My Dear Draco....

Flaška

,,Tak co říkal zeptal se Theo?"
Nedokázala jsem přestat brečet.
Hodila jsem jim telefon na postel i s nahraným rozhovorem a utekla pryč z pokoje.
Nevěděla jsem kam mám jít, ale pak jsem si vzpomněla na dívčí umývárky. Šla jsem tím směrem, nemůžu tady prostě zůstat, většinou je moje magie neovladatelná když mám vztek.
Chytla jsem se umyvadla, pustila vodu a opláchla si řasenku.

,,Sofie?" To byl Theo, od teď budu muset chodit někam jinam..
,,Sofie?" Nevím proč mě musí vždy následovat.
,,Sofie jsi v pořádku?" Položil mi Theo jeho ruku na rameno.
,,Přijdu ti, že jsem?..."
,,Neboj, když přijede můžeš se mu vyhnout, navíc ten Liam nemusí spát u tebe může být u nás"
,,Proč by měl být u vás?"
,,Potřebuješ prostor."
,,Já ale chci aby byl semnou na pokoji. Je to můj nejlepší kamarád od 8 let, bude na pokoji semnou. Navíc je jeden z těch co ovládá bezhůlkovou magii...On mi rozumí. Williem mi je ukradenej, jen nechci aby se s ním Liam stýkal. "
,,No a nechceš radši aby tam byl někdo z nás?" Vešli do umývárek Blaise a Draco
,,Vy mě vážně nemůžete nechat ani na minutu samotnou? Nejsem malé dítě. "
,,No chováš se jak malé dítě " řekl se smíchem Draco
,,Ha ha...dneska jste všichni ale vtipný..Proč máte problém s tím že tam bude semnou?"
Fajn...ani odpovědět nedokážou.
,,Tak žádná odpověď, bude teda semnou na pokoji. Jsem ráda, že jsme se pochopili." Když už chtěli něco říct, zvedla jsem ruku, abych ukázala o nezájem o jejich názor.
Vyšla jsem ven, ale šli stále zamnou.
,,Ah, vy mě nenecháte, že ne?"
,,Ne" díky Theo..
Došli semnou až do pokoje, zavřeli dveře, já skočila na postel a z pod postele jsem vytáhla lahev rumu. Otevřela jsem lahev a pořádně se napila, jen mě s údivem pozorovali.
,,Dáte si?" Natáhla jsem k nim ruku ve které jsem držela lahev. Stáli jako opařený. Draco odstrknul Blaise a Thea, přišel k posteli a vytrhl mi tu lahev. Chvíli koukal na kluky, ale pak i on se napil a sedl si na mou postel.
,,Kdo bude další?" Zeptala jsem se s údivem a smíchem.

,,Hm už nám došlo pití hoši." Za necelou hodinu jsme to celé vypili.
Všichni jsme byli tak nějak v náladě.

,,Zahrajeme si flašku?" Zeptal se Blaise.
,,Fajn" řekl Draco, tak jsem se už s Theem nesnažili protestovat.
Poprvé přistála flaška na mě a Theovi, takže jsem mu měla dát buď pravdu/úkol.
,,Hm, Theo můj milý Theo, pravda nebo úkol?"
,,Pravda"
,,Řekl jsi klukům o tom našem tajemství?"
,,Lež" ta odpověď mi vykouzlila úsměv na tváři. Celkem mi bylo líto kluků, že vůbec neví o čem mluvím.
,,Tak bude někdo točit nebo už končíme? " chytil se toho Draco a roztočil flašku
Padlo to na Draca a Blaise.
,,Tak pravda nebo úkol?" Zeptal se Draco
,,Ehm, pravda"
,,Je pravda, že se ti líbí Sofie? " hodil na Blaise takový výraz, jako kdyby mu chtěl co nejdřív vrazit .
,,Pravda" nevěděla jsem co říct...Nevěděla jsem že se mu líbím.
Theo se to snažil zachránit, roztočil flašku, ale stále jsem na to myslela.
Draco a já
,,Sofie, pravda nebo úkol?"
,,Úkol " zřejmě to nečekal
,,Líbej se s Theem"
,,Co prosím? Sofie pokud nechceš tak nemusíš já.." ani jsem ho nenechala domluvit.
Šla jsem k němu blíž, dala mu ukazováček na rty, aby už byl konečně ticho a já to měla za sebou.
Začala jsem ho líbat, bylo to vážně hezké, konečně i on spolupracoval a přitáhl si mě blíž. Držel mě za boky, já ho líbala, došlo mi že tam nejsme sami, když si Draco odkašlal. Lehce jsem Thea kousla do rtu a odtáhla se, v rychlosti jsem si napravila vlasy za které mě držel Theo druhou rukou.  Možná jsem to přehnala, ale byla to jen hra.

,,Neukončíme to radši? Jsem už unavená " když jsem se podívala na telefon, bylo okolo 3. ráno. Blaise se mi nedokázal, podívat do očí.
,,No dneska spíme tady, že jo kluci?" Řekl Theo a já se skoro nemohla nadechnout.
,,Jo přesně tak " potvrdil Draco, s tím jeho ušklebkem
,,Víte že se sem nevejdete" nohou jsem se snažila zakrýt matrac co mám pod postelí, no Theo si jí všiml z druhé strany.
Dneska to bylo všechno hrozně vyhrocený, no a ještě k tomu budou spát semnou v pokoji.

Vzala jsem si spodní prádlo, knihu, krajkovou košilku, ručník, moji oblíbenou bombu do koupele a šla do vany. Vím je divný jít do vany ve 3 ráno, ale v tu chvíli jsem to potřebovala.

Strávila jsem ve vaně jen hodinu kvůli mým návštěvníkům, oblékla jsem se a vyšla ven. Všichni na mě koukali, asi jsem si měla dát něco jiného, ale kvůli nim se nebudu omezovat.
,,Sluší ti to" řekl Blaise a já úplně zrudla
,,Ehm, děkuju? Je to jen košilka na spaní..." to bylo trapný.

,,Theo támhle ve skříni je taková věc na matrac, aby to bylo ve výšce postele. "
Myslel jsem, že když budou vědět, že v podstatě ležíme na posteli všichni, tak se nebudeme hádat o tom kdo u koho bude. No i tak se hádali...

,,Draco běž do prostřed, Theo ty vedle něj a Blaisi ty vedle Draca z druhé strany. Já si lehnu vedle Thea."

,,Jo jako vždy, vedle Thea, ale nemusíte nám tajit, že jste spolu " řekl Blaise, oba s Theem jsme chytli silný záchvat smíchu.
,,Počkat vy si myslíte, že já a Theo jsme spolu" když jsem to řekla neudržela jsem se a musela jsem se smát, Theo se snažil tvářit vážně ale pak ho to taky chytlo.
,,Co je na tom k smíchu? Všichni vidíme jak se k sobě máte." Řekl Draco
,,Co?"
,,Nehraj blbou Sofie, aspoň to přiznejte" tímhle mě Blaise vážně zarazil.
,,Pokud myslíte tamto, tak to byla jen hra"
,,Ne jen to"...nemůže být Blaise chvíli ticho
,,Prostě mi rozumí, ráda si s ním povídám jako KAMARÁDKA"
zdůraznila jsem, ale stále nevěřili
,,Kdyby jsme spolu byli tak to víte. Jen vím něco co vy ne, vlastně vás chráním tím, že to nevíte."
Řekl Theo, tohle bylo od něj vážně hezké.  Opětovala jsem mu můj úsměv, je to vážně ten nejlepší přítel, kterého jsem kdy měla.
,,Vážně spolu nejsme, navíc on ví že se mi líbí jiný. A on to nikomu nikdy neřekne, proto s ním trávím tolik času. Většina rozhovoru je o tom, že to tomu klukovi mám říct. Ikdyž si Theo přeje abych to té osobě řekla, tak to neudělám, vemu si to sebou do hrobu. Tu osobu mám ráda, ale jen by to ublížilo ostatním."
Theo mě objal a já jeho.
,,Nikomu to neřekneš jasný? Myslím to vážně, jinak čekej, že tě budu šikanovat zbylé roky tady na škole " jen mi došlo že to šeptání je dost hlasité.
,,Proč nám to nechceš říct?"
,,Dobrou noc, zhasla jsem lampičku a ignorovala tu otázku.

Další kapitolka, tak snad se vám bude líbit.

A pokud se vám kapitolka líbila a chtěli by jste mě podpořit prosím hlasujte pro mě. Stačí dát dole u kapitoly tu hvězdičku. ☆