já se pro jistotu držela stranou.
Samozřejmě ,že já mám takové štěstí ,že se mi to nikdy nepodaří.

,,Proč jsi nešla, přivonět k lektvaru." Zeptal se Blaise.
,,Není potřeba " pousmála jsem se, zřejmě už zapoměl na to co se stalo ve společenské místnosti. Chytl mě i s Theem a dotáhli mě před kotlík.
,,Tak co cítíš?!?!?" Zeptal se nedočkavě Theo.
,,Nic" ah cítím jen zelené jablko z voňavé jabloně, trochu peprmintu a citrusovou kolínskou...
Ne...
nikdo se to nedozví .
,,Ale Notaaak, řekni nám to" vyzvídal Blaise
,,Ne, vážně nic ,ale vy se podělte!" Musela jsem nějak změnit téma
,,Já cítil jarní louku plnou květin " řekl hrdě Theo
,,A ty Blaisi ?" Vážně mě to zajímalo
,,Vůni smrkového jehličí, která postupně přecházela do vůně čerstvě rozkvetlých růží." Draco koukal udiveně na Blaise.
,,Taky jsem to cítil "řekl Draco.
,,Uuu jste oba zamilovaný do stejné holkyyyy" řekl se smíchem Theo a začal je pošťuchovat
,,To neznamená, že jsou zamilovaný do stejné holky, jen je přitahuje to samé, a je tolik holek co tu vůni určitě připomínají "

Theo si pro srandu přivoněl ke mně,když se Blaise a Draco nekoukali. Málem nemohl popadnout dech. Rychle jsem ho vyvedla ze třídy a šla s ním na záchody.

,,Tyyy, ty voníš jako smrkové jehličí a růže!!"
,,A bude to jen mezi námi, rozumíš " hrozně jsem se bála, že by jim to řekl.
Výhružně jsem mu držela hůlku u krku.
,,Dobře no, ale chci něco za to"
,,Co chceš?" Při mé odpovědi jsem mu přimáčkla hůlku víc na krku,že se až bál odpovědět.
,,Budeš mi dělat úkoly aspoň dva měsíce "
,,Sofiee ,Theo, kde jste ??" Byl to Blaise s Dracem, zřejmě si všimli ,že jsme zmizeli.
Theo se vyprostil a utíkal za nimi a já s ním .
Když otvíral pusu, že jim to řekne, otočil se na mě .
Jediná co ze mě vypadlo bylo.
,,Platí " Theo se usmál, a kývl
,,Co platí?" Zeptali se Blaise s Dracem naráz.
Theo je odpálkoval,že je vše v pořádku a vrátili se zpátky do třídy...

♡︎♡︎♡︎♡︎♡︎
A pokud se vám kapitolka líbila a chtěli by jste mě podpořit prosím hlasujte pro mě. Stačí dát dole u kapitoly tu hvězdičku. ☆