Summer Love [CZ]

26. Kapitola - Mnoho otázek bez odpovědí

* Z pohledu Andrewa *

" Ronnie!" zavolal jsem na ní přes bazén. Otočila se za mým hlasem. Hned jak uviděla, že jsem to já šla mi naproti. " Neviděla jsi Elis?" zeptal jsem se jí hned, co jsem nemusel křičet, aby mě slyšela. " Vůbec, zrovna jí také hledám," řekla ustaraně. Zamyšleně jsem otočil hlavou a všiml si John. Projela mi hlavou nehezká myšlenka. Všiml si mého pohledu. I na dálku jsem poznal, že polkl a zrychlil krok. Podezíravě jsem se na něj podíval a vydal se za ním. " Hej, Johne! Zastav!" zvolal jsem za ním. Byl jsem si jistý, že mě slyšel, ale nezastavil. Ronnie mi šla v patách. Najednou mě vzala za paži a zastavila mě." Andrew počkej," řekla. Naposledy jsem se zadíval za Johnem. Rychle se ohlédl, ale nezastavil. Vrátil jsem se myšlenkami k Ronnie. Dívala se někam jinám a mračila se. Podíval jsem se tím směrem. Najednou jsem to uslyšel. " Honem, pojďte sem," zavolal na nás. Podívali jsme se na sebe s Ronnie a popoběhli k němu. " Promiňte, ale zrovna mám něco naléhavého, takže jestli to může počkat," zadíval jsem se mu do očí. Povytáhl obočí. " Nejdřív se na to podívejte a potom posuďte, jestli to může počkat," ušklíbl se. Přimhouřil jsem oči a šel směrem, kterým naznačovala jeho ruka. " Možná bych si pospíšil," zavolal na nás. Zamračený jsem se podíval na Ronnie. Rozeběhli jsme se dál. V tom jsem ji uviděl ležet v kaluži krve. Ronnie zalapala po dechu. Stuhla mi krev v žilách. Vymotal jsem se mezi stromy rozeběhl se k ní a klekl si. Ronnie začly téct slzy po tváři. Dala si ruku před pusu. " Zavolej záchranku Ronnie. Hned!" řekl jsem jí a ona okamžitě vytáhla mobil. " Elis, nesmíš umřít. No ták Elis," mumlal jsem spíš pro sebe. Slza mi začla téct po tváři. Hřbetem ruky jsem setřel. Chytl jsem Elisinu ruku a snažil se nahmatat puls. Byl velmi slabý. Naklonil jsem se nad ní a pohladil jí po tváři. " Elis, no tak!" prosil jsem ji, ačkoliv mě nemohla slyšet. " Už jsou na cestě," řekla Ronnie a přisedla si ke mně. " Sem se sanitka nedostane. Přeneseme ji do haly." Přikývl jsem. Vzal jsem jí do náruče a vstal s ní. " Elis, vydrž. Já ti věřím," další slza mi stekla po tváři. Motal jsem se mezi stromy až zpět k cestičce, přes k bazénům až k vstupní hale. Lidi, které jsme potkali se děsili. Položil jsem ji na jeden z gaučíků v hale a čekal. Záchranka tu byla hned. Naložili jí na nosítka a nesli do vozu. Isabella s Jasonem se znenadání objevili v hale. Isabella vykřikla. Dala si ruku před pusu. Nohy jí neudrželi a ona dopadla na kolena. Rozbrečela se. Nedokázala popadnout dech. Čas jakoby se zpomalil. Jason si okamžitě klekl k ní obejmul jí a utěšoval ji. Polkl jsem. Nedokázal jsem se na ní dívat. Záchranka byla připravená. Na poslední chvíli jsem se rozeběhl a vstoupil do záchranky.

***

Záchranka zastavila a Elis na nostíkách okamžitě vynesli ven. Rychlím krokem s ní mířili k sálu. Šel jsem za nima, ale dovnitř mě samozřejmě nepustili. Čekal jsem venku a chodil stále do kola. Když jsem se posadil začal jsem si pro změnu poklepávat prstem. Měl jsem nervy. Nechtěl jsem ani myslet na 'Kdyby ...'. Lidi kolem mě procházeli a mě bylo čím dál tim víc nevolno od žaludku. Jedna sestřička vyšla ven ze sálu a zavřela za sebou dveře. Okamžitě jsem se postavil a vyčkával. Ona na mě pohlédla, polkla a šla na sesternu. Znovu jsem se posadil a hleděl do protější zdi. Za dvě minuty šla sestra zpátky, ale ani jednou na mě nepohlédla. Ruce jsem si zkřížil na prsou a dál netrpělivě vyčkával. 

Dveře se konečně otevřely znovu a vyšel z nich doktor. Okamžitě jsem k němu zamířil, ale měl na spěch. Zastavil jsem jednu sestřičku a zeptal se jí, zda Elis mohu vidět. " Omlouvám se, ale není to možně," řekla a odcupitala pryč. Naštvaně jsem vydechl a opřel se rukama o zeď. Někdo mi položil ruku na rameno. Ronnie. Pohlédl jsem na ní. Zadívala se mi do očí. " Ahoj," zamumlala Isabella, která zrovna přišla. Měla rudé oči od pláče. Vedle ní postával Jason. Přikývl jsem jim na pozdrav. Znenadání do haly přišla Elisina máma a hned v patách měla manžela. Sotva nás pozdravila a už byla na cestě k sesterně. Naštvaný pan Thomas šel za ní. Elisina matka něco řekla sestrám, který na ní chvíli koukaly a potom ji zavedly do pokoje. Otec Elis šel sice za nimi, ale Elisina matka mu zavřela dveře před nosem. Bouchl pěstí do dveří a odešel si sednout. Celou dobu jsme ho mlčky pozorovali. Isabella sebrala odvahu a šla si sednout ke svému otci. Jason přešlápl na místě. Opřel jsem se o zeď a vyčkával, co se bude dít. Dveře se po chvíli otevřely a z nich vyšla sestra i Elisina mamka. Tekly jí slzy po tváři. Harry Thomas s Isabell se okamžitě postavili. Ronnie na prázdno polkla a Jason zadržel dech. S nadějí a smutkem zároveň jsem se na paní Thomasovou podíval. Rozhlédla se po všech okolo, až se zastavila u mě. " Bude v pořádku," řekla a všichni si oddychli. " Bude v pořádku," zašeptala znovu a vykročila ke mě. Slzy jí stále tekly. Silně mě objala. " Chce tě vidět, ale doktoři k ní zatím nikoho nechtějí pustit. Kromě mě," zašeptala, abych to slyšel jenom já. Pořádně jsem si oddychl. Ještě zjistit, co se stalo. Teď už je to jen mnoho otázek bez odpovědí...